Algernon Lyons

Sir Algernon McLennan Lyons (30. srpna 1833 Sátárá, Britská Indie – 9. února 1908 Kilvrough Manor, Glamorgan, Anglie) byl britský admirál. U královského námořnictva sloužil od roku 1847 a vyznamenal se v krymské válce. Později postupoval v hodnostech a zastával velitelské posty u námořních základen v rámci britské koloniální říše. Svou kariéru završil jako první námořní pobočník královny Viktorie, v roce 1897 dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet).

Velkoadmirál Sir Algernon Lyons
První námořní pobočník královny Viktorie
Ve funkci: 1895 – 1897
Předchůdce	Sir Geoffrey Hornby
Nástupce	Sir Nowell Salmon
Velitel v Plymouthu
Ve funkci: 1893 – 1896
Předchůdce	Alfréd, vévoda z Edinburghu
Nástupce	Sir Edmund Robert Fremantle
Vrchní velitel RN v severní Americe
Ve funkci: 1886 – 1888
Předchůdce	Richard Meade, 4. hrabě z Clanwilliamu
Nástupce	Sir George Watson
Vrchní velitel RN v Tichém oceánu
Ve funkci: 1881 – 1884
Předchůdce	Frederick Stirling
Nástupce	John Baird
Vojenská služba
Služba	Spojené království
Složka	Royal Navy
Hodnost	velkoadmirál 1897, admirál 1888, viceadmirál 1884, kontradmirál 1878
Narození	26. srpna 1833 Sátárá
Úmrtí	9. února 1908 (ve věku 74 let) Glamorgan
Titul	Sir 1879
Rodiče	Humphrey Lyons a Eliza Bennett
Profese	voják
Ocenění	velkokříž Řádu lázně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

HMS Bellerophon, vlajková loď admirála Algernona Lyonse jako vrchniho velitele v severní Americe

Hrob admirála Algernona Lyonse (Swansea)

Pocházel z rodiny, která v 18. století zbohatla díky vlastnictví cukrových plantáží v Karibiku. Narodil se jako druhý ze čtyř synů Humphreye Lyonse (1802–1873), generálporučíka britské armády v Indii. Studoval v Anglii a v roce 1847 vstoupil do námořnictva. Aktivní kariéru zahájil v Indickém oceánu a od roku 1853 sloužil na HMS Albion, vlajkové lodi svého strýce Edmunda Lyonse. V roce 1854 byl povýšen na poručíka, samostatnou aktivitou se vyznamenal za krymské války v deltě Dunaje a poté se zúčastnil obléhání Sevastopolu (zde zahynul jeho bratranec kapitán Edmund Lyons, syn admirála Edmunda Lyonse)^[1]. V roce 1855 získal hodnost komandéra, později byl převelen k břehům severní Ameriky, během americké občanské války byl pověřen ochranou britských obchodních lodí a v roce 1862 byl povýšen na kapitána. Od roku 1867 sloužil v Tichomoří a v hodnosti komodora (1875) později velel na Jamajce.

V roce 1878 byl povýšen na kontradmirála, v této době velel lodi HMS Monarch u Středomořské flotily. V letech 1881–1884 byl vrchním velitelem v Tichém oceánu (Pacific Station) a v roce 1884 dosáhl hodnosti viceadmirála. Poté byl v letech 1886–1888 vrchním velitelem u břehů severní Ameriky a v Karibiku (North America and West Indies Station). V roce 1888 byl povýšen na admirála a jako nositel rytířského kříže Řádu lázně byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Sir (1889). V letech 1893–1896 byl velitelem v Plymouthu a mezitím se v roce 1895 stal prvním námořním pobočníkem královny Viktorie. Z této funkce odešel v roce 1897, téhož roku dosáhl nejvyšší možnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet) a získal velkokříž Řádu lázně. V roce 1903 byl penzionován.^[2]

Jeho manželkou byla Louisa Penrice (1853–1935) dědička statků ve waleském hrabství Glamorgan, kde Algernon Lyons později zastával čestné funkce smírčího soudce a zástupce místodržitele (Deputy-Lietunenant). Z jejich manželství se narodily čtyři děti, nejstarší syn Thomas (1880–1918) působil v diplomacii a nejmladší Algernon Penrice-Lyons (1886–1969) sloužil u námořnictva. Rodovým sídlem byl Kilvrough Manor v hrabství Glamorgan, dědictví po rodu Penrice.^[3]

Jeho bratranec Richard Lyons, 1. vikomt Lyons (1817–1887) byl významným diplomatem a dlouholetým britským velvyslancem ve Francii (1867–1887).