Andrea Pozzo

Andrea Pozzo (Trento 30. listopadu 1642 – Vídeň 31. srpna 1709) byl člen jezuitského řádu a italský barokní malíř. Proslavil se jako mistr iluzivní malby a perspektivy, které uplatňoval zejména při freskové výzdobě architektury. Působil nejdříve v Římě, později na pozvání Leopolda I. ve Vídni, kde byl jeho žákem Christoph Tausch.

Andrea Pozzo
Andrea Pozzo – Autoportrét
Narození	30. listopadu 1642 Trento
Úmrtí	31. srpna 1709 (ve věku 66 let) Vídeň
Místo pohřbení	Jezuitský kostel (Vídeň)
Povolání	malíř, architekt, řeholník a kreslíř
Příbuzní	Jacopo Antonio Pozzo[1] (bratr)
Významná díla	Main altar of Sant'Ignazio Dome of Sant'Ignazio Vision of Saint Francis Borgia
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dílo

Spisy

• Perspectiva Pictorum et Architectorum z let 1693 a 1700 – teoretický spis o perspektivě

Fresková výzdoba (výběr)

• Řím, kostel sv. Ignáce – Oslava sv. Ignáce na klenbě lodi
• Vídeň, jezuitský kostel – iluzivní kupole chrámu
• Vídeň, Lichtenštejnský palác – oslava Herkula na klenbě sálu

• 
  Oslava sv. Ignáce z Loyoly
• 
  Oslava sv. Ignáce z Loyoly, detail
• 
  Iluzivní kupole vídeňského jezuitského chrámu
• 
  Klenba Liechtensteinského paláce