Alžběta Sasko-Hildburghausenská
princezna Sasko-Hildburghausenská a vévodkyně Maklenbursko-Střelická From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická. Po smrti svého manžela vládla jako regentka za svého syna.
Remove ads
Život
Byla dcerou Ernsta Fridricha I., vévody Sasko-Hildburghausenského (1681-1724) a jeho manželky hraběnky Sofie Albertiny z Erbach-Erbachu (1683-1742). Dne 5. února 1735 se provdala za Karla Ludvíka Fridricha Meklenbursko-Střelického se kterým žila v Mirow v Meklenbursku. Její choť byl mladším synem Adolfa Fridricha II., vévody Meklenburského a nevlastním bratrem vévody Adolfa Fridricha III. Meklenburského. Měli spolu deset dětí. Po smrti manžela a jeho staršího bratra se stala regentkou za svého čtrnáctiletého syna.
Zemřela roku 1761, krátce před svatbou dcery Šarloty. Pochovaná byla v královské kryptě v Mirow.
Remove ads
Potomci
- 1. Kristýna (6. 12. 1735 Mirow – 31. 8. 1794 Neustrelitz), svobodná a bezdětná[2]
- 2. Karolína (*/† 22. 12. 1736 Mirow)[3]
- 3. Adolf Fridrich IV. (5. 5. 1738 Mirow – 2. 6. 1794 Neustrelitz), vévoda meklenburský od roku 1752 až do své smrti, svobodný a bezdětný[4]
- 4. Alžběta Kristýna (13. 4. 1739 Mirow – 9. 4. 1741 tamtéž)[5]
- 5. Žofie Luisa (16. 5. 1740 Mirow – 31. 1. 1742 tamtéž)[6]
- 6. Karel II. (10. 10. 1741 Mirow – 6. 11. 1816 Neustrelitz), vévoda, později velkovévoda meklenburský[7]
- ⚭ 1768 Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. 8. 1752 Darmstadt – 22. 5. 1782 Hannover)[8]
- ⚭ 1784 Šarlota Hesensko-Darmstadtská (5. 11. 1755 Darmstadt – 12. 12. 1785 Hannover)[9]
- 7. Arnošt Gottlob Albert (27. 8. 1742 Mirow – 27. 1. 1814 Neustrelitz), svobodný a bezdětný[10]
- 8. Šarlota (19. 5. 1744 Mirow – 17. 11. 1818 Kew)[11]
- ⚭ 1761 Jiří III. (4. 6. 1738 Londýn – 29. 1. 1820 Windsor), panovník Království Velké Británie a Irska od roku 1760 do spojení obou zemí v lednu 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoverska[12]
- 9. Gotthelf (29. 10. 1745 Mirow – 31. 10. 1745 tamtéž)[13]
- 10. Jiří Augustus (16. 8. 1748 Mirow – 14. 11. 1785 Trnava), generálmajor, svobodný a bezdětný[14]
Remove ads
Vývod z předků
Jan II. Sasko-Výmarský | ||||||||||||
Arnošt I. Sasko-Gothajský | ||||||||||||
Dorotea Marie Anhaltská | ||||||||||||
Arnošt Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Johan Filip Sasko-Altenburský | ||||||||||||
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská | ||||||||||||
Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Wolrad IV. z Waldecku | ||||||||||||
Jiří Friedrich z Waldecku | ||||||||||||
Anna Bádensko-Durlašská | ||||||||||||
Žofie Henrietta z Waldecku | ||||||||||||
Vilém z Nassau-Hilchenbachu | ||||||||||||
Alžběta Šarlota z Nassau-Siegenu | ||||||||||||
Kristýna z Erbachu-Breubergu | ||||||||||||
Alžběta Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
Jiří III. z Erbachu-Breubergu | ||||||||||||
Jiří Albert I. z Erbachu-Schönbergu | ||||||||||||
Marie z Barby-Mühlingenu | ||||||||||||
Jiří Ludvík I. z Erbachu | ||||||||||||
Jiří Frederik II. z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu | ||||||||||||
Alžběta Dorothea z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu | ||||||||||||
Dorothea ze Solms-Hohensolmsu | ||||||||||||
Žofie Albertina z Erbachu | ||||||||||||
Wolrad IV. z Waldecku | ||||||||||||
Filip Dietrich z Waldecku | ||||||||||||
Anna Bádensko-Durlašská | ||||||||||||
Amélie Kateřina z Waldecku-Eisenbergu | ||||||||||||
Vilém z Nassau-Hilchenbachu | ||||||||||||
Marie Magdalena z Nassau-Siegenu | ||||||||||||
Kristýna z Erbachu-Breubergu | ||||||||||||
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads