Anar

Anar, občanským jménem Anar Rəsul oğlu Rzayev (* 14. března, 1938, Baku, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika, Sovětský svaz) je ázerbájdžánský spisovatel, scenárista a režisér.

Anar
Narození	14. března 1938 (87 let) Baku
Alma mater	Státní univerzita v Baku (1955–1960)
Povolání	filmový režisér, spisovatel, scenárista, režisér, politik, básník, dramatik, překladatel a povídkář
Ocenění	zasloužilý umělecký pracovník Ázerbájdžánské SSR (1976) Řád přátelství (2023) Řád nezávislosti Pamětní odznak 880. výročí Nizámího Gandžavího (1141–2021) Vagif Samedoglu medal … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu (1967–1991)
Choť	Zemfira Jusif kyzy Safarovová
Děti	Günel Anarqızıová
Rodiče	Rasul Ibragimovič Rza a Nigar Rəfibəyliová
Funkce	člen Národního shromáždění Ázerbájdžánu
Web	anar.az
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Anar Rzayev se narodil do umělecké rodiny, otec Rasul Rza i matka Nigar Rafibeyli psali poezii. Nejprve studoval na konzervatoři v Baku, kterou absolvoval s vyznamenáním v roce 1955. Téhož roku zahájil studium filologie na Státní univerzitě v Baku. Posléze absolvoval kurzy režie a scenáristiky v Moskvě. Od roku 1968 působil jako šéfredaktor almanachu Gobustán (Qobustan).

V roce 1991 byl zvolen předsedou Ázerbájdžánského svazu spisovatelů.

Anar Rzayev se také angažoval v politice, v letech 1995-2000 byl poslancem ázerbájdžánského Národního shromáždění.

Dílo

Anar začal publikovat v 60. letech 20. století. Časopisecky vyšly jeho první povídky "V očekávání prázdnin" (Bayram Həsrətində) a "Poslední noc odcházejícího roku" (Keçən ilin son gecəsi). Posledně zmíněná povídka byla v roce 1983 zfilmována (Ötən ilin son gecəsi) podle Anarova scénáře. Vypráví melancholický příběh starší ženy, jež o silvestrovské noci otevřeně hovoří o svém osudu. Dokázala uhájit postavení svobodné matky a houževnatě bránila rodinné hodnoty. Přes svůj mladý věk zde Anar dokázal barvitě vystihnout osamění žen, jejichž děti vyrostou a rozprchnou se do světa.^[1]

V jeho dílech se svébytným způsobem propojuje národní tradice s kulturami Západu i Východu. Spisovatel se zaměřuje na morální a filozofické otázky globálního významu, proto je jeho dílo přístupné mezinárodnímu čtenářstvu. Anar je vtipný pozorovatel, který tematizuje život a smrt, laskavost, lidskost a obyčejné lidské city. Jeho literárními postavami jsou současní lidé, kteří čelí řadě problémů, jež přináší tradiční výchova a mentalita.

Více než 60 knih bylo přeloženo do cizích jazyků a byly vydány v zahraničí. Anarovy hry jsou pravidelně uváděny zejména na domácích scénách. Dále je autorem scénářů 15 celovečerních filmů. Tři z nich sám režíroval. Natočil také více než desítku dokumentárních a televizních filmů.

Téměř všechna jeho díla - jak prozaická, tak filmová - byla zpočátku přijímána s nedůvěrou až opovržením, a teprve po několika letech zaujala přední místo na ázerbájdžánské kulturní scéně.^[2]

Anar je mistrem drobných forem. Mezi nejznámější patří povídky Deštivá noc (Yağışlı gecə, 1960), Abeceda (Əlifba, 1967), Já, ty, on a telefon (Mən, sən, o və telefon, 1967), Příběh dobrého krále (Yaxşı padşahın nağılı, 1970), Letní dny ve městě (Şəhərin yay günləri), Přestalo pršet (Yağış kəsdi), Bílý beran, černý beran (Ağ qoç, Qara qoç, 2003) a další.

Česky vyšel v roce 1980 svazek dvou novel: "Kruh" a "Páté poschodí čtyřpatrového domu" (titulní).