Arnolec

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina From Wikipedia, the free encyclopedia

Arnolec
Remove ads
Možná hledáte: Artolec.

Obec Arnolec (dříve též Arnulec[5], německy Arnoletz, Arnoldshof[6]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 196[1] obyvatel. Leží asi 18 kilometrů východně od Jihlavy a 124 kilometrů jihovýchodně od Prahy.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Remove ads
Remove ads

Název

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Arnold a znamenalo "Arnoldův majetek" (nositelem jména nejspíš byl opat třebíčského kláštera Arnold doložený v letech 1228–1239). V němčině se jméno psalo vždy Arnoletz, což svědčí, že německé jméno vzniklo z českého, nikoli naopak (ačkoli samo základové osobní jméno Arnold je německého původu).[7]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému proboštství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do 2. poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, 11. března 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[8] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jež zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1622–1919 byli vlastníky Collaltové. Dne 26. prosince 1897 tu založil sbor dobrovolných hasičů nadučitel Petr Kuta.[9] V letech 1869-1930 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 znovu pod okres Jihlava.[10]

V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[8]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[11]

Remove ads

Přírodní poměry

Arnolec leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se v mírné kotlině 10 km jižně od Bohdalova, 3,5 km západně od Černé, 7,5 km severozápadně od Měřína, 2 km severozápadně od Jersína, 11 km jihovýchodně od Polné a 3 km jihovýchodně od Stáje. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a na rozhraní dvou jejích podcelků Brtnická vrchovina a Bítešská vrchovina, v jejichž rámci spadá pod tři geomorfologické okrsky Měřínská kotlina, Arnolecké hory a Řehořovská pahorkatina.[12] Průměrná nadmořská výška činí 540 metrů.[13] Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.).[14] Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl. Katastrem obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj.[15] V katastru obce se nachází přírodní památka Rychtářský rybník.[16]

Obyvatelstvo

V roce 1880 zde v 53 domech žilo 393 obyvatel, kteří se hlásili k české národnosti.[17] Podle sčítání 1930 zde žilo v 59 domech 354 obyvatel. 353 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 352 římských katolíků.[18]

Další informace Rok, Počet obyvatel ...
Remove ads

Obecní správa a politika

Místní části, členství ve sdruženích

Obec se rozkládá na katastrálním území Arnolec a nečlení se na místní části či základní sídelní jednotky.

Arnolec je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ladislav Fiala.

Další informace Období, Voliči ...

Znak a vlajka

V roce 2002 udělil Parlament České republiky obci právo používat vlastní znak a vlajku.[8] Obecní symboly vycházejí z heraldiky rodu Collalto at San Salvatore, který ves vlastnil od počátku 17. století. V praporu se zelenají 3 špice, které mají připomínat vrcholky Arnoleckých hor.[21]

Remove ads

Hospodářství a doprava

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V obci má provozovnu pekárna Lapek.[22] Arnolec stojí podél silnice II. třídy č. 348 (Polná–Měřín). Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Jamné, Nadějov, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Měřín, Velké Meziříčí a Polnou.[23]

Školství, kultura a sport

Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků, děti dojíždějí do základních škol ve Zhoři či Měříně.[8] V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad vydal knihu Arnolec 1407 – 2002. Stojí zde kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.

Remove ads

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Vendelína uprostřed návsi – jednolodní stavba se sedlovou střechou byla postavena v rustikálním novorománském[15] sakrálním stylu roku 1874.[8] Byla vysvěcena roku 1875 měřínským děkanem. Věž v průčelí je završena cibulovitou bání s dvojramenným křížem. V ní visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín. Na oltáři je obraz svatého Vendelína od Anny Thořové z Prahy. Na místě dnešní kaple stála dříve menší kaplička s věžičkou a zvonem z roku 1848 o váze 70 kg. V roce 1908 byl zakoupen ještě jeden větší zvon. Oba zvony byly 18. dubna 1942 zrekvírovány.[24]
  • Kaple svaté Anny stojí v polích asi půl kilometru na východ od obce. V roce 1734 ji nechal postavit tehdejší majitel brtnického a černického panství Antonín Rombald, hrabě z Collalto et St. Salvatore. Má obdélníkový tvar. Je v barokním stylu rustikálního charakteru. Hladkou fasádu člení v rozích pilastry s římskou hlavicí, vršek kryje valbová střecha.[25]
  • Smírčí kříž zvaný „Baba“ – tyčí se v polovině cesty (cca 1 km od Arnolce) mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[8] rozměry 143-98-30,[15] pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“. Nejpravděpodobnější varianta je, že kříž připomíná setkání krále Ludvíka Jagellonského s českými stavy 11. března 1522. Monolitický kříž s okosenými hranami, ramena i tělo se postupně rozšiřuje
  • Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara – nachází se na jeho rodném domě čp. 1, je to nízký domek naproti autobusové zastávce, deska je zde umístěna od roku 1992.[15][26] Na jeho počest se zde v roce 2002 konala mše.[15]
  • Obrázek svaté Trojice – nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem
Remove ads

Osobnosti

V roce 1902 (14. července) se zde v domě s hostincem a hospodářstvím [27] narodil P. Josef Toufar, kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl komunisty neprávem obviněn, že tento zázrak připravil, byl proto v lednu 1950 zatčen a po krátké době zemřel na následky krutého mučení při výsleších.

Odkazy

Loading content...
Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads