Archaikum

Archaikum (archeozoikum, prahory) je geologické období (eón) Země, které následovalo po hadaiku a předcházelo proterozoiku. Nejčastěji se datuje do doby před 4 až 2,5 miliardami let. Název archaikum zavedl v roce 1872 americký geolog James Dwight Dana.

Geologická období (zjednodušeno)
počátek před dneškem a délka trvání v milionech let

eon	éra	perioda	p	d
fanerozoikum	kenozoikum	kvartér  (čtvrtohory)	3	3
		neogén	23	20
		paleogén	66	43
	mezozoikum  (druhohory)	křída	145	79
		jura	201	56
		trias	252	51
	paleozoikum  (prvohory)	perm	299	47
		karbon	359	60
		devon	420	61
		silur	443	23
		ordovik	487	44
		kambrium	539	52
proterozoikum (starohory)	neoproterozoikum	ediakara	635	96
		kryogén	720	85
		tonium	1000	280
	mezoproterozoikum		1600	600
	paleoproterozoikum		2500	900
archaikum (prahory)			4031	1531
hadaikum			4567	536

Členění

Archaikum se dělí na eoarchaikum, paleoarchaikum, mesoarchaikum a neoarchaikum. Příslušný úsek chronostratigrafické tabulky vypadá následovně:^[1]

prekambrium	proterozoikum		2500 Ma - ~541 Ma
	archaikum	neoarchaikum	2800 Ma - 2500 Ma
		mesoarchaikum	3200 Ma - 2800 Ma
		paleoarchaikum	3600 Ma - 3200 Ma
		eoarchaikum	4000 Ma - 3600 Ma
	hadaikum		~4600 Ma - 4000 Ma

Geologie

Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny. Vznikala jádra dnešních kontinentů – kratony, zdobící povrch planety jako malé ostrůvky. Zemská kůra však byla ještě tenká a podléhala neustálým přeměnám. Některé oblasti byly vyzvedávány a jiné klesaly.

Atmosféra, hydrosféra

Z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry, jejichž počátky se datují do předchozího Hadaika. Klima bylo velmi horké a vlhké. Díky vzniku života a s ním spojené fotosyntéze se v atmosféře objevil kyslík.

Biosféra

Vznik života je zřejmě nejdůležitější událostí tohoto období. Jeho první doklady, fosilní bakterie a sinice, jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě.