Angara 1.2
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Nosič Angara 1.2 (rusky Ангара 1.2) je ruský lehký kosmický nosič rodiny raket Angara.
Remove ads
Popis nosiče
Nosič Angara 1.2 je stejně jako Angara 1.2PP (verze pro první let), založen na jednom modulu URM-1, ale na rozdíl od verze Angara 1.2PP je vybaven upraveným modulem URM-2, odvozeným od univerzálního modulu URM-2, čímž se zlepšila aerodynamika nosiče Angara 1.2 oproti Angara 1.2PP. Tento modifikovaný druhý stupeň má tedy aerodynamičtější tvar, ale je vybaven stejným raketovým motorem RD-0124A jako základní těžké verze Angara 3 a zejména Angara 5. Tento druhý stupeň je tak modifikován přesně na míru lehké Angary 1.2[3].
Oproti těžším verzím, jako jsou Angara 3 a Angara 5, mají verze nosičů Angara 1.2 (s jedním modulem URM-1) osazena křidélka pro řízení rotace kolem podélné osy (spin). U těžších verzí je spin řízen bočními moduly. Toto je důležité například proto, aby dodávka paliva byla plynulá a bylo tak využito všechno palivo. Problémy vzniklé takovouto neplánovanou rotací okolo podélné osy byly příčinou k předčasnému vypnutí hlavního motoru rané verze nosiče Ariane 5 (druhý let).[4]
Souvislosti
Nosiče Angara jsou první nové nosiče vyvinutý Ruskem od konce Sovětského svazu. Jsou určeny pro nahrazení několika starších nosičů zahrnujících Proton-M, Zenit a Rokot, se schopností zajistit Rusku nezávislý přístup na geosynchronní a geostacionární dráhu z kosmodromů Pleseck a Vostočnyj. Vývoj nosičů Angara byl zahájen v roce 1992.
Nejlehčí nosič rodiny Angara, Angara 1.2 představuje tedy za prvé univerzální URM-1 prvního stupně a za druhé modifikovaný URM-2 druhého stupně. Oproti všem ostatním nosičům Angara je nosič Angara 1.2 v druhém stupni vybaven modifikovaným modulem URM-2 s motorem RD-0124A, který je téměř shodný s motorem RD-0124 používaném v nosičích Sojuz 2.1b a Sojuz ST-B, ale tento druhý stupeň je modifikovaný přesně na míru Angary 1.2.[3]
Běžné nosiče Angara 1.2 budou používat modifikovaný stupeň Blok-I který je používaný nosiči Sojuz 2.1b a Sojuz ST-B, avšak s motorem používaným pro druhý stupeň nosičů Angara.[5]
Historie
První let Angary 1.2 dne 29. dubna 2022 proběhl z kosmodromu Pleseck a byl úspěšný. Vynesl družici MKA.[1]
Druhý let Angary 1.2, který 22. října 2022 také proběhl z Plesecku a byl také úspěšný a vynesl družici MKA-EO.[1]
Třetí let této lehké verze v pořádku proběhl 17. září 2024 z Plesecku. Vynesl družice Kosmos-2577 a Kosmos-2578.[1]
Čtvrtý let lehkého nosiče Angara 1.2 proběhl 16. března 2025 v 11:50 SEČ z Plesecku a byl úspěšný. Na dráhu ve výšce přibližně 1500 km vynesl a vypustil tři vojenské komunikační družice Strela-3M (Kosmos 2585, 2586 a 2587).[6][1]
Galerie
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads