Libuše Jansová

Libuše Jansová (5. října 1904 v Praze^[1] – 1. ledna 1996 v Praze) byla první česká žena-archeoložka,^[2] specialistka na dobu laténskou.

PhDr. Libuše Jansová, CSc.
Rodné jméno	Libuše Jansová
Narození	5. října 1904 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. ledna 1996 (ve věku 91 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	archeoložka, spisovatelka literatury faktu, malířka a publicistka
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Témata	laténská kultura, Keltové a doba železná
Partner(ka)	Ivan Borkovský
Rodiče	Václav Jansa otec
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodila se v rodině akademického malíře Václava Jansy (1859–1913) a jeho manželky Marie, rozené Reinerové (1873-??). Měla mladší sestru Věru.^[3] Vystudovala archeologii na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, v roce 1928 získala titul PhDr. a stala se první českou archeoložkou.

Jejím dlouholetým partnerem byl archeolog Ivan Borkovský. Spolu s ním a otcem Václavem Jansou je pohřbena na Olšanských hřbitovech v Praze.^[4]

Dílo

Odborná pracoviště

• 1924–1928 – pomocná vědecká síla v pravěkém oddělení Národního muzea
• 1929–1934 – Státní archeologický ústav (výzkumy Praha-Kunratice, Nový Hrádek u Kunratic v r. 1928–1929,^[2] pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou v Praze-Bubenči v r. 1931–1932)

Ve čtyřicátých letech odbornou činnost přerušila.

• 1950–1973 opět Státní archeologický ústav (později Archeologický ústav Akademie věd České republiky)
• 1962 – kandidát věd
• 1978–1990 – předsedkyně sekce prehistorie a klasické archeologie Společnosti přátel Národního musea

Zde se kvůli pověření vedením výzkumu na keltském oppidu Hrazany 1951–1963 a posléze na Závisti 1963–1973 specializovala na dobu laténskou, především výzkum oppid. Materiál z těchto výzkumů, zejména z hrazanského oppida, zpracovávala ještě řadu let v důchodu.

Výběr z publikací

• Laténská tuhová keramika v Čechách a na Moravě, Památky archeologické 46, 1955, 134–184
• Příspěvek k chronologii jihočeského pozdního halštatu, Památky archeologické 48, 1957, 425–462
• Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku, Praha 1965
• Kamenná hlava z keltského oppida nad Závistí, Archeologické rozhledy 18, 1966, 249–263
• Zur Münzprägung auf dem Oppidum Závist, Památky archeologické 65, 1974, 1–33
• O počátcích laténské fortifikace v Čechách, Praha 1983
• Hrazany – Das keltische Oppidum in Böhmen 1–3, Praha 1986, 1988, 1992