Arménská sovětská socialistická republika

Arménská sovětská socialistická republika (arménsky Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն, Hajkakan Sovetakan Socialistakan Hanrapetuthjun, rusky Армянская Советская Социалистическая Республика, Armjanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu. Měla 29 800 km², hlavním město byl Jerevan. V roce 1982 v ní žilo 3,17 milionu obyvatel, z toho 89,7 % tvořili Arméni, dále pak Ázerbájdžánci, Rusové a Kurdové.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Arménská sovětská socialistická republika Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն (arménsky) Армянская Советская Социалистическая Республика (rusky) ←  ←  ←  1936–1991  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Jerevan
Rozloha	29 800 km²
Nejvyšší bod	Aragac (4095 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 287 700 (1989)
Národnostní složení	Arméni, Rusové, Azerové, Kurdové
Jazyky	arménština (státní), ruština (úřední), ázerbájdžánština, kurdština
Náboženství	státem propagovaný ateismus, arménské východní
Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika s marxisticko-leninistickou vládou jedné strany a jedna ze svazových republik SSSR
Měna	sovětský rubl
Vznik	5. prosince 1936 – zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v rámci SSSR
Zánik	23. srpna 1990 – přejmenováním na Arménskou republiku, resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
Státní útvary a území
Předcházející Arménská republika (1918–1920) Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Republika Horské Arménie Následující Arménská republika

Arménská SSR hraničila na severu s Gruzínskou SSR, na severovýchodě, východě a jihozápadě s Ázerbájdžánskou SSR, na jihu s Íránem a na západě s Tureckem.

Arménská SSR vznikla na území současné Arménie zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936 po přijetí nové sovětské ústavy. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikla tak nezávislá Arménie.

Ekonomika

Během socialistické výstavby byla vybudována průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na hutnictví barevných kovů a hliníku a na energetiku (tepelné elektrárny, hydroelektrárny, atomová elektrárna). Dále průmysl strojírenský, elektrotechnický, chemický, plastických hmot a umělých hnojiv, textilní, kožedělný, stavebních hmot (mramor, tuf), potravinářský, konzervárenský, vinařský. V zemědělství důležité zavlažování. Pěstování vinné révy, ovoce, bavlníku, řepy, tabáku, pšenice a ječmene. Chov skotu na maso a mléko (780 tis. ks, 1981), ovcí a koz (2,25 mil. ks, 1981).

Přehled představitelů

Tato část článku potřebuje úpravy.

---

Zakavkazská demokratická federativní republika

• 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda Shromáždění; SDWP

Arménská republika

• 30. 5. 1918 – 1. 8. 1918 – Avetis Arakeli Aharonyan – předseda Národní rady; HHD
• 1. 8. 1918 – 5. 8. 1919 – Avetik Hovhannesi Sahakyan – předseda Arménské rady; HHD
• 5. 8. 1919 – 2. 12. 1920 – Avetis Arakeli Aharonyan – předseda parlamentu; HHD

Arménská sovětská socialistická republika (1920–1925)

• 29. 11. 1920 – 5. (?) 5. 1921 – Sarkis Hovhannesi Kasyan – předseda Vojenského revolučního výboru; HKK
• 5. (?) 5. 1921 – 21. 5. 1921 – Aleksandr Teodorosi Miasnikyan – předseda Vojenského revolučního výboru; HKK
• 21. 5. 1921 – 2. 2. 1922 – Aleksandr Teodorosi Miasnikyan – předseda Rady lidových komisařů; HKK
• 2. 2. 1922 – 24. 6. 1925 – Sarkis Sahaki Ambartsumyan – předseda Ústředního výkonného výboru; HKK

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

• 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Aleksandr Fyodorovich Miasnikyan – člen Svazové rady (další dva kolegové z Ázerbájdžánské SSR a Gruzínské SSR); HKK

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

• 13. 12. 1922 – červen 1925 – Sarkis Saakovich Ambartsumyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• červen 1925 – červenec 1927 – Sarkis Meliksetovich Khanoyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• červenec 1927 – únor 1931 – Sarkis Ivanovich Kasyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• únor 1931 – leden 1935 – Armenek Artyomovich Ananyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF
• leden 1935 – 5. 12. 1936 – Sergo Nikolayevich Martikyan – předseda Ústředního výkonného výboru Arménské SSR; CPTSSF

Arménská sovětská socialistická republika (1936–1998)

• 5. 12. 1936 – říjen 1937 – Gevorg Saribekovich Anesoglyan – předseda Ústředního výkonného výboru; HKK
• listopad 1937 – 12. 7. 1938 – Matsak Petrosovich Papyan – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; HKK
• 12. 7. 1938 – 14. 7. 1938 – Khachik M. Akopdzhanyan – předseda Nejvyššího sovětu; HKK
• 14. 7. 1938 – 1. 4. 1954 – Matsak Petrosovich Papyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 1. 4. 1954 – 4. 4. 1963 – Shmalon Minasovich Arushanyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 4. 4. 1963 – 3. 7. 1975 – Nagush Khachaturovich Arutyunyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 3. 7. 1975 – 3. 12. 1985 – Babken Yesayevich Sarkisov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 6. 12. 1985 – 4. 8. 1990 – Grant Mushegovich Voskanyan – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; HKK
• 4. 8. 1990 – 11. 11. 1991 – Levon Akopovich Ter-Petrosyan – předseda Nejvyššího sovětu; HHS
• 11. 11. 1991 – 25. 12. 1991 (– 3. 2. 1998) – Levon Hakobi Ter-Petrosyan – prezident; HHS

• CTPSSF = Komunistická strana Zakavkazské sovětské socialistické federace,
• HHS = Pan-arménské národní hnutí,
• HKK = Arménská komunistická strana,
• HDD = Arménská revoluční federace (dašnaci),
• SDWP = Sociálně demokratická dělnická strana (menševici)

• 
  Sovětský propagační plakát z roku 1937, slibující arménskému lidu lepší budoucnost.
• 
  Arménské obyvatelstvo protestuje v létě roku 1988 na jerevanském náměstí proti sovětskému vlivu na území Arménie.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arménská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons

Portály: Historie