Ancus Marcius

Ancus Marcius (asi  677–617 př. n. l.;^[1] vládl v letech 642–617 př. n. l.)^[2] byl čtvrtým legendárním římským králem.^[3][4][5] Po smrti předchozího krále Tulla Hostilia římský senát jmenoval interrexe (dočasného vládce), který svolal shromáždění, které zvolilo nového krále.^[6] Říká se, že Ancus válčil stejně dobře jako Romulus, a také podporoval mír a náboženství jako Numa Pompilius.

Ancus Marcius
Narození	675 př. n. l.
Úmrtí	616 př. n. l. (ve věku 58–59 let) Řím
Otec	Numa Marcius
Matka	Pompilia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římané věřili, že Ancus Marcius dal jméno Marciům, plebejskému rodu.^[7][8][9]