Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic

Aleš, Alex, nebo též Alexandr^[1] Ferdinand hrabě Vratislav z Mitrovic (starším pravopisem Alexius Ferdinand Wratislav z Mitrowicz, německy Alexius Ferdinand Freiherr Wratislaw von Mitrowitz, 1616 - 8. února 1669, 1670, nebo 1672) byl český šlechtic ze Štěpánské linie rodu Vratislavů z Mitrovic. Od mládí působil v zemských úřadech Českého království, nakonec zastával funkci prezidenta české komory (1656–1667). Na svých statcích realizoval výstavbu zámku ve Lnářích.

Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic
Rodový erb Vratislavů z Mitrovic
Prezident české komory
Ve funkci: 1656 – 1667
Předchůdce	Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat
Nástupce	Jiří Ludvík ze Sinzendorfu
Narození	1616
Úmrtí	1672 (ve věku 55–56 let), 8. února 1669 (ve věku 52–53 let) nebo 1670 (ve věku 53–54 let)
Choť	Ludmila Maxmiliana Lažanská z Bukové (od 1648) Kateřina Polyxena z Lobkovic
Rodiče	Ladislav Vratislav z Mitrovic
Děti	Eva Konstancie Vratislavová z Mitrovic
Příbuzní	Maxmilián Josef z Morzinu a Václav Humbert z Morzinu (vnoučata)
Profese	komorník, České místodržitelství a Prezident české komory
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako syn Ladislava Vratislava z Mitrovic (1580–1624) a jeho manželky Anny Netvorské z Březí na Suchdole.

Aleš Ferdinand byl ještě jako nezletilý spolu se strýcem Václavem Vratislavem z Mitrovic a několika dalšími příbuznými povýšen do stavu svobodných pánů (1629). V roce 1635 byl u dvora Ferdinanda II. jmenován truksasem (číšníkem), později za vlády Ferdinanda III. dosáhl hodnosti císařského komořího (1656)^[2], u dvora ale příliš nepobýval, protože se dlouhodobě uplatňoval především v zemské správě Českého království. V letech 1641–1646 byl hejtmanem Vltavského kraje, poté přešel do Prahy, kde byl radou dvorského a komorního soudu, v letech 1646–1653 byl také hejtmanem Nového Města pražského.^[3] Následně postupoval ve funkcích ve finanční správě, v roce 1651 se stal radou české komory a v roce 1653 byl na zemském sněmu zvolen nejvyšším berníkem Českého království. V letech 1656–1667 byl nakonec prezidentem české komory,^[4] z titulu této funkce byl zároveň členem sboru místodržících a přísedícím zemského soudu, byl také jmenován císařským radou.

Datum úmrtí Aleše Ferdinanda Vratislava je v různých zdrojích uváděno v rozmezí let 1669–1672, respektive leden 1673, pohřben je se svou druhou manželkou Ludmilou Maxmiliánou Lažanskou z Bukové v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově.^[5]

Majetkové poměry a stavební aktivity

Nový zámek Lnáře

Původně byl majitelem panství Nalžovice na Sedlčansku, které zdědil po matce. Součástí tohoto panství byl statek Suchdol, který byl s tvrzí a dvěma vesnicemi v roce 1637 prodán Čabelickým ze Soutic.^[6] V roce 1652 koupil panství se zámkem Nový Ronov. Tento majetek prodal v roce 1658 Věžníkům z Věžníkem za 30 000 zlatých,^[7] v roce 1659 prodal i Nalžovice.^[8] Díky tomu získal finance na své další akvizice a v roce 1659 koupil v jižních Čechách panství Lnáře.^[9] Karel Tříska však uvádí až rok 1660.^[10] Ještě v roce 1659 přikoupil sousední Tchořovice a v následujících letech získal také několik dalších statků (Mladý Smolivec 1664, Polánka 1664, Hvožďany 1666, Záboří 1662, Bělčice 1663).^[11] Těmito obchody vybudoval doménu zahrnující přes třicet vesnic a dvě městečka (Lnáře a Kasejovice). Rozsah lnářského panství dokládá obrazová mapa z roku 1698 vzniklá až za následujících majitelů Černínů (mapa je dnes součástí sbírek Západočeského muzea v Plzni).^[12]

V těsném sousedství starého zámku ve Lnářích nechal postavit nový barokní zámek, který se měl stát panským sídlem. Projektantem novostavby byl významný architekt Carlo Lurago, s nímž se Aleš Ferdinand osobně znal, Luragovo autorství je doloženo také smlouvou o provedení stavby z roku 1663.^[13] Aleš Ferdinand však zemřel ještě před jeho dokončením a dvě nejstarší dcery, Marie Terezie a Eva Konstancie, panství 21. ledna 1675 prodaly Humprechtu Janu Černínovi za 180 000 zlatých.^[9] Humprecht v Lnářích nebydlel^[10] a vrchnost zde roku 1679 zastupoval hejtman Jan František Grejnár z Veveří. Po Humprechtově smrti v roce 1682 Lnáře připadly jeho mladšímu synovi Tomáši Zachariáši Černínovi,^[9] který stavbu podle plánů stavitele G. B. Maderny v letech 1683–1686 dokončil.^[10]

Kromě aktivit na panství Lnáře nechal postavit dům č.p. 1 na náměstí v Příbrami (označovaný též jako Mitrovický palác).^[14]

Aleš Ferdinand neměl mužského potomka, rod pokračoval v osobách otcových bratrů Adama a Václava (1576–1635). Další bratr, Vilém Zdeněk († 19. ledna 1637), byl velkopřevorem české komendy Maltézského řádu.

Manželství a rodina

Aleš Ferdinand Vratislav byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Salomena Benedová z Nečtin, podruhé se oženil 20. dubna 1648 s Ludmilou Maxmilianou Lažanskou z Bukové († 1669), dcerou Ferdinanda Rudolfa Lažanského.^[15] Z tohoto manželství se narodilo pět dcer, z nichž Marie Ludmila a Rosálie Anna byly jeptiškami, další dcera Eva Konstancie (1655–1700) byla provdaná Morzinová, nejmladší Marie Terezie byla provdaná Paradiesová. Potřetí se oženil v roce 1669 s Kateřinou Polyxenou z Lobkovic (1650–1709), dcerou císařského rady a nejvyššího lovčího Františka Viléma Popela z Lobkovic.