Anselmo Lurago

Anselmo Martin Lurago, nebo jen Anselmo Lurago (asi 1701, Como – 29. listopadu 1765, Praha) byl český architekt a stavitel italského původu v období vrcholného a pozdního baroka, jeden z nejplodnějších projektantů české architektury pozdního baroka.

Anselmo Lurago
Narození	1701 Como
Úmrtí	29. listopadu 1765 (ve věku 63–64 let) Praha
Povolání	architekt a stavitel
Příbuzní	Antonio Giovanni Lurago (strýc)[1] Giovanni Martino Lurago (polorodý bratr)[1]
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Palác Kinských, jedna ze staveb, kde A. Lurago navázal na předchozí návrh Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Život

Pocházel z rozvětvené severoitalské rodiny architektů, stavitelů a štukaterů, z okolí Comského jezera. V Comu byl pokřtěn 9. ledna 1701. Podle vlastních slov získal první školení u svého strýce, Giovanniho Antonia Luraga^[2]. Po příchodu do Čech se vyučil u architekta Františka Maxmiliána Kaňky a pak získával praxi na pevnostních stavbách u svého strýce Bartolomea Scottiho, u něhož pracoval devět let.

Roku 1727 získal měšťanské právo v Praze na Malé Straně. Od roku 1752 realizoval ve funkci dvorního stavitele přestavbu Pražského hradu podle plánů Nicola Pacassiho.

Byl dvakrát ženatý. V letech 1753–1756 byl rektorem Vlašské kongregace na Malé Straně, jejíž součástí byl i sirotčinec, o který se pečlivě staral. Pohřben byl u kostela svatého Jana Křtitele v Oboře na Malé Straně.

Dílo

Zaměstnávala jej zejména šlechtická klientela, například Kounicové, Salmové, Šlikové nebo Černínové (rekonstrukce hradčanského paláce), Ditrichštejnové, Kounicové, Salmové a Šlikové. Po svém strýci dokončoval stavby v Osově a Lysé nad Labem. Stal se nástupcem Kiliána Ignáce Dientzenhofera, na jehož práci navázal ve šlechtickém prostředí (palác Sylva-Taroucca a palác Kinských) a také v pracích pro katolickou církev v Praze (kostel svatého Mikuláše na Malé straně, kostel svatého Tomáše, Břevnovský klášter) i jinde v Čechách, (klášter Dolní Ročov, Broumovský klášter, Přeštice). Navrhoval také kostel sv. Václava ve Vysoké na Mělnicku, interiér zámecké kaple v Hoříně či kostel sv. Vavřince v Jezvém u České Lípy ad.^[3] Ze zámeckých interiérů, které navrhovl, se dochoval injteriér zámecké kaple v Hoříně.

Bývá považován za autora projektu kostela Panny Marie Sedmibolestné v Rabštejně nad Střelou.^[4]