Aragac
nejvyšší hora Arménie From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Aragac (arménsky Արագած) je izolovaný čtyřvrcholový stratovulkán a nejvyšší hora Arménie. Jeho severní vrchol dosahuje výšky přibližně 4090 m n. m. a představuje tak i nejvyšší bod celého Malého Kavkazu a jednu z nejvyšších hor Arménské vysočiny.[1][2]
Masiv Aragacu leží asi 40 km severozápadně od Jerevanu. Na východě je ohraničen údolím řeky Kasach, na západě tokem Achurjanu, na severu navazuje na Širackou planinu a na jihu na Araratskou planinu.[2] Celý komplex čedičových a andezitových láv a pyroklastik zaujímá několik tisíc km² a výrazně dominuje střední části Arménie.[1]
Remove ads
Geografie
Aragac tvoří rozsáhlý vulkanický masiv s průměrem kolem 40 km. V jeho centrální části se nachází pozůstatky erodovaného kráteru ohraničeného čtyřmi hlavními vrcholy, které se označují podle světových stran. Nejvyšší je severní vrchol (cca 4090 m n. m.), ostatní – západní, východní a jižní – dosahují téměř 4000 m n. m. a společně vytvářejí výraznou korunu nad kráterovou kotlinou.[1][2]
Na svazích masivu pramení řada významných toků. Východní svahy odvodňuje Kasach, západní svahy pak Achurjan. Oba toky patří do povodí Arasu a tím i Kaspického moře. Vyšší polohy nad zhruba 2500 m mají charakter horské tundry a skalnatých sutí, nižší svahy přecházejí do horního pásma stepí a pastvin.
Na jižním svahu se nacházejí zříceniny středověké pevnosti Anberd a kostel svatého Vahramšena, které leží ve výšce okolo 2300 m a patří k nejvýznamnějším archeologickým památkám v okolí hory.[3]
Remove ads
Geologický vývoj
Aragac je mohutný stratovulkán, který se vytvořil v průběhu pleistocénu a raného holocénu na severozápadním okraji Arménské vysočiny. V posledních zhruba 2,5 milionu let se zde vystřídalo několik stavebních fází, při nichž se z centrálního sopouchu i postranních vývěrů vylévaly převážně bazaltové a andezitové lávy a ukládaly rozsáhlé ignimbritové a tufové vrstvy.[1] V okolí hlavního masivu se nachází řada menších struskových kuželů a lávových proudů, které dosvědčují boční erupce.
Podle paleomagnetických a radiometrických dat patří Aragac k mladším vulkanickým centrům regionu, nicméně žádná historicky doložená erupce známa není a sopka je považována za vyhaslou či dlouhodobě spící.[1] Vrcholový kráter je silně rozrušen erozí, sesuvy a glaciální činností, takže dnes vytváří otevřené cirky a strže mezi jednotlivými vrcholy.
Remove ads
Klima a zalednění
Díky nadmořské výšce má Aragac drsné vysokohorské klima s dlouhou a chladnou zimou a kratším, relativně suchým létem. V oblasti meteorologické stanice u jezera Kari (asi 3200 m n. m.) se průměrné zimní teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu a sněhová pokrývka zde leží obvykle od října do pozdního jara; maximální letní teploty jen zřídka překračují 15 °C.
Na svazích a v kráteru jsou dobře patrné pozůstatky pleistocenního zalednění – morény, kary a zahloubené údolní tvary. Ještě v první polovině 20. století byly na severních expozicích popisovány malé ledovce a rozsáhlejší firnová pole, která se v důsledku oteplování a nižších srážek v průběhu 20. století výrazně zmenšila.[4]
Význam a výstupy
V arménské kulturní tradici má Aragac podobně jako nedaleký Ararat status posvátné hory a objevuje se v mnoha legendách i literárních dílech. Jedno z lidových etymologických vysvětlení odvozuje název z výrazů „Ara“ a „gah“ („Araův trůn“) s odkazem na legendárního krále Aru Krasného.[2] Horský masiv dal jméno i provincii Aragacotn, jejíž území Aragac z velké části vyplňuje.
Díky relativní blízkosti k Jerevanu a dobré přístupové silnici patří Aragac k nejnavštěvovanějším vysokým horám země. Standardním výchozím bodem je jezero Kari ve výšce přes 3200 m, kam vede asfaltová silnice z města Aparan. U jezera se nachází meteorologická stanice a horská chata; odsud pokračují pěší stezky k jednotlivým vrcholům. Nejoblíbenějším cílem je jižní vrchol, k němuž vede nenáročná značená trasa po kamenitých svazích. Přechod všech čtyř vrcholů po okraji kráteru je delší a místy exponovanější túra, která vyžaduje jistý krok, dobrou orientaci a stabilní počasí.[5]
Na jihovýchodních svazích Aragacu, poblíž vesnice Bjurakan, se nachází Bjurakanská observatoř, založená v roce 1946 astrofyzikem Viktorem Ambarcumjanem. Díky ní se Arménie ve 20. století stala jedním z významných center výzkumu astrofyziky v bývalém Sovětském svazu.[6] V blízkosti jezera Kari působí také vysokohorská fyzikální stanice (Aragats Cosmic Ray Research Station), která se věnuje studiu kosmického záření a kosmického počasí.[7]
Na jihovýchodním úpatí hory u obce Artashavan se nachází tzv. „park arménské abecedy“, soubor monumentálních kameninových písmen, odhalený roku 2005 u příležitosti 1600. výročí vzniku arménského písma.[8]
Remove ads
Galerie
Aragac z údolí
Aragac v zimě
Severní vrchol
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads