Alexandr Mironov

Alexandr Jevgeňjevič Mironov (rusky Александр Евгеньевич Миронов; 10. listopadu^jul./ 23. listopadu 1910^greg., Orša – 15. prosince 1992, Minsk) byl ruský a běloruský sovětský spisovatel.^[1]

Alexandr Jevgeňjevič Mironov
Narození	23. listopadu 1910 Orša
Úmrtí	15. prosince 1992 (ve věku 82 let) Minsk
Povolání	spisovatel a překladatel
Národnost	ruská a běloruská
Stát	Sovětský svaz Sovětský svaz
Významná díla	Ledová odysea
Ocenění	Řád rudé hvězdy Zasloužilý pracovník v kultuře Běloruské republiky Řád přátelství mezi národy Řád Vlastenecké války 2. třídy … více na Wikidatech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Mironov se narodil v běloruském městě Orša. Pocházel z rodiny železničáře. V letech 1930–1933 soužil u obchodního námořnictva a v letech 1933–1934 se zúčastnil polární plavby parníku Čeljuskin, který se potopil rozdrcený ledy nedaleko ostrova Koljučin v Čukotském moři. Roku 1942 dokončil školu velitelů hlídkových válečných lodí, bojoval ve druhé světové válce a byl vyznamenán Řádem vlastenecké války a Řádem rudé hvězdy.^[1]

Pracoval v novinách Правда Севера (Pravda Severu) a Моряк Севера (Námořník Severu), byl dopisovatelem novin Звезда (Hvězda) a v letech 1946–1950 pracoval ve scenáristickém oddělení filmového studia Беларусьфільм (Belarusfilm) v Minsku. Je autorem několika prozaických děl.^[1]

Zemřel v Minsku. Jeho popel byl podle jeho přání rozptýlen nad Černým mořem.^[1]

Koktebel

Dílo

• Морские будни (1932, Všední dny na moři), povídky.
• Коса на камень (1967, Kosa na kámen), novela.
• Через тысячу смертей (1972, Přes tisíc smrtí), novela.
• Не поле перейти (1975, Nepřejdeš přes pole), román.
• Корабли выходят в океан (1957, Lodě vyplouvají na oceán), román.
• Дед-Мавр (1983, Děd Maur), novela.
• Ледовая одиссея (1984, Ledová odysea), autobiografická novela líčící dramatické události polární plavby sovětského parníku Čeljuskin, který ztroskotal uprostřed ker Čukotského moře.

Česká vydání

• Ledová odysea, Albatros, Praha 1989, přeložila Eva Dolejšová.

Vyznamenání

• Řád rudé hvězdy – Sovětský svaz, 1934 a 1945
• Řád vlastenecké války II. třídy – Sovětský svaz, 1985
• Řád přátelství mezi národy – Sovětský svaz
• Řád čestného odznaku – Sovětský svaz
• Zasloužilý pracovník v kultuře Běloruské republiky