Arkadiusz Rybicki

Arkadiusz Czesław Rybicki (12. ledna 1953, Gdyně – 10. dubna 2010, Pečersk) byl polský politik.

Arkadiusz Rybicki
Poslanec Sejmu
Ve funkci: 2005 – 10. dubna 2010
Stranická příslušnost
Členství	Občanská platforma
Narození	12. ledna 1953 Gdyně Polsko Polsko
Úmrtí	10. dubna 2010 (ve věku 57 let) Pečersk, poblíž Smolenska Rusko Rusko
Příčina úmrtí	havárie Tu-154 u Smolenska
Místo pohřbení	Srebrzysko Cemetery
Národnost	polská
Příbuzní	Mirosław Rybicki, Sławomir Rybicki a Bożena Rybicka-Grzywaczewska (sourozenci)
Alma mater	Gdaňská univerzita
Profese	politik
Ocenění	Zasloužený kulturní aktivista (1999) Národní řád za zásluhy (2001) zlatá medaile Gloria Artis za přínos kultuře (2010) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska (2010) Kříž svobody a solidarity (2015)
Commons	Arkadiusz Rybicki
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Absolvoval historii na Univerzitě v Gdaňsku. Ve druhé polovině sedmdesátých let začal působit v demokratické opozici. Od roku 1976 spolupracoval s Výborem na obranu dělníků, v roce 1977 patřil mezi zakladatele studentského výboru Solidarity. V letech 1977 až 1979 pracoval v Hnutí na obranu práv člověka a občana. V letech 1978 až 1980 byl zaměstnán v archivech. Od roku 1979 pracoval ve Hnutí mladých Poláků. V srpnu 1980 pomáhal stávkujícím dělníkům, spolu s Maciejem Grzywaczewskim, pozdějším ředitelem prvního programu TVP, sepsal dvacet jedna požadavků stávkového výboru. Po srpnu 1980 se angažoval v rámci hnutí Solidarita. Během stanného práva byl internován v obci Strzebielinek, kde byl internován i pozdější prezident Lech Kaczyński. V letech 1983 až 1988 spolupracoval Rybicki s Lechem Wałęsou. V letech 1990 až 1991 působil jako vedoucí politické sekce Kanceláře prezidenta Polské republiky Lecha Wałesy. Funkci opustil po konfliktu s šéfem kanceláře Mieczysławem Wachowskim, když důvodem sporu byl údajný vzrůstající vliv Wachowského na prezidenta. Poté se věnoval podnikání. V letech 1999 až 2001 působil jako státní tajemník ministerstva kultury a národního dědictví. V letech 2002 až 2005 byl ředitelem Centra kultury a cestovního ruchu při úřadu maršálka v Gdaňsku. V letech 1998 až 2005 byl členem městské rady v Gdaňsku. Prošel několik politických subjektů, od roku 2001 působil v Občanské platformě. Poslancem Sejmu byl zvolen v letech 2005 a 2007.

Zemřel při leteckém neštěstí u ruského Smolensku 10. dubna 2010. Posmrtně obdržel Velkokříž Řádu Polonia Restituta (Krzyż Wielki Orderu Odrodzenia Polski).^[1]