Asrael (symfonie)

symfonie Josefa Suka From Wikipedia, the free encyclopedia

Asrael (symfonie)
Remove ads

Asrael – Smuteční symfonie pro velký orchestr c moll op. 27 je pětivětá symfonie českého skladatele Josefa Suka z let 1905/1906.

Stručná fakta Napsáno, Vydáno ...
Remove ads

Vznik

Suk začal symfonii komponovat na začátku roku 1905, asi osm měsíců po smrti svého tchána Antonína Dvořáka. Skladbu nazval podle anděla smrti, který má v islámu a v některých židovských tradicích jméno Azrael (Asrael). O necelého půl roku později, 6. června 1905, když dokončil skici prvních tří vět, zemřela v pouhých sedmadvaceti letech jeho manželka, Dvořákova dcera Otilie.[1] Suk se ke kompozici dokázal vrátit až po roce; nepřipojil oslavnou závěrečnou větu, jíž mělo dílo jakožto vzpomínka na Dvořákův život a tvorbu původně končit, nýbrž dvě pomalé věty, reflektující smrt, ztrátu, odloučení, bolest a smíření.

Partituru dokončil 4. října 1906, skladbu věnoval "vznešené památce Dvořákově a Otilčině".

Symfonie měla premiéru 3. února 1907 pod vedením Karla Kovařovice v Národním divadle. Koncertními mistry orchestru ND byli Sukovi spoluhráči v Českém kvartetu Karel Hoffmann a Jiří Herold.

Remove ads

Hudební struktura

Symfonie má pět vět:

  1. věta: Andante sostenuto
  2. věta: Andante
  3. věta: Vivace
  4. věta: Adagio
  5. věta: Adagio e maestoso.

Celým dílem prochází sevřený motiv, který zprvu působí zprvu nemilosrdně a chladně, ve smířlivém závěru díla však vyznívá jako slavnostní chorál. Autor zde dále zpracovává jeden z motivů svého staršího díla Pohádka op. 16, který nyní získává velkou závažnost jako "motiv smrti". Ačkoli symfonie obsahuje citáty z Dvořákova díla – v druhé větě hlavní motiv z jeho Rekviem, ve střední části třetí věty názvuk na Lovcovu píseň z Rusalky –, Dvořákův vliv na kompozici již není znát. Sukův hudební jazyk spíše směřuje k moderní harmonii a polyfonii.[2]

Provedení díla trvá něco přes hodinu.

Remove ads

Obsazení

Pikola, 2 flétny, 2 hoboje, anglický roh, 2 klarinety in B (A, Es), basklarinet, 2 fagoty, kontrafagot, 6 lesních rohů (5. a 6. ad lib.), 3 pozouny, 3 trubky, tuba, tympány, triangl, činely, velký buben, harfa a smyčce.

Významné nahrávky

  • Česká filharmonie, Václav Talich (Supraphon) nahr. 5/1952
  • Česká filharmonie, Karel Ančerl (Supraphon - Český rozhlas) 4/1967
  • South West German Radio Symphony Orchestra, Baden-Baden, Karel Ančerl (Naxos) 5/1967
  • Česká filharmonie, Václav Neumann (Supraphon) 2/1983
  • Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek (Chandos) 6/1991
  • Berlin Comic Opera Orchestra, Kirill Petrenko (CPO) 10/2002
  • Česká filharmonie, Charles Mackerras (Supraphon) 4/2007
  • BBC Symphony Orchestra, Jiří Bělohlávek (Supraphon) 6/2008
  • Malaysian Philharmonic Orchestra, Claus Peter Flor (BIS) 10/2008
  • Belgium National Orchestra, Walter Weller (Fuga Libera) 7/2009
  • Helsinki Philharmonic Orchestra, Vladimir Ashkenazy (Ondine) (c) 2009
  • Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Libor Pešek (Virgin Classics) 2010
  • Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Jakub Hrůša (Exton) (c) 2015
  • Essener Philharmoniker, Tomáš Netopil (Oehms Classics) 11/2016
  • Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Jakub Hrůša (BR Classic) 10/2018
  • Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek (Decca) 2019

(zdroj: naxosmusiclibrary.com, supraphononline.cz)

Remove ads

Reference

Literatura

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads