Almoš Arpádovec

Možná hledáte: uherského náčelníka Almoše.

Almoš Arpádovec (1074/1075^?–1127/1129^?) byl uherský princ, od roku 1084 byl chorvatským knížetem a následně v letech 1091 až 1093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem.

Almoš Arpádovec
nitranský vévoda a král chorvatský
Koloman přikazuje oslepit Almoše
Narození	1074 nebo 1075 Uhersko
Úmrtí	1. září 1129 Konstantinopol
Pohřben	katedrála v Székesfehérváru
Manželka	Předslava Kyjevská
Potomci	Adléta Arpádovna Béla II. Uherský Hedvika Uherská
Dynastie	Arpádovci
Otec	Gejza I. Uherský
Matka	Synadene Byzantská
Příbuzní	Koloman Uherský (bratr) Alžběta Uherská a Velkopolská, Gejza II. Uherský, Ladislav II. Uherský[1], Štěpán IV. Uherský[1] a Žofie Uherská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se z manželství uherského krále Gejzy I. s řeckou princeznou Synadene,^[2] dcery Theodula Synadenose a zřejmě také neteří byzantského císaře Nikefora III.

Po smrti krále Štěpána II. Chorvatského († 1091) žádala královna Jelena, která se cítila v ohrožení, svého bratra Ladislava I. o pomoc. Ten přitáhl se svým vojskem, osadil Chorvatsko a ustanovil Almoše králem. V létě téhož roku se musel Ladislav I. vrátit zpět do Uher, aby zde čelil vpádu Kumánů. Chorvaté, kterým se dosazený mladičký král nezamlouval, využili situace a králem zvolili Petra Svačiće. Almošovi zůstal jen titul chorvatského krále, protože jeho strýci se podařilo ovládnout pouze část Slavonie, kterou připojil k Uhersku. Roku 1095 se na uherský trůn dostal Almošův polorodý bratr Koloman. Almoš zpochybňoval jeho právo na nástupnictví a postavil se proti němu do opozice.

21. srpna 1104 se Almoš oženil s Předslavou, dcerou kyjevského knížete Svjatopolka II., s níž měl tři děti. Roku 1113 jej i jeho nejstaršího syna Bélu nechal Koloman v bojích o moc oslepit a uvěznit. Důvodem byla Álmošova setrvávající opozice proti králi a Kolomanovy obavy, aby nebylo ohroženo následnické právo jeho vlastního syna Štěpána.

„	... protože byl s ním příbuzný, nesáhl mu na život, ale zbavil ho pouze zraku, aby nemohl nosit korunu svatého krále...	“
— Dubnická kronika[3]

Almošovi se podařilo uprchnout a zemřel na byzantském dvoře, syn Béla se stal roku 1131 uherským králem a o šest let později nechal otcovy ostatky pohřbít v katedrále Panny Marie ve Stoličném Bělehradě po boku předků.