Antonov An-30

Antonov An-30 (ukrajinsky a rusky: Антонов Ан-30; v kódu NATO: Clank) je sovětský dvoumotorový turbovrtulový letoun pro plnění úkolů letecké kartografie.

An-30
An-30 (RA-26226)
Určení	letoun pro plnění fotogrammetrických úkolů, průzkumný a transportní letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Antonov
Šéfkonstruktér	Berijev
První let	21. srpna 1967[1][2]
Zařazeno	červenec 1968
Charakter	Několik ve službě
Uživatel	Ukrajinské letectvo České letectvo Bulharské letectvo
Výroba	1971-1980
Vyrobeno kusů	123 ks
Vyvinuto z typu	Antonov An-24
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj

An-30 konstrukčně vychází z typu Antonov An-24T. Oproti svému předchůdci má změněnou přední část trupu, která je bohatě prosklená a zvýšenou letovou palubu. Poprvé vzlétl v roce 1974 a celkem bylo vyrobeno 123 kusů.^[3]

Použití

Letoun An-30

Mimo své původní určení kartografického letadla je An-30 také využíván (Bulharskem, Českem^[4], Ruskem a Ukrajinou) při kontrolních letech v rámci smlouvy Open Skies.

An-30 je ve verzi An-30M používán jako letoun pro kontrolu počasí.^[5]

Uživatelé

Vojenští uživatelé

Bulharsko Bulharsko

• Bulharské letectvo – jeden (rok 2017)^[6][7]

Rumunsko Rumunsko

• Rumunské letectvo – tři od roku 1976; v současnosti dva^[8] (rok 2017)^[6]

Rusko Rusko

• Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Ukrajina Ukrajina

• Ukrajinské letectvo – tři (rok 2017)^[6]

Specifikace (An-30)

Podle Jane's All The World's Aircraft 1988-89^[9] a AČR^[4]

An-30 bulharského letectvo

Technické údaje

• Posádka: 7
• Délka: 24,26 m
• Rozpětí: 29,20 m
• Výška: 8,32 m
• Nosná plocha: 75 m²
• Prázdná hmotnost: 15 590 kg
• Max. vzletová hmotnost : 23 000 kg
• Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor ZMDB Progress (Ivčenko) AI-24T a 1× proudový motor Sojuz (Tumanskij) RU-19A-300
• Výkon pohonné jednotky: 2× 2103 kW a 1× 7,85 kN

Výkony

• Cestovní rychlost: 430 km/h ve výšce 6000 m
• Maximální rychlost: 540 km/h
• Dolet s max. množstvím paliva: 2630 km
• Dostup: 7300 m
• Max. stoupavost: 450 m/min