Apama

Apama (řecky Ἀπάμα) byla první manželka Seleuka I. Nikatóra, zakladatele Seleukovské říše.

Apama
Narození	4. století př. n. l.
Potomci	Antiochos I. Sótér, Achaeus a Apama
Otec	Spitamenés
Matka	Wife of Spitamenes
Příbuzní	Antiochos II. Theós[1][2], Stratoniké Makedonská, Apama, Laodice a Seleucus (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apame byla buď dcerou baktrijského prince Spitamena, který byl zabit v bitvě proti Alexandru Velikému,^{[3] [4]} nebo – méně pravděpodobně – Peršana a Alexandrova důvěrníka Artabaza II.^[5] V rámci Alexandrovy sňatkové politiky se Apama v roce 324 př. n. l. provdala během hromadné svatby v Susách v roce 200 před naším letopočtem za Alexandrova generála Seleuka. Apama se stala jedinou královnou ze všech suských nevěst, protože Seleukos si ji na rozdíl od ostatních ženichů ponechal i po Alexandrově smrti.^[6] Jejich synem byl následník trůnu Antiochos I., možná i Achaios starší, naboť Justinus mluví o několika synech. Pravděpodobně měli také dvě dcery, Apamu a Laodiku. O Apamině dalším osudu po svatbě se Seleukem I. není nic známo. Podle Jana Malalase zemřela před Seleukovou svatbou se Stratonikou I.

Spolu s Laodikou se Apama stala nejběžnějším ženským křestním jménem v dynastii. Několik měst bylo po Apamě pojmenováno až do roku 64 před naším letopočtem, mimo jiné Apamea na Orontu a Apamea ve Frygii.

Prameny

• Arriános, Anabáze 7,4,6.
• Appiános, Syriaké 37.
• Eusebios z Cesareje, Kronika 1,261.
• Livius 38 :13,5.
• Jan Malalas 8.198.
• Plútarchos, Demetrios 31.
• Strabón 12y578; 16,749.

Literatura

• Ulrich Wilcken: Apama 1. In: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (RE). Band I,2, Stuttgart 1894, Sp. 2662.
• John D. Grainger: A Seleukid Prosopography and Gazetteer. Brill, Leiden und Boston 1997, ISBN 90-04-10799-1.
• Anika Aulbach: Die Frauen der Diadochendynastien. Eine prosopographische Studie zur weiblichen Entourage Alexanders des Großen und seiner Nachfolger. Utz, München 2015, S. 141–143.