Artur Payr

Artur Payr (20. listopadu 1880 Bregenz^[1] – 24. února 1937 Praha^[2], varianty jména: Artur nebo Arthur / Payr nebo Payer) byl rakouský architekt působící především v severních Čechách a profesor Německé vysoké školy technické v Praze. V akademickém roce 1925/1926 byl rovněž jejím rektorem.

Artur Payr
Narození	20. listopadu 1880 Bregenz Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. února 1937 (ve věku 56 let) Praha Československo Československo
Povolání	architekt, vysokoškolský učitel, stavitel a učitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1898–1903 vystudoval Technickou univerzitu v Mnichově. Jeho učiteli byli Karl Hocheder a Friedrich von Thiersch. Po absolutoriu pracoval ve Výmaru a v Innsbrucku. Od roku 1917 začal působit jako vysokoškolský učitel na Německé vysoké škole technické v Praze. Mezi jeho studenty patřili například Karl Winter, Fritz Lehmann nebo Hermann Wunderlich. Dále byl členem Freie Deutsche Akademie des Städtebaues v Berlíně a Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik (Německá akademie věd a umění pro republiku Československou).

Angažoval se rovněž politicky, v roce 1920 kandidoval v parlamentních volbách za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu (Deutsch-Demokratische Freiheitspartei)^[3].

Podle matriky zemřel 24. února 1937 v Praze-Vinohradech.^[2] Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 25. února.^[4]

Dílo

Projekty

• 1914 soutěžní návrh na chlapeckou a dívčí obecnou školu "Südost", dnešní Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem
• 1923 soutěžní návrh na novou budovu Národní galerie v Praze – 4. dělená cena

Realizace

Divadlo Boženy Němcové ve Františkových Lázních

Dvorana Glauberových pramenů ve Františkových Lázních

• 1921–1922 Továrna na žinylkové zboží Ernst Jacker (Chenillewarenfabrik Ernst Jacker Oberrosenthal), Ještědská 287, Liberec – Horní Růžodol^[5]
• 1923–1925 Hornická kolonie, Přestanov 52–81
• 1924 Preibischova vila (Dům s Krakonošem), Horova 953, Liberec – Staré Město^[6]
• 1925 Přestavba Tereziných lázní, Dubí
• 1925–1928 Špičková vodní elektrárna Přespolní elektrárny Liberec, Rudolfovská 63, Liberec-Rudolfov^[7][8] Elektrárna je nemovitou památkou ČR^[9]
• 1926–1932 budova gymnázia, Chomutov
• 1927 Janský dvůr (Grandhotel Johannishof), Janské Lázně
• 1929–1931 Obchodní, kancelářský a činžovní dům čp. 1022 (Bývalý palác pojišťovny Elbe), Národní třída 27, Praha 1 – Staré Město
• 1929 Divadlo Boženy Němcové, Františkovy Lázně
• 1929 budova městské spořitelny, Karlovy Vary – Rybáře
• 1930 Dvorana Glauberových pramenů, Františkovy Lázně
• 1931 dům čp. 3100, Chomutov
• 1931 budova okresního úřadu, Chomutov
• 1932 Jahnova tělocvična (Jahn-Turnhalle), Chomutov