Aveyron

Aveyron (výslovnost [aveʁɔ̃]; okcitánsky Avairon) je francouzský departement ležící v regionu Okcitánie, ve Francouzském středohoří v jižní Francii. Nazývá se podle řeky Aveyron, která jím protéká. Hlavní město je Rodez. V roce 2022 zde žilo přibližně 280 tisíc^[1] obyvatel. Departement spadá pod pravomoc Akademie v Toulouse a odvolacího soudu v Montpellieru. Kód INSEE a poštovní směrovací číslo departementu je 12.

Aveyron (12)
Hotel Le Nomant v Rodezu – sídlo prefektury
Vlajka Znak
Geografie
Hlavní město	Rodez
Souřadnice	44°15′ s. š., 2°42′ v. d.
Rozloha	8 735 km²
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	279 736 (2022)
Hustota zalidnění	32 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Francie Francie
Region	Okcitánie
Prefektura	Rodez
Podprefektury	Millau, Villefranche-de-Rouergue
Druh celku	Departement
Podřízené celky	Arrondissementy (3) Kantony (23) Obce (285)
Vznik	4. března 1790
Prezident generální rady	Arnaud Viala (UDI)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	FR-12
Oficiální web	aveyron.fr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Údolí Boralde u Saint-Chély-d’Aubrac

Departement Aveyron leží uprostřed pomysléno trojúhelníku vymezeného městy Toulouse, Clermont-Ferrand a Montpellier. Jeho hranice přibližně sledují hranice bývalé provincie Rouergue. Z hlediska rozlohy (8 735 km²) je pátým největším departementem metropolitní Francie. Jeho prefekturou je město Rodez.

Aveyron se nachází na jihu Francouzského středohoří. Nejvyšším bodem departementu je vrchol Signal de Mailhebiau s nadmořskou výškou 1 469 m, ležící na náhorní plošině Aubrac. Departement Aveyron se člení na několik přírodních oblastí, například Grand Causses, Lévézou či Rougiers.

Převážnou část departementu tvoří starobylá vysoká skalnatá plošina s velkou geologickou rozmanitostí, ve které řeky Truyère, Lot, Aveyron a Tarn vytvořily řadu hlubokých soutěsek. Největší vodní plochou oblasti je jezero Villefranche-de-Panat, které slouží jako zásobárna pitné vody pro region.

Sousedními departementy jsou Tarn na jihu, Tarn-et-Garonne na západě, Lot na severozápadě, Hérault na jihu, Gard na východě, Lozère na severovýchodě a Cantal na severu.

Historie

Ruthénská mince z 5. – 1. století př. n. l.

Nejstaršími známými obyvateli oblasti byli příslušníci kmene Ruthenů, ačkoli území bylo osídleno již před jejich příchodem. Departement zahrnuje mnoho prehistorických památek, mimo jiné více než tisíc dolmenů a menhirů, což je nejvíce ze všech departementů ve Francii.

V období středověku a raného novověku až do 90. let 18. století, odpovídalo území dnešního Aveyronu provincii zvané Rouergue. V roce 1797 byl v oblasti u obce Saint-Sernin-sur-Rance nalezen Victor z Aveyronu (dítě vychované mimo lidskou společnost), který se potuloval místními lesy. Jeho příběh je zpracován ve filmu Divoké dítě, od režiséra François Truffauta.

Aveyron je jedním z 83 departementů vytvořených během Francouzské revoluce 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789. V roce 1808 departement přišel o kanton Saint-Antonin-Noble-Val za účelem vytvoření departementu Tarn-et-Garonne.^[2] V roce 1817 byl zavražděn místní prokurátor Antoine Bernardin Fualdès. Pochybné okolnosti jeho smrti, po nichž bylo jeho tělo nalezeno plovoucí v řece Aveyron, způsobily, že se případ stal široce sledovanou aférou. Studie naznačují, že byl zabit z iniciativy pravicové royalistické organizace známé jako Chevaliers de la Foi (Rytíři víry).^[3]

K 1. lednu 2016 se region Midi-Pyrénées, ke kterému departement patřil, sloučil s regionem Languedoc-Roussillon, čímý vznikl nový správní region Okcitánie.

Obyvatelstvo

S počtem obyvatel 279 736 v roce 2022^[1] se jednalo o 73. nejlidnatější departement. Tendence počtu obyvatel je od počátku 20. století setrvale klesající.^[4]

Rok	1791	1801	1851	1901	1911	1921	1931	1946	1954	1962	1968	1975	1982	1990	1999	2006	2016	2022
Počet obyvatel	371 835	318 340	394 183	382 074	369 448	332 940	323 782	307 717	292 727	290 489	281 568	278 306	278 654	270 141	263 808	273 377	278 697	279 736

Politika

Departementální rada má 46 křesel. Jejím předsedou byl v letech 2017 až 2021 Jean-François Galliard z Unie demokratů a nezávislých (UDI). Od roku 2021 je předsedou Arnaud Viala z téže strany.^[5]

Národní shromáždění

Departement sestává ze tří volebních obvodů do Národního shromáždění. Po volbách do Národního Shromáždění 2024 je složení zástupců následující:

Volební obvod		Člen	Stranická příslušnost
	1. volební obvod	Stéphane Mazars	Obnova
	2. volební obvod	Laurent Alexandre	La France insoumise
	3. volební obvod	Jean-François Rousset	Obnova

Administrativní dělení

Departement sestává ze tří arrondissementů, 23 kantonů a 285 obcí.

Arrondissement	Počet obyvatel (2022)	Rozloha (km²)	Hustota zalidnění	Obce
Millau	79 679	3741,7	21,29	110
Rodez	112 791	2869,7	39,30	79
Villefranche-de-Rouergue	87 266	2123,7	41,09	96

Pohled na město Rodez s katedrálou Notre-Dame

Největší města

Počty obyvatel jsou uvedeny k roku 2022:

• Rodez (24 136)
• Millau (21 859)
• Onet-le-Château (12 062)
• Villefranche-de-Rouergue (11 502)
• Saint-Affrique (7 924)
• Luc-la-Primaube (6 054)

Kultura

Jazyk

Původním jazykem obyvatelů Aveyronu je okcitánština.^[6][7] Regionální subdialekt používaný v Aveyronu je forma languedocké okcitánštiny nazývaná rouergat. Vzhledem k riziku zániku jazyka požádalo několik sdružení stát a regionální samosprávy o ambiciózní jazykovou politiku. V rouergatu se např. název Aveyron a věta „na území Roergue vznikl Aveyron“ zapisuje takto:

• Avairon (tradiční okcitánský pravopis) – „Roergue forma lo despartament de l’Avairon“
• Oboyróu (pravopis otce Vayssiera) – „Rouergue fouórmo lou desportomén de l’Oboyróu“

Sýry

Sýr roquefort

Nejvýznamnějším sýrem Aveyronu je Roquefort. V departementu se vyrábí také Laguiole, Tomme de Brebis a Bleu de Causses.

Turismus

Aveyron zahrnuje část Národního parku Cevenny, nacházející se v jeho východní části. Zdešími turistickými zajímavostmi jsou hrad v Najacu, středověká zřícenina stojící na vysokém vrchu, a další hrady a kláštery, jako například opatství v Conques (zapsané na seznam UNESCO), opatství Sylvanès, opatství Bonneval či opatství Loc-Dieu, nacházející se poblíž obce Martiel v oblasti s četnými dolmeny. Ve městě Millau se nachází nejvyšší most v Evropě, viadukt Millau, který byl slavnostně otevřen prezidentem Chiracem v prosinci 2004.^[8]

Mezi oblíbené místní aktivity patří jízda na koni, rybaření, rekreace u jezer Lévézou a pěší turistika či kempování. Obyvatelé jsou velmi zruční řemeslníci a v region tak lze nalézt plno různých ručně vyráběných řemeslných výrobků, které řemeslníci prodávají na místních trzích. Příklady zahrnují nůž Laguiole, světoznámý sýr Roquefort z obce Roquefort-sur-Soulzon a další místní produkty. Každou sobotu se v celém regionu konají trhy.

V departementu leží 10 obcí, které jsou členy sdružení Les Plus Beaux Villages de France. Jedná se o Belcastel, Brousse-le-Château, La Couvertoirade, Conques, Estaing, Najac, Peyre, Saint-Côme-d’Olt, Sainte-Eulalie-d’Olt a Sauveterre-de-Rouergue.

• 
  Průčelí katedrály v Rodezu
• 
  Městečko Estaing
• 
  Zřícenina hradu Sévérac-le-Château
• 
  Château de Peyrelade
• 
  Hrad Najac
• 
  Kamenná brána Montpellier-le-Vieux

Osobnosti spjaté s regionem

• Louis-Gabriel de Bonald (1754–1840), filozof, politik
• Denis Auguste Affre (1793–1848), arcibiskup pařížský
• Eugène Viala (1859–1913), básník, malíř
• Jean Verdier (1864–1940), kardinál a arcibiskup pařížský
• Émile Borel (1871–1956), matematik, politik
• Gustave Garrigou (1884–1963), vítěz 11. ročníku Tour de France
• Pierre Soulages (1919–2022), malíř
• Alain Peyrefitte (1925–1999), učitel, politik
• Bertrand Delanoë (* 1950), politik, v letech 2001–2014 starosta Paříže
• José Bové (* 1953), antiglobalista, farmář
• Guy Lacombe (* 1955), bývalý profesionální fotbalista
• Richard Sainct (1970–2004), motorkář
• Cyril Lignac (* 1977), kuchař