Alois Sopr

Alois Sopr (18. března 1913, Manětín – 25. července 1993, Plzeň) byl český sochař a medailer, člen SVU Mánes a Skupiny 58. V roce 1983 byl jmenován národním umělcem. Byl jedním z předních reprezentantů oficiální sochařské tvorby v období normalizace, vytvořil řadu oficiálních pomníkových zakázek a volných prací ve veřejném prostoru. Veřejná reakce na některá jeho díla byla tak silná, že způsobila jejich přesunutí na méně exponovaná místa i před rokem 1989 (např. socha Jana Roháče z Dubé v Praze, Dělnická úvaha v Klatovech).

Amfion před bývalou budovou telekomunikací v Plzni

Alois Sopr
Narození	18. března 1913 nebo 18. února 1913 Manětín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. července 1993 (ve věku 80 let) Plzeň Česko Česko
Povolání	sochař, medailér, rytec, výtvarník a učitel
Ocenění	zasloužilý umělec 1963 Za vynikající práci 1981 národní umělec 1983 Cena Antonína Zápotockého 1985 Řád práce 1998
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.^[1] Na I. celostátní konferenci konané ve dnech 29.–31. března 1950 byl zvolen za člena Ústředního výboru Svazu československých výtvarných umělců (do roku 1952); v letech 1956– 1960 byl do ÚV SČSVU zvolen podruhé.^[2] Stávajícím režimem byl oceňován.

Jan Roháč z Dubé, Praha-Liboc

Ocenění

• 1963 – zasloužilý umělec
• 1981 – vyznamenání Za vynikající práci
• 1983 – národní umělec
• 1985 – Cena Antonína Zápotockého^[3]
• 1988 – Řád práce ^[4]

Realizace

• pomníky Bedřicha Smetany a Josefa Kajetána Tyla v sadovém okruhu v Plzni
• řada pískovcových plastik na sídlišti Lochotín v Plzni