AstraZeneca
britská společnost From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
AstraZeneca plc je britská mezinárodní farmaceutická společnost se sídlem v Cambridge ve Spojeném království,[2] kde je také soustředěn firemní výzkum a vývoj. Její portfolio zahrnuje primární a specializovanou péči, pokrytí vzácných onemocnění a silnou globální přítomnost v různých regionech. Specializuje se na terapeutické oblasti jako onkologie, infekční, kardiovaskulární, gastrointestinální, respirační a zánětlivá onemocnění a neurovědy.
Společnost byla založena roku 1999 fúzí švédské společnosti Astra AB, založené roku 1913, s britskou Zeneca Group,[3][4] která vznikla oddělením farmaceutického provozu od britských Imperial Chemical Industries v roce 1993. Po této fúzi se společnost stala jednou z největších farmaceutických společností na světě a dále rostla řadou korporátních akvizic, včetně Cambridge Antibody Technology (v roce 2006), MedImmune (2007), Spirogen (2013) a Definiens (akvizice prostřednictvím MedImmune v roce 2014). Svůj výzkum a vývoj soustřeďuje AstraZeneca do tří strategických center: Cambridge ve Spojeném království, Göteborgu ve Švédsku a Gaithersburgu v Marylandu v USA.
AstraZeneca je primárně kotovaná na London Stock Exchange, kde je kmenovou součástí britského akciového indexu FTSE 100. Sekundárně je kotovaná na americké burze Nasdaq a patří do skupiny Nasdaq-100, dále na indických burzách Bombay Stock Exchange, National Stock Exchange of India a na evropské burze OMX. AstraZeneca má jednu z nejvyšších tržních kapitalizací farmaceutických společností na světě.[5]
Remove ads
Historie společnosti
Společnost Astra AB byla založena v roce 1913 ve švédském Södertälje 400 lékaři a lékárníky. Britská chemická společnost Imperial Chemical Industries (ICI) byla založena v roce 1962 a po většinu své historie byla jednou z největších ve Spojeném království. V roce 1957 ICI založila společnost ICI Pharmaceuticals. V roce 1993 oddělila ICI své farmaceutické podniky a podniky zabývající se agrochemikáliemi a specialitami a vytvořila Zeneca Group PLC. V roce 1999 se společnosti Astra a Zeneca spojily a vznikla AstraZeneca plc se sídlem v Londýně.[6] V roce 1999 AstraZeneca vybrala nové místo pro sídlo společnosti v USA ve Wilmingtonu ve státě Delaware.
2000–2006
V září 2002 byl v Japonsku schválen lék Iressa (gefitinib) jako monoterapie nemalobuněčného karcinomu plic.[7] V prosinci 2005 společnost koupila za 120 milionů liber britskou biotechnologickou společnost KuDOS Pharmaceuticals[8] a uzavřela dohodu o spolupráci na výzkumu proti rakovině se společností Astex. V květnu 2006 získala AstraZeneca na základě spolupráce započaté v roce 2004 společnost Cambridge Antibody Technology za 702 milionů liber.[9]
2007–2012
V únoru 2007 se AstraZeneca dohodla na koupi společnosti Arrow Therapeutics, která se zaměřuje na výzkum a vývoj antivirové terapie, za 150 milionů dolarů.[10] V témže roce koupila americkou společnost MedImmune za přibližně 15,2 miliardy dolarů a získala tak vakcíny proti chřipce a antivirovou léčbu pro kojence.[11] Společnost následně konsolidovala všechny své biologické aktivity do specializované biologické divize MedImmune.
V prosinci 2009 AstraZeneca koupila společnost Novexel Corp, která se zabývá vývojem antibiotik a vznikla v roce 2004 jako odštěpení divize společnosti Sanofi-Aventis zabývající se antiinfekčními přípravky.[12] V prosinci 2011 společnost získala čínskou generickou společnost Guangdong BeiKang Pharmaceutical Company.[13]
V únoru 2012 oznámily společnosti AstraZeneca a Amgen spolupráci na léčbě zánětlivých onemocnění.[14] V dubnu 2012 pak AstraZeneca získala za 1,26 miliardy dolarů další biotechnologickou společnost Ardea Biosciences.[15] V červnu 2012 oznámily AstraZeneca a Bristol Myers Squibb dvoufázovou dohodu o společné akvizici biotechnologické společnosti Amylin Pharmaceuticals. Bylo dohodnuto, že společnost Bristol Myers Squibb získá Amylin za 5,3 miliardy dolarů v hotovosti a převzetí dluhu ve výši 1,7 miliardy dolarů, přičemž AstraZeneca následně zaplatí společnosti Bristol Myers Squibb 3,4 miliardy dolarů v hotovosti a společnost Amylin bude začleněna do stávajícího společného podniku obou společností zaměřeného na diabetes.[16][17]
Restrukturalizace a následné období
2013
V březnu 2013 oznámila AstraZeneca plány na rozsáhlou restrukturalizaci společnosti, včetně uzavření výzkumných a vývojových aktivit ve Velké Británii (Alderley Park v Cheshire a Loughborough) a ve švédském Lundu, investice 500 milionů dolarů do výstavby nového výzkumného a vývojového pracoviště v Cambridge a soustředění výzkumu a vývoje do tří lokalit: Cambridge, Gaithersburg ve státě Maryland (sídlo společnosti MedImmune, centrum biotechnologického výzkumu) a Göteborg ve Švédsku, kde se bude provádět výzkum tradičních syntetických léků. Společnost rovněž oznámila, že v roce 2016 přesune své sídlo z Londýna do Cambridge.[18] Součástí tohoto oznámení bylo i oznámení o zrušení 1 600 pracovních míst.[19] O tři dny později oznámila, že zruší dalších 2 300 pracovních míst.[20] Rovněž uvedla, že se zaměří na tři terapeutické oblasti: respirační záněty a autoimunitu, kardiovaskulární a metabolická onemocnění a onkologii.[21] V říjnu 2013 AstraZeneca oznámila, že kupuje za přibližně 440 milionů dolarů biotechnologickou onkologickou společnost Spirogen.[22]
2014
Dne 19. května 2014 AstraZeneca odmítla konečnou nabídku na odkup od společnosti Pfizer ve výši 55 liber za akcii, která oceňovala společnost na 69,4 miliardy liber (117 miliard dolarů). Společnosti se setkávaly od ledna 2014. Pokud by k převzetí došlo, společnost Pfizer by se stala největším výrobcem léků na světě. Transakce by zároveň byla největším zahraničním převzetím britské společnosti. Proti transakci se v Británii postavilo mnoho lidí, včetně politiků a vědců.[23] V červenci 2014 společnost uzavřela dohodu se společností Almirall o převzetí její dceřiné společnosti Almirall Sofotec a jejích léků na léčbu plicních onemocnění včetně léku na Eklira na chronickou obstrukční bronchopulmonální chorobu. Dohoda v hodnotě 2,1 miliardy zahrnovala vyčlenění 1,2 miliardy dolarů na vývoj v oblasti respiračních léků, což je jedna ze tří cílových terapeutických oblastí, které společnost AstraZeneca oznámila o rok dříve. V srpnu 2014 společnost oznámila, že uzavřela tříletou spolupráci se společností Mitsubishi Tanabe Pharma v oblasti diabetické nefropatie.[24]
V září 2014 společnost spojila síly s Eli Lilly při vývoji a marketingu svého experimentálního přípravku používaného k léčbě Alzheimerovy choroby. Dohoda měla společnosti AstraZeneca přinést až 500 milionů dolarů. V listopadu 2014 se AstraZeneca dohodla na převzetí společnosti Definiens za více než 150 milionů dolarů, zahájila spolupráci s firmami Pharmacyclics a Janssen Biotech na studiích fáze I/II zkoumajících kombinovanou léčbu nádorových onemocnění[25] a dohodla se se společností Aegerion Pharmaceuticals na prodeji své divize léčby lipodystrofie za více než 325 milionů dolarů.[26] V prosinci společnost získala zrychlené schválení americké FDA pro přípravek olaparib k léčbě pokročilého karcinomemu vaječníků u žen s genetickou mutací BRCA. Hlavním kritériem pro schválení léku byla jeho schopnost zmenšovat nádory u pacientek v průměru po dobu 7,9 měsíce.[27]
2015
V únoru 2015 AstraZeneca oznámila, že získá americká a kanadská práva na léky na dýchací cesty společnosti Actavis za počáteční částku 600 milionů dolarů.[28] Tentýž měsíc oznámila partnerství se společností Orca Pharmaceuticals na vývoji přípravků pro léčbu autoimunitních onemocnění, což by mohlo vynést společnosti Orca až 122 milionů dolarů.[29] Společnost také oznámila svůj plán utratit 40 milionů dolarů za vytvoření nové dceřiné společnosti zaměřené na malé molekuly antiinfekčních preparátů, zejména na vývoj inhibitoru gyrázy AZD0914, který byl v té době ve druhé fázi testování pro léčbu kapavky. Firma se také zaručila za dvacet z dvaatřiceti míst nové letecké linky Cambridge-Göteborg společnosti Sun-Air of Scandinavia.
V březnu společnost uvedla, že bude společně s firmou Daiichi Sankyo prodávat naloxegol v hodnotě až 825 milionů dolarů.[30] V dubnu oznámila řadu spoluprací v odhadované hodnotě 1,8 miliardy dolarů. První z nich se týkala vývoje a komerčního využití přípravku MEDI4736 ve spolupráci s firmou Celgene pro léčbu nehodgkinského lymfomu, myelodysplastického syndromu a mnohočetného myelomu, přičemž AstraZeneca obdržela 450 milionů dolarů. Druhá dohoda byla o studiu kombinované léčby MEDI4736 a protilátky proti NKG2A IPH2201 společnosti Innate Pharma ve fázi II za částku až 1,275 miliardy dolarů. Odnož společnosti MedImmune rovněž zahájila společné klinické studie se společností Juno Therapeutics, v rámci kterých zkoumala kombinovanou léčbu rakoviny.[31] Studie se týkaly kombinace přípravku MEDI4736 a jednoho z kandidátů na chimérické antigenní receptory T-buněk zaměřených na CD19 společnosti Juno Therapeutics.[32] V červnu společnost odhalila partnerství se společností Eolas Therapeutics na programu pro odvykání kouření a další léčebné postupy.[33] V červenci AstraZeneca oznámila prodej svých práv na Entocort (budesonid) společnosti Tillotts Pharma za 215 milionů dolarů.[34] V červenci soznámila polečnost Genzyme, že od společnosti AstraZeneca získá vzácný lék na rakovinu Caprelsa (vandetanib) za částku až 300 milionů dolarů.[35]
V listopadu bylo zveřejněno, že AstraZeneca získala společnost ZS Pharma za 2,7 miliardy dolarů. V prosinci oznámila svůj záměr získat respirační portfolio společnosti Takeda Pharmaceutical (konkrétně Alvesco a Omnaris) za 575 milionů dolarů.[36] Později společnost uvedla, že převzala 55% většinový podíl ve společnosti Acerta za 4 miliardy dolarů, součástí transakce byla obchodní práva na její v té době vyvíjený ireverzibilní perorální inhibitor tyrozinkinázy acalabrutinib (ACP-196).[37] V roce 2015 byla AstraZeneca osmou největší farmaceutickou společností na světě na základě tržeb z prodeje.
2017
V červenci 2017 generální ředitel společnosti Pascal Soriot prohlásil, že brexit nebude mít vliv na její současné plány ve Spojeném království. Zpomalil však rozhodování o nových investičních projektech a čekal, až se ustálí regulační režim po brexitu.[38] V roce 2017 byla AstraZeneca jedenáctou největší farmaceutickou společností na světě na základě tržeb a sedmou na základě investic do výzkumu a vývoje.[39]
2018
V únoru 2018 oznámila AstraZeneca, že vyčleňuje šest experimentálních léků v raném stadiu vývoje do nové biotechnologické společnosti Viela Bio v hodnotě 250 milionů dolarů.[40] V prosinci 2018 společnost koupila téměř 8% podíl v americké farmaceutické společnosti Moderna.
2019
V březnu 2019 AstraZeneca oznámila, že zaplatí až 6,9 miliardy dolarů za spolupráci se společností Daiichi Sankyo Co Ltd na experimentální léčbě rakoviny prsu. AstraZeneca plánovala na financování této transakce použít část výnosů z emise akcií v hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Dohoda o společném vývoji léku známém jako trastuzumab deruxtecan způsobila, že akcie japonské společnosti Daiichi vzrostly o 16 %.[41]
V červenci firma uvedla, že prodá svá práva v Evropě na lék na srdeční selhání a hypertenzi německé farmaceutické společnosti Cheplapharm Arzneimittel GmbH za 200 milionů dolarů při dokončení transakce a tím podle svých slov rozšíří obchodní potenciál léčiva ve 28 zemích.[42]
V září 2019 společnost oznámila, že ukončí výrobu léků ve své německé centrále ve Wedelu, což povede ke zrušení 175 pracovních míst do konce roku 2021.[43] V říjnu uvedla, že prodá celosvětová obchodní práva na svůj lék na léčbu refluxu německé farmaceutické společnosti Cheplapharm Arzneimittel GmbH až za 276 milionů dolarů.[44]
2020
V červnu 2020 AstraZeneca předběžně oslovila společnost Gilead Sciences ohledně potenciální fúze v hodnotě téměř 240 miliard dolarů,[45] ale od těchto plánů bylo následně upuštěno, protože by to odvedlo pozornost od vlastní připravované vakcíny společnosti proti covidu.[46]
V červenci uzavřela firma druhou spolupráci se společností Daiichi Sankyo, která se soustředila na vývoj konjugátu protilátek DS-1062. Tato dohoda by mohla mít pro společnost Daiichi potenciální hodnotu až 6 miliard dolarů.[47]
V září 2020 získala AstraZeneca preklinický program perorálního inhibitoru PCSK9 od společnosti Dogma Therapeutics.[48]
2021
V červenci 2021 AstraZeneca koupila společnost Alexion Pharmaceuticals.[49][50] V říjnu 2021 získala prostřednictvím společnosti Alexion společnost Caelum Biosciences a její monoklonální léčbu (CAEL-101) amyloidózy s lehkými řetězci (AL) za částku až 500 milionů dolarů.[51][52]
2022
V červenci 2022 společnost uvedla, že získá společnost TeneoTwo za částku až 1,3 miliardy dolarů a tím rozšíří svou nabídku léků proti rakovině krve.[53] V říjnu bylo oznámeno, že AstraZeneca získá společnost LogicBio Therapeutics, která působila v klinické fázi genomické medicíny.[54][55] V listopadu bylo zveřejněno, že společnost AstraZeneca získala biotechnologickou společnost Neogene Therapeutics se sídlem v Amsterdamu, která se nachází v klinické fázi testování.
2023
V lednu 2023 AstraZeneca oznámila, že koupí za 1,8 miliardy dolarů společnost CinCor Pharma.[56]
V listopadu společnost založila novou globální zdravotnickou technologickou firmu Evinova, která se zaměřuje na poskytování globálních služeb pro farmaceutické společnosti v oblasti navrhování, provádění a monitorování klinických studií.[57]
V prosinci firma uvedla, že za 1,1 miliardy dolarů koupí společnost Icosavax, která vyvíjí vakcínu proti RSV. Později téhož měsíce se dohodla na koupi čínské společnosti Gracell Biotechnologies v hodnotě až 1,2 miliardy dolarů, která se zabývá vývojem buněčných terapií pro léčbu rakoviny a autoimunitních onemocnění v klinické fázi. Obě akvizice byly dokončeny v únoru 2024.[58][59]
2024
V březnu 2024 AstraZeneca oznámila, že za 1,05 miliardy dolarů odkoupí společnost Amolyt Pharma[60] a za 2 miliardy dolarů společnosti Fusion Pharmaceuticals Inc.[61]
V červenci neschválil Národní institut pro zdraví a péči (Nice) Národní zdravotní službě (NHS) poskytovat inovativní léčbu pokročilého karcinomu prsu s nízkou hladinou HER2 (Enhertu), protože společnosti AstraZeneca a Daiichi Sankyo nenabídly dostatečně nízkou cenu přípravku. Rozhodnutí Nice představovalo první zamítnutí léčby rakoviny prsu za šest let a poukázalo na finanční výzvy spojené s financováním komplexních léků, Enhertu stojí 117 857 liber za léčebnou kúru. Přípravek sice schválila národní regulační agentura (Medicines and Healthcare Regulatory Agency), ale nedoporučení Nice znamenalo, že lék bude k dispozici pouze soukromě nebo v rámci samostatného financování ve Skotsku. Klinické studie prokázaly, že Enhertu prodloužil život pacientů o pět měsíců ve srovnání s chemoterapií, ale Nice a společnosti se nemohly dohodnout na jeho ceně.[62]
2025
V březnu 2025 AstraZeneca oznámila akvizici belgické biotechnologické společnosti EsoBiotec za částku až 1 miliardu dolarů s cílem posílit své kapacity v oblasti léčby rakoviny prostřednictvím platformy EsoBiotec pro in vivo buněčnou terapii.[63]
V červenci společnost oznámila plány investovat do roku 2030 ve Spojených státech 50 miliard dolarů.[64] V roce 2025 otevřela nový výrobní závod pro buněčnou terapii v Rockville v Marylandu.[113]
Remove ads
Výrobní program
AstraZeneca má ve svém výrobním programu portfolio produktů pro hlavní choroby, včetně rakoviny, kardiovaskulárních, gastrointestinálních, infekčních, neurologických, respiračních a zánětlivých onemocnění.[65]
Komerčně nejúspěšnějším lékem společnosti je esomeprazol (Nexium), který se používá pro léčbu refluxní choroby jícnu, erozivní ezofagitidy, duodenálních vředů způsobených Helicobacter pylori a prevenci žaludečních vředů u osob s chronickou léčbou NSAID a léčbu gastrointestinálních vředů u Crohnovy choroby.
Vakcína na covid-19
Podrobnější informace naleznete v článku Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19.
Dne 23. listopadu 2020 oznámily Oxfordská Universita a AstraZeneca úspěšnou studii vakcíny proti covidu-19, vakcíny Oxford–AstraZeneca proti covidu-19, která zabránila 70 % očkovaných v rozvoji příznaků. Účinnost vakcíny se odhaduje od 70 do 90̬ procent.[66][67][68] Z objednaných vakcín Evropskou unií je nejlevnější.[69] Vakcíně stačí pro skladování běžná teplota ve zdravotnické chladničce.[70] Dne 30. prosince 2020 byla schválena ve Velké Británii[71] a 29. ledna 2021 schválila vakcínu také Evropská komise.[72][73]
Remove ads
Sídlo společnosti
Globální sídlo společnosti AstraZeneca se nachází v Cambridge Biomedical Campus v sousedství nemocnice Addenbrooke's Hospital v britském Cambridge. Budovu známou jako Discovery Centre navrhla švýcarská architektonická kancelář Herzog & de Meuron[74] a oficiálně ji otevřel princ Charles 23. listopadu 2021.[75] Budova je navržena tak, aby pojala více než 2 200 vědců v 16 laboratořích o rozloze přibližně 19 000 metrů čtverečních. Její výstavba stála přibližně 1 miliardu liber.[76]
V září 2025 bylo Discovery Centre nominováno na Stirlingovu cenu za architekturu.[77]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads