Anouk
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Anouk Schemmekes, rozená Teeuwe (* 8. dubna 1975 Haag), profesionálně známá jen jako Anouk, je nizozemská písničkářka a hudební producentka. Po průlomu v roce 1997 s písní „Nobody's Wife“ se mnoho jejích hitů umístilo v nizozemských i belgických žebříčcích. Mezi takové patří písně „R U Kiddin' Me“, „Michel“, „Girl“, „Lost“, „Modern World“, „Three Days in a Row“ či „Woman“. Do roku 2025 vydala 13 studiových alb.
V Nizozemsku je považována za jednu z nejpopulárnějších rockových zpěvaček.[1] Reprezentovala Nizozemsko na Eurovision Song Contest 2013 ve švédském Malmö s písní „Birds“, kde se umístila na 9. příčce se ziskem 114 bodů, čímž se zasloužila o nejlepší výsledek své země ve finále od roku 1999.[2][3]
Remove ads
Mládí
Narodila se 8. dubna 1975 v nizozemském Haagu. Jako teenagerka experimentovala s drogami a skončila v několika pečovatelských domech. Ve čtrnácti letech utekla od rodiny.
Zájem o hudbu v ní vzbudila matka, která je bluesovou zpěvačkou. Poprvé vystoupila, když jí bylo 15, a zpívala na svatbách a oslavách se svou skupinou Shotgun Wedding. V roce 1994 začala chodit na konzervatoř v Rotterdamu, ale po dvou letech studia zanechala. Ve stejné době ji její bývalý manžel a manažer Edwin Jansen představil Barrymu Hayovi (frontmanu skupiny Golden Earring). Barry věřil, že má talent, a nabídl jí, že jí napíše nějaké písně. Jedna z těchto písní byla „Mood Indigo“, napsaná ve spolupráci s následujícím členem kapely Golden Earring – Georgem Kooymansem.
Remove ads
Průlom
Po setkání s textařem Bartem van Veenem společně napsali několik písní. Dne 5. září 1997 vydala svůj druhý singl nazvaný „Nobody's Wife“, který setrval na vrcholu nizozemských hudebních žebříčku po mnoho týdnů a také byl hitem v Norsku i Švédsku. Debutové album Together Alone se setkalo s obrovským úspěchem. V roce 1998 Anouk získala ocenění Edison Award a také dvě ceny nizozemského hudebního kanálu TMF. Během léta hrála na různých festivalech.
V listopadu roku 1999 vydala své druhé album Urban Solitude, jehož součástí byl singl „R U Kiddin' Me“. Tato píseň prorazila v Nizozemí do Top 100. Krátce poté přijela do Spojených států, aby usilovala o nahrávací smlouvu. Vyjednávání s americkým vydavatelstvím Sony skončilo neúspěšně, což způsobilo, že se do Nizozemska musela vrátit bez kontraktu. Poté vydala novou píseň „Don't“ (2001) a stejného roku v únoru vyjela na turné po Nizozemsku.
V březnu 2001 vydala další album, nazvané Lost Tracks, které obsahovalo akustické verze a B-sidy starších písní a různých duetů se skupinou K's Choice. zpěvačkou Sarah Bettens a zpěvákem The Anonymous Mis. V roce 2001 jí byla udělena cena Popprijs.
V listopadu 2002 bylo vydáno album Graduated Fool. Toto album je zatím nejtvrdší rockové album v kariéře této zpěvačky. V roce 2003 dostala cenu Golden Harp. Následující album Hotel New York (2004) obsahuje celkem čtyři singly: „Girl“, „Lost“, „Jerusalem“ a „One Word“.
V roce 2006 získala cenu 3FM za nejlepší nizozemskou zpěvačku.[4] V roce 2007 vydala Anouk album Who's Your Momma, nahrané s producentem Glenem Ballardem. První singl „Good God“ byl úspěchem[5] a stal se soundtrackem k videohře Guitar Hero World Tour (2008).[6] V roce 2009 vydala své album For Bitter or Worse. Píseň „Three Days in a Row“ dosáhla prvního místa v nizozemských žebříčcích. Album To Get Her Together bylo vydáno v Nizozemsku v květnu 2010. Dne 28. února 2011 umístila jednu z nových skladeb „Killer Bee“ na YouTube. První singl z alba „Down & Dirty“ vyšel v dubnu. Dne 27. června vydala svůj singl „I'm a Cliché“. Dne 17. září 2011 byl vydán singl „Save Me“ jako třetí z alba. Čtvrtý singl byl „What Have You Done“. V rámci turné nazvaného To Get Her Together Tour vystupovala ve dnech 8. a 11. března 2012 také v Arnhemu v aréně GelreDome.
Eurovision Song Contest 2013 a nové album
V roce 2013 byla vybrána, aby reprezentovala Nizozemsko na Eurovision Song Contest 2013.[7] Její jmenování potvrdila tamní televize TROS. Její píseň „Birds“ byla oficiálně odhalena 11. března 2013. 14. května 2013 Anouk vystoupila v prvním semifinále, odkud postoupila do finále, které se konalo 18. května 2013. V tom se nakonec umístila na 9. místě.[8]
Výsledek byl v její domovině veřejně vnímán jako velký úspěch, protože se jednalo o nejlepší výsledek pro Nizozemsko za posledních 14 let. Také to bylo poprvé za 9 let, kdy se nizozemský umělec do finále probojoval.[9]
Remove ads
Hudební styl
Hudební styl Anouk byl se dal charakterizovat jako kombinace Joan Osborne, Melissy Etheridge a Alanis Morissette.[1] Je známá výbušnými rockovými písněmi jako „Nobody’s Wife“ či „R U Kiddin' Me“, ale také nazpívala křehké písně, např. „Lost“ a „Michel“. Kromě popu/rocku také experimentovala se soulem, funkem a hip hopem.
Osobní život
Anouk byla do roku 1998 vdaná za svého manažera Edwina Jansena.
Dne 16. března 2004 se provdala za Remona Stotijna (aka The Anonymous Mis), frontmana reggae/rapové skupiny Postmen. Stotijn je otcem tří jejich dětí – syna Benjahmina Kingsleyho (* 18. dubna 2002), syna Elijaha Jeramiaha (* 5. prosince 2003) a dcery Phoenix Ray (* 3. června 2005). V květnu 2008 Anouk a Remon vydali prohlášení o harmonickém rozchodu.[10]
Roku 2010 se jí narodilo čtvrté dítě, syn Jesiah Dox. Otcem je nizozemský rapper Robert Coenen, lépe známý pod svým uměleckým jménem Unorthadox. V roce 2014 se ji narodil syn Sion Jethro, kterého má s basketalistou Seraino Dalglieshem. Poslední dítě má s Dominiquem Schemmekesem, dceru Jelizah Rose.[11] Pár se sezdal v červnu 2022.[12]
Remove ads
Diskografie
Studiová alba
- Together Alone (1997)
- Urban Solitude (1999)
- Graduated Fool (2002)
- Hotel New York (2004)
- Who's Your Momma? (2007)
- For Bitter or Worse (2009)
- To Get Her Together (2011)
- Sad Singalong Songs (2013)
- Paradise and Back Again (2014)
- Queen for a Day (2016)
- Fake It Till We Die (2016)
- Wen d’r maar aan (2018)
- Trails of Fails (2022)
- Deena & Jim (2023)
- Set This Thing on Fire (2025)
Kompilační alba
- Lost Tracks (2001)
- Greatest Hits (2015)
Živá alba
- Update (2004)
- Anouk Is Alive (2006)
- Live at Gelredome (2008)
- Live at Toomler (2011)
- Live at Symphonica in Rosso (2014)
Remove ads
Hudební ceny
- Nizozemské ceny TMF
V roce 2006 Anouk a Marco Borsato získali nejvíce ocenění na TMF Awards 2006: Borsato získal tři ceny, Anouk si odnesla dvě. Následně společně oznámili, že se vzdávají svých budoucích nominací na ceny TMF: „Každý rok stejné tváře – to může být nudné.“
- Edison Award
- Ceny rádia 3FM
- Belgické ceny TMF
- Jiné ceny
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads