Arthur Dillon

Arthur Dillon (3. září 1750, Bray Wick – 13. dubna 1794, Paříž) byl francouzský divizní generál irského původu.

Arthur Dillon
Narození	3. září 1750 Bray Wick
Úmrtí	13. dubna 1794 (ve věku 43 let) nebo 14. dubna 1794 (ve věku 43 let) Paříž
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	politik a voják
Ocenění	Jména vepsaná pod Vítězným obloukem rytíř Řádu svatého Ludvíka
Choť	Thérèse-Lucy de Dillon (od 1769)[1] Laure de Girardin de Montgérald (od 1785)[1]
Děti	Henriette-Lucy, Marquise de La Tour du Pin Gouvernet[2] Elizabeth Françoise Dillon[2] Louisa Dillon[2]
Rodiče	Henry Dillon, 11th Viscount Dillon[2] a Charlotte Lee[2]
Příbuzní	Charles Dillon, 12th Viscount Dillon a Théobald Dillon (sourozenci) Frédéric Arthur Humbert de La Tour Du Pin (vnuk)
Funkce	poslanec na Generálních stavech 1789
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Dillon byl druhorozený syn irského šlechtice Henryho Dillona, 11. vikomta Dillon, jehož otec také získal v roce 1711 francouzský titul Comte Dillon. Vstoupil do armády krále Ludvíka XVI. Během americké války za nezávislost se v roce 1778 plavil se svým plukem do Karibiku a v roce 1779 bojoval s Brity u Grenady a Savannah. V letech 1786-1789 byl francouzským guvernérem ostrova Tobago, který byl dobyt v roce 1781. V roce 1789 se vrátil do Paříže na shromáždění generálních stavů, kde jako představitel šlechty vedl kampaň zejména za zájmy kolonií.

V lednu 1792 byl povýšen na generálporučíka. Přestože jeho bratra Theobalda Dillona, velitele posádky v Lille, 29. dubna 1792 popravili republikánské jednotky, stal se přívržencem revoluce. V srpnu 1792 se stal velitelem předvoje centrální armády pod nejvyšším velením generála Charlese-Françoise Dumourieze a se svou jednotkou odrazil pruské jednotky severozápadně od Verdunu za Mázu. Poté jeho vojáci obsadili Argonne a on vypracoval plány pro bitvu u Valmy 20. září 1792, která znamenala zlom v první koaliční válce. Poté se mu podařilo dobýt zpět Longwy.

Přestože byl Dillon oddaným zastáncem revoluce, nikdy nezískal podporu extrémních příznivců Hory, tj. zběsilých a hébertistů. To nakonec vedlo k jeho zatčení v roce 1793 - poté, co byl bez důkazů obviněn ze spojenectví s roajalisty. O několik měsíců později byl gilotinován spolu s Lucile Desmoulins, manželkou dříve popraveného Camille Desmoulinse.

Jeho jméno je uvedeno na severním pilíři ve čtvrtém sloupci na Vítězném oblouku v Paříži.

Rodina

Dillon byl dvakrát ženatý. V roce 1769 se oženil se svou sestřenicí Lucií de Rothe († 1782), dcerou Edouarda, hraběte de Rothe. S ní měl dvě děti:

• George Dillon († mladý)
• Henrietta-Lucy Dillon (1770-1853), ⚭ Frédéric Séraphin de la Tour du Pin, hrabě de Gouvernet (1759-1837)

V roce 1784 se podruhé oženil s Mary Françoise Laure de Girardin de Montgérald, bohatou kreolskou vdovou po hraběti de la Touche z Martiniku, se kterou měl dvě dcery:

• Fanny Dillon († 1836), ⚭ Henri-Gatien, hrabě Bertrand (1773–1844)
• Louise Dillon (asi 1785–1822), ⚭ Admirál Sir Richard Strachan, 6. baronet (1760-1828)