Anion
negativně nabitý iont From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Anion, též aniont, je záporně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která přijala elektron, (nebo odevzdala kation vodíku, volný proton). Anion má v elektronovém obalu více elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putuje směrem k anodě.
Vznik
Anionty většinou vznikají z elektronegativních prvků, například kyslíku, síry, dusíku nebo halogenů:
N + 3 e− → N3−.
Častěji však vznikají z molekul (například disociací kyselin), např. dusičnanový anion z molekuly kyseliny dusičné:
HNO3 → NO3− + H+
pokud kyselina obsahuje více odštěpitelných atomů vodíku, mohou též vznikat hydrogenanionty, např.:
H2SO4 → HSO4− + H+.
Příklady
- anorganické anionty
- hydroxidový anion OH−
- dusičnanový anion NO3−
- síranový anion SO42−
- uhličitanový anion CO32−
- (ortho)fosforečnanový anion PO43−
- organické anionty
- mravenčanový anion HCOO−
- octanový anion CH3COO−
- citrátový anion CH2COO−C(OH)COO−CH2COO−
Poznámka
V 1. pádě jednotného čísla jsou podle Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., možné dvě formy „anion“ a „aniont“.[1] Ve 4. pádě jednotného čísla je pak přípustná pouze varianta „aniont“.[1]
Na stránkách nakladatelství Maxdorf, předního českého vydavatele odborné lékařské literatury, se v seznamu častých chyb zmiňuje následující: „anion/aniont – dnes se připouštějí oba tvary, dříve byl v 1. p. sg. přípustný pouze „anion“, v 2. p. aniontu“.[2]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads