Antonín Sum
český politický vězeň, právník a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Antonín Sum (31. ledna 1919, Praha – 15. srpna 2006, Praha) byl český právník, účastník domácího odboje za druhé světové války, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň v procesu s M. Horákovou, kominík,[1] spisovatel, skaut a činovník Junáka a YMCA.
_BAR.svg){kind=small}
Remove ads
Biografie
Začátkem 20. let bydlel v Americe, kde jeho otec pracoval na vyslanectví. Tam jej Jan Masaryk poznal jako malého kluka (po válce pak pracoval v úřadu předsednictva vlády a Jan Masaryk si jej přivedl k sobě na ministerstvo zahraničí).
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Za druhé světové války byl účastníkem domácího odboje, aktivně bojoval proti německé okupaci a v květnu 1945 patřil k účastníkům Pražského povstání.[2] Po válce v letech 1946–1947 pracoval na Úřadě předsednictva vlády. V roce 1947 nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí a stal se osobním tajemníkem Jana Masaryka, jímž byl až do Masarykovy smrti.
V roce 1949 byl Antonín Sum zatčen a v roce 1950 odsouzen na 22 let za velezradu. Hrozil mu i trest smrti, od něhož jej zachránil svými známostmi a přímluvami jeho přítel hudebník dr. Emil Ludvík. Ve vězení zůstal do roku 1962. Až roku 1968 se dočkal rehabilitace. Byl zastáncem teorie Masarykovy "demonstrativní sebevraždy" (jako "předmět doličný" ukazoval[ujasnit] ministrovu bibli, kterou měl Jan po otci T.G. Masarykovi, založenou tam, kde byla 10. 3. 1948 otevřena,[zdroj?!] při jejím nalezení na Masarykově nočním stolku[zdroj?!], kde si podtrhl části epištoly Galatským vč. Gal 5, 22–23 (Kral, ČEP)[3]).
V roce 1968 byl zvolen starostou skautské organizace Junák během krátké období její činnosti; v letech 1969 a 1970 se snažil za cenu ústupků v rozporu se skautskými principy udržet jeho existenci, ale nakonec se spolupodílel na jeho sebelikvidaci schvalováním postupu ústřední stranické skupiny.[4]
Po sametové revoluci znovu krátce působil jako starosta Junáka, kde se zasloužil o jeho znovupřijetí do WOSM. Na sněmu v roce 1990 jej vystřídala Dagmar Burešová.[5] Působil také ve sdružení YMCA.
V roce 1995 byl zvolen jedním z místopředsedů Masarykova demokratického hnutí. Tam obdržel rovněž čestnou medaili T. G. Masaryka (1998) spolu s dalšími třemi jeho místopředsedy prof. Milanem Machovcem, dr. Josefem Patejdlem, doc. Vratislavem Preclíkem a perzekvovanými zpěváky Martou Kubišovou a Jiřím Suchým (Míčovna Pražského hradu 7. 3. 1998).
Roku 2003 mu byl propůjčen prezidentem Václavem Klausem Řád T. G. Masaryka III. třídy.
Remove ads
Bibliografie
- Osudný krok Jana Masaryka / Antonín Sum. – 1. vyd. – Praha : Nadace Janua, 1996. – 168 s. : faksimile ; 21 cm
- Sir Thomas Vezey Strong, Lord Mayor města Londýna / A. Sum. – Praha : [nákl. vl., 1912]. – 12 s. : obr. příl. ; 8°
- Osudové kroky Jana Masaryka : výběr dokumentů ke 110. výročí narození Jana Masaryka / [úvod Antonín Sum ; redakce Oldřich Sládek]. – Vyd. 1.. – Praha : Ministerstvo vnitra ČR, Sekce archivní správy, 1996. – 191 s. : ukázky rukopisů ; 21 cm
- Otec a syn : Tomáš Garrigue a Jan Masarykové ve vzpomínkách přátel a pamětníků / Antonín Sum. – Praha : Společnost Jana Masaryka v nakl. Pragma, 2000. – 184 s., [57] s. obr. příl. : il., portréty, faksim. ; 22 cm
- Otec a syn : Jan Masaryk ve vzpomínkách přátel a pamětníků a jako symbol návratu České republiky do rodiny evropských národů. II. díl, Syn Jan / Antonín Sum. – Praha : Pragma, c2003. – 302 s., [17] obr. příl. : il., portréty, faksim. ; 22 cm
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads