Alef
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Alef (hebrejsky אלף), podoba א, je první písmeno hebrejské abecedy. Zároveň se tak nazývá i první písmeno příbuzného fénického písma, kde má podobu 𐤀. Ekvivalentem v příbuzném arabském písmu je písmeno alif (podoba ا) a v syrském álaf (podoba ܐ).
Řecké písmeno alfa (Αα) se vyvinulo z fénického alefu a je předkem písmene A z latinky a písmene А z cyrilice.
Předpokládá se, že alef samotný se vyvinul ze západosemitského výrazu pro „vola“ a jeho podoba že vznikla z protosinajského písmene odvozeného z egyptského hieroglyfu pro hlavu vola:
|
Remove ads
Využití v hebrejštině
Zvukovou podobou písmene v klasické hebrejštině byl ráz ([ʔ]IPA), což se obvykle přepisuje jako ʾ (Unicode znak U+02BE). V moderní hebrejštině také může reprezentovat ráz, ale bývá též používán v situaci, kdy sám o sobě nereprezentuje žádný zvuk, ten je pak dán pouze přidruženou samohláskou. Kabalisté chápou souhlásku alef jako „duchovní kořen všech ostatních písmen, který ve své existenci obsahuje celou abecedu a tím všechny prvky lidské řeči.“[1]
V rámci systému hebrejských číslic i v rámci gematrie má hodnotu 1, použit na začátku zápisu letopočtu židovského kalendáře má význam 1000 (například א'תשנ"ד je zapsáno arabskými číslicemi 1754.
Remove ads
Využití v matematice
V teorii množin se alef používá pro označení funkce Alef, která ordinálnímu číslu přiřadí kardinální číslo představující -tou nejmenší nekonečnou mohutnost.
Reprezentace v počítači
V syntaxi typografickém systému LaTeX (a tedy i při vkládání matematických vzorců například do MediaWiki) lze alef zapsat pomocí příkazu \aleph.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads