André Hercule de Fleury

André-Hercule de Fleury [andré erkyl d'flöry] (6. června 1653, Lodève – 10. ledna 1743, Issy-les-Moulineaux) byl francouzský římskokatolický duchovní, 72. biskup z Fréjus, kardinál a první ministr Francie za vlády Ludvíka XV.

Jeho Eminence André-Hercule de Fleury
Kardinál-kněz 72. biskup z Fréjus
André Hercule kardinál de Fleury (portrét od Hyacinthe Rigauda)
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	Aix
Diecéze	Fréjus-Toulon
Sídlo	Fréjus
Jmenování	6. května 1720
Předchůdce	Louis d'Aquin
Nástupce	Pierre de Castellane
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1679
Biskupské svěcení	22. listopadu 1698 světitel kardinál Louis-Antoine de Noailles
Kardinálská kreace	11. září 1726 kreoval Benedikt XIII.
Titul	kardinál-kněz
Osobní údaje
Datum narození	6. června 1653
Místo narození	Lodève, Languedoc-Roussillon, Francouzské království
Datum úmrtí	10. ledna 1743 (ve věku 89 let)
Místo úmrtí	Issy-les-Moulineaux, Île-de-France, Francouzské království
Národnost	francouzská
Povolání	politik, katolický kněz, ministr, katolický biskup a duchovní
Alma mater	Lyceum Ludvíka Velikého
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André Hercule de Fleury
První ministr Francie
Ve funkci: 1726 – 1743
Panovník	Ludvík XV.
Předchůdce	Louis Henri de Bourbon-Condé
Nástupce	Anne Robert Jacques Turgot od r. 1774 (v letech 1743–1774 bez prvního ministra)
Narození	22. června 1653 Lodève
Úmrtí	29. ledna 1743 (ve věku 89 let) Issy-les-Moulineaux
Sídlo	Versailles
Alma mater	Lyceum Ludvíka Velikého
Profese	politik, katolický kněz, ministr, katolický biskup a duchovní
Náboženství	katolická církev
Commons	André-Hercule de Fleury
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

André-Hercule se narodil v Lodève na jihu tehdejšího Francouzského království. Byl poslán k Jezuitům na vzdělání do Paříže, kde studoval filosofii a teologii a následně se stal knězem.

Díky vlivu kardinála Bonziho se stal almužníkem Marie Terezy, manželky krále Ludvíka XIV., po její smrti přímo u něj. Roku 1698 je jmenován biskupem ve Fréjus, nicméně sedmnáct let v provinční diecézi jej donutilo poohlédnout se po dvorském úřadu, zejména kvůli lepšímu zajištění.

V roce 1715, několik dní před smrtí Ludvíka XIV. se stal vychovatelem jeho pravnuka, budoucího krále Ludvíka XV. Získal si jeho náklonnost a poté, co skončila doba regentství a Ludvík XV. se dostal k moci, navrhuje Fleury jako prvního ministra Ludvíka Jindřicha, vévodu Bourbonského.

Dne 11. září 1726 přišlo de Fleurymu jmenování kardinálem papežem Benediktem XIII., v témže roce se stal prvním ministrem Francie. Tuto funkci zastával až do své smrti.