Augustin Mervart

Augustin Mervart (30. prosince 1889, Krásno nad Bečvou^[1] – 15. srpna 1968, Přerov) byl moravský malíř-krajinář.

Augustin Mervart
Augustin Mervart, malíř
Narození	30. prosince 1889 Krásno nad Bečvou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. srpna 1968 (ve věku 78 let) Přerov Československo Československo
Povolání	malíř, sochař a krajinář
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výstava Augustina Mervarta v muzeu v Hradci Králové, 1924

Život

Augustin Mervart se narodil v Krásně nad Bečvou (dnes část Valašského Meziříčí). Rodiče Antonín Mervart a Františka, rozená Vlčková, pocházeli z Náchoda, kde byli oddáni.^{[2][p. 1]} V letech 1903–1908 studoval Augustin Mervart figurální řezbářství na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí.^[3] První výstavu uspořádal již v roce 1908 v Krásně nad Bečvou. ^{[p. 2]}

První světovou válku prožil Augustin Mervart od roku 1916 na rumunské frontě, kde byl též výtvarně činný.^[4] Ještě před odchodem na frontu se (již jako branec) 25. září 1916 oženil s Františkou Henšlovou (19. 8. 1893 – 11. 5. 1976).^[5] Z manželství se narodila dcera Věra.^{[p. 3]}

Ve dvacátých letech podnikl studijní cesty na Balkán a do Itálie.^[6]

V roce 1919 se Augustin Mervart přestěhoval do rodiště své manželky Františky – do Přerova; zde žil až do své smrti v roce 1968.

Dílo

Pro krajinářské dílo Augustina Mervarta jsou typické obrazy valašské přírody a městská témata (především Přerov, ale i jiná města, jako Hradec Králové). Významné jsou i obrazy ze studijních cest po jihu Evropy (Dalmácie, Itálie). Technikou jeho děl jsou především oleje, akvarely a kresba, méně časté jsou litografie.

Tradicionalistický krajinářský styl Augustina Mervarta, nepodléhající dobovým módnostem, byl oblíben po celý jeho život, bez ohledu na měnící se politické pozadí. Např. již v r. 1923 otiskl prestižní časopis Zlatá Praha reprodukci a charakteristiku jeho díla Fojtství na prostřední Bečvě.^[7] Jeho obraz Dědice u Vyškova z roku 1948 byl umístěn na pražském Hradě. Díla Augustina Mervarta byla a jsou často vystavována a jsou součástí galerijních sbírek^[8][9] ; často se objevují na prodejních aukcích výtvarných děl.

Popularitu Augustina Mervarta zvyšovalo vydávání barevných pohlednic dle jeho originálů. Pohlednice vydávali ve dvacátých letech různí vydavatelé (bratří Pospíšilové – Hradec Králové, Obzor – Přerov, Neubert a synové - Praha, Vilém Jeremiáš – Valašské Meziříčí).^[10]

Podrobně se dílu (včetně ukázek) a výstavám prací Augustina Mervarta věnují monografie a bakalářská práce (dostupná online), uvedené níže v Literatuře.

Posmrtná uznání

• Město Přerov nazvalo po Augustinu Mervartovi ulici^[11]
• Slavnostní zámecká síň města Přerova byla v roce 1968 pojmenována po Augustinu Mervartovi. Od roku 1981 je rozšířena na Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka a je vyzdobena díly obou umělců.^[12]
• V přerovském městském parku je umístěna umělcova busta
• Augustin Mervart je od roku 1991 pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm

Zajímavost

Dobový tisk referoval pravidelně a zpravidla s uznáním o výstavách a díle Augustina Mervarta. Mezi těmito články působí kuriózně zpráva Národních listů a Lidových novin z roku 1931 o tom, jak byl umělec málem zraněn medvědem; svědčí však o jeho tehdejší popularitě.^[13]