Alžběta Birnbaumová

Alžběta Birnbaumová (Breindlová), rozená Šourková (16. března 1898 Volyně – 18. listopadu 1967 Praha) byla česká historička umění, první absolventka dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spisovatelka, v letech 1923–1925 manželka Václava Breindla a v letech 1926–1934 manželka Vojtěcha Birnbauma.

PhDr. Alžběta Birnbaumová, roz. Šourková
Manželé Birnbaumovi
Rodné jméno	Alžběta Šourková
Narození	16. března 1898 Volyně nebo Praha
Úmrtí	18. listopadu 1967 (ve věku 69 let) Praha
Alma mater	Univerzita Karlova (1920–1925) Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	historička umění, spisovatelka literatury faktu, publicistka, redaktorka a kurátorka
Manžel(ka)	Václav Breindl (1923–1925) Vojtěch Birnbaum (1926–1934)
Webová stránka	www.payne.cz/3xS43787/SourkovaAlzbeta.htm
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu na Smíchově v Praze vystudovala v letech 1920–1925 dějiny umění na Filosofické fakultě UK (prof. Karel Chytil, Vojtěch Birnbaum). Již během studií se provdala za profesora přírodopisu smíchovského gymnázia a pozdějšího profesora obecné zoologie na Přírodovědecké fakultě UK dr. Václava Breindla (1890–1948).^[1] Jako první historička umění na české Karlově univerzitě roku 1925 obhájila rigorózní práci na téma Zámek "Troja" u Prahy.^[2] Vydala k tomuto tématu řadu časopiseckých článků^[3] a publikací. V době vysokoškolských studií se zamilovala do svého o 21 let staršího profesora Vojtěcha Birnbauma, za něhož se po rozvodu s Breindlem 21. ledna 1926 na Staroměstské radnici provdala;^[4] za svědka šel Birnbaumův přítel, historik Josef Šusta. Po osmi letech manželství Birnbaum předčasně zemřel.

Alžběta po něm převzala činnost v klubu Za starou Prahu. Na počest svého manžela sestavila sborník Listy z dějin umění, do kterého kromě statí zařadila také jeho korespondenci. Od roku 1938 spolupracovala s redakcí Ottova naučného slovníku nové doby. V letech 1938–1948 byla editorkou edice Poklady národního umění, 1946 založila knižnici Horizont. V 50. letech byla zatčena, po propuštění pracovala v Pražském památkovém středisku. Zemřela v Praze 18. listopadu 1967.^[5]

Přeložila knihu Friedricha Wilhelma Foerstera "Evropa a německá otázka" (vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze roku 1938).

Publikace

• Alžběta Birnbaumová, Vázy v zahradě zámku Troja u Prahy, Praha 1927
• Alžběta Birnbaumová, Stavební účty zámku Troja u Prahy, Praha 1929
• Alžběta Birnbaumová, Stavební vývoj hradu a města Strakonic, Strakonice 1933
• Alžběta Birnbaumová, Císař Karel IV., Olomouc 1937
• Alžběta Birnbaumová, František Krásný, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba, Praha : Knihkupectví a nakladatelství Československé obce sokolské, 1938 (nové vyd. 1948)
• Alžběta Birnbaumová, Petřín ve středověku, Praha 1939
• Alžběta Birnbaumová, Kostel svatého Ignáce na Novém Městě, Praha : Vyšehrad, 1940
• Alžběta Birnbaumová, Horažďovice, Praha 1941
• Alžběta Birnbaumová, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Praha 1942 (2. vyd. 1946)
• Alžběta Birnbaumová, Město Strakonice, Praha 1947
• Alžběta Birnbaumová, Strakonický hrad, Praha 1947
• Alžběta Birnbaumová, Volyně, Češtice, Dobrš, Praha 1947
• Alžběta Birnbaumová, Dobroslava Menclová, Křivoklát, Praha 1954
• Alžběta Birnbaumová a kol., Kroměříž, městská památková rezervace, státní zámek a památky v okolí, Praha 1963
• Alžběta Birnbaumová, Kostely sv. Klimenta v Čechách a na Moravě, Brno 1999
• V edici Soupis památek historických a uměleckých v Československu provedla a napsala spolu s Libuší Jansovou Soupis památek v okresu Čáslav (1929)

Pozůstalost

Literární pozůstalost je uložena v archivu Ústavu dějin umění České akademie věd. Konvolut předmětů ze své domácnosti Birnbaumová darovala do sbírek Národního muzea v Praze.^[6]