Anton Gorjup

Anton Gorjup (29. června 1812 Kanalski Vrh – 1. prosince 1883 Gorizia^[1]) byl rakouský básník a politik slovinské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Anton Gorjup
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1861 – 1865
Poslanec Zemského sněmu Gorice a Gradišky
Ve funkci: 1861 – ???
Narození	29. června 1812 Kanalski Vrh Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. prosince 1883 (ve věku 71 let) Gorizia Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese	soudce a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Vystudoval gymnázium v Gorizii (Gorice) a po dokončení právních studií působil jako praktikant, později okresní komisař v Tolminu. Byl úředníkem zemského soudu a apelačního soudu. Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky.^[1] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Tolmin. Uvádí se jako komisař.^[2] Patřil ke sněmovní levici.^[3]

Náležel mezi slovinské národně orientované poslance.^[4] Na sněmu zasedal i po přesunu parlamentu do Kroměříže. Byl členem ústavního výboru a patřil ke slovinskému parlamentnímu klubu. Coby politik reprezentující Gorici a Gradišku, kde nebyl slovinsko-italský národnostní poměr tak vyostřen jako v jiných Slovinci obývaných zemích, odmítal v roce 1848 návrhy na federalizaci Rakouska podle národnostních parametrů a podporoval zachování zemské autonomie Gorice a Gradišky. Svou orientací stál na pomezí mezi centralistickým a federalistickým blokem. V otázce zrušení poddanství předložené poslancem Hansem Kudlichem vystupoval radikálně, hlasoval proti návrhu odškodnění za zrušení poddanství.^[1]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil opět do politiky. Od roku 1861 byl poslancem Zemského sněmu Gorice a Gradišky. Zde byl v letech 1864–1865 členem výboru pro daňovou reformu. Do roku 1867 zastupoval v zemském sněmu velkostatkářkou kurii, pak kurii venkovských obcí (obvod Tolmin, Bovec, Cerkno). V letech 1867–1880 byl členem zemského výboru. Zasedal v sněmovním výboru finančním, právním a školském.^[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za korunní zemi Gorice a Gradiška (kurie velkostatkářská).^[5] K roku 1861 se uvádí jako rada zemského soudu, bytem v Gorizii.^[6]