Antonín Isidor z Lobkowicz

Antonín Isidor kníže z Lobkowicz (16. prosince 1773 Madrid – 12. června 1819 Praha, celým jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel z Lobkowicz) byl český šlechtic z mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával úřad nejvyššího komorníka Českého království.

Antonín Isidor kníže z Lobkowicz
Antonín Isidor Lobkowicz (rytina Josefa Berglera)
Kníže z Lobkowicz a 4. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci: 28. ledna 1803 – 12. června 1819
Předchůdce	August Antonín Josef z Lobkowicz
Nástupce	August Longin z Lobkowicz
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci: 23. duben 1812 – 12. červen 1819
Panovník	František I.
Předchůdce	Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz
Nástupce	Karel Josef z Clam-Martinic
Plukovník rakouské armády
Jednatel Společnosti vlasteneckých přátel umění
Narození	16. prosince 1773 Madrid Španělsko Španělsko
Úmrtí	12. června 1819 (ve věku 45 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Titul	kníže
Choť	(1796) Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (1779–1837)
Rodiče	August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803) a Ludmila Josefa Czerninová z Chudenic (1738–1790)
Děti	August Longin (1797–1842) Josef Maria August (1799–1832) František Jiří (1800–1858) Ferdinand (1801–1831)
Příbuzní	vnuk: Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) děd: Jan Jiří Kristián z Lobkowicz (1686–1755) babička: Marie Henrietta Karolína z Valdštejna (1702–1780) děd: František Antonín Czernin z Chudenic (1710–1739) babička: Marie Isabela de Merode-Westerloo (1703–1780) tchán: Josef Kinský z Vchynic a Tetova (1751–1798) tchyně: Marie Rosa Aloisie z Harrachu (1758–1814) pravnuk: Bedřich Lobkowicz (1881–1923) pravnuk: Jan Adolf Lobkowicz (1885–1952)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	Velkokříž rakouského Leopoldova řádu
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho otcem byl August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803),^[1] který působil coby velvyslanec ve Španělsku, a matkou Marie Ludmila Černínová z Chudenic, jež se stala dědičkou mělnického panství, které tak přešlo do majetku Lobkoviců.

Antonín Isidor, jediný syn svých rodičů, se věnoval správě rodinného majetku a umění. Patřil například k zakládajícím osobnostem Společnosti vlasteneckých přátel umění^{[p 1]} a stal se též jejím jednatelem.^[3] K jeho podřízeným patřil například Václav Skalník (1776–1861), přední zahradník své doby, jenž zvelebil Mariánské Lázně.^[4] Hrabě Lobkovic také podporoval pěstování vinné révy v okolí Mělníka.^[5]

Zemřel v Praze 12. června 1819 a byl pohřben v rodinné hrobce Lobkoviců na hřbitově v Hoříně,^[zdroj?] která byla dokončena několik let po jeho smrti.

Majetek

Vlastnil Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovku (dnes součást Mělníka), Skuhrov a Drhovle.^[6]

Rodina

Oženil se 6. června 1796 v Inzensdorfu s hraběnkou Marií Sidonií Kinskou z Vchynic a Tetova (11. únor 1779 Vídeň – 26. březen 1837 Praha), dcerou Josefa Kinského z Vchynic a Tetova na Chocni a Heřmanově Městci (1751–1798) a jeho manželky Marie Rosy Aloisie z Harrachu (1758–1814). Manželka byla palácovou dámou a dámou Ŕádu hvězdového kříže. Byla pohřbena v Hoříně. Narodilo se jim 7 dětí.

• 1. August Longin (15. 3. 1797 Praha – 17. 3. 1842 Vídeň), c. k. komoří, tajný rada, hejtman Budějovického kraje (1824–1825)
  • ⚭ (10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou) Anna Berta ze Schwarzenbergu (2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salcburk)
• 2. Marie Ludmila (15. 3. 1798 Hořín – 8. 1. 1868 Brusel)
  • ⚭ (26. 1. 1819 Hořín) vévoda Prosper Ludvík z Arenbergu (28. 4. 1785 – 27. 2. 1861 Brusel)
• 3. Josef Maria August (19. 4. 1799 – 20. 3. 1832)
  • ⚭ (10. 11. 1829) hraběnka Marie Františka ze Šternberka a Manderscheidu (2. 11. 1805 – 27. 5. 1845)
• 4. František Jiří (24. 4. 1800 – 2. 2. 1858), diplomat, svobodný a bezdětný
• 5. Ferdinand (16. 8. 1801 – 13. 8. 1831), svobodný a bezdětný
• 6. Marie Anna (4. 10. 1802 – 1. 1. 1830), svobodná a bezdětná
• 7. Marie Helena (10. 2. 1805 – 15. 4. 1856), svobodná a bezdětná