Axiom Mission 4
4. vesmírná mise programu Axiom Space From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Axiom Mission 4 (Ax-4) byla čtvrtá mise programu soukromých kosmických letů americké společnosti Axiom Space. Stejně jako při předchozích výpravách odletěla v lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) čtyřčlenná posádka tvořená jedním profesionálním a třemi komerčními astronauty, pro které místa zakoupily národní instituce z Maďarska, Indie a Polska. Start se po několika odkladech uskutečnil 25. června 2025, let skončil 15. července 2025.
.jpg)
Remove ads
Kosmická loď Crew Dragon
Související informace naleznete také v článku Dragon 2.
Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).
Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m3, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.
Remove ads
Posádka
Hlavní posádka:
Peggy Whitsonová (5), Axiom Space – velitelka
Šubanšu Šukla (1), ISRO – pilot
Sławosz Uznański-Wiśniewski (1), POLSA prostřednictvím ESA – letový specialista
Tibor Kapu (1) – Vláda Maďarska – letový specialista.
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka
- Michael López Alegría, Axiom Space – velitel
- Prasanth Nair, ISRO – pilot
- Gyula Cserényi, Vláda Maďarska – letový specialista
Remove ads
Pozadí mise
Maďarsko v roce 2021 přijalo národní vesmírnou strategii, jejíž součástí byla také iniciativa Hungarian to Orbit (HUNOR) s rozpočtem 99 milionů amerických dolarů. Ještě koncem roku 2021 bylo vyhlášeno několikastupňové výběrové řízení, do něhož se přihlásilo 244 uchazečů.[2] Z postupné redukce na 100 a zhruba 50 lidí[3] vzešla nejlepší čtveřice představená v březnu 2023. Kvarteto poté zahájilo v USA[3] rozsáhlý výcvik v kosmické dynamice, pilotování lehkých letadel a náročné fyzické a vědecké práci, během něhož pokračoval výběr. Dva nejúspěšnější uchazeči a budoucí členové hlavní a záložní posádky byli představeni 26. května 2024, v den 44. výročí startu prvního a dosud posledního maďarského kosmonauta Bertalana Farkase. Stali se jimi strojní inženýr Tibor Kapu a elektrotechnik Gyula Cserényi.[2][4] Souběžně s výběrem vznikala nezbytná dohoda Maďarska s Axiom Space. V červenci 2022 podepsala společnost s Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarské republiky memorandum o porozumění s cílem podpořit program HUNOR a rozvíjet příležitosti v oblasti vesmírného výzkumu a vývoje technologií. Na základě memoranda pak obě strany v září 2023 podepsaly rámcovou dohodu o kosmických letech (SFA), která místo pro maďarského kosmonauta v plánu letů Axiom Space stvrdila.[5]
Také v polském případě uteklo od první i posledního kosmického letu více než 40 let, dokonce ještě o dva více než v maďarském případě, protože Miroslaw Hermaszewski se do vesmíru vydal už v červnu 1980. Tím však podobnost končí, protože polská vláda k vyjednávání přistoupila jiným způsobem než Maďarsko – přes ESA. Situaci měla snazší než maďarští kolegové, protože ve skupině záložních astronautů vybraných evropskou agenturou v roce 2022 nechyběl polský zástupce Sławosz Uznański. Proto mohli po několika měsících jednání zástupci polského Ministerstva rozvoje a technologií a Evropské kosmické agentury podepsat smlouvu, podle níž druhého Poláka v historii dopraví do vesmíru Axiom Space. ESA o tom smlouvu s Axiom Space uzavřela 4. srpna 2023. Agentura POLSA téhož dne spustila sběr návrhů na koncepty pro vzdělávací program, experimenty a testy, které druhý polský kosmonaut v historii po 46 nebo 47 letech na ISS provede.[6] Předpokládaný astronaut Uznański se jen o několik týdnů později, 1. září 2023, na přechodnou dobu jako připojil ke Sboru astronautů ESA a zahájil základní trénink.[7] Cena za polskou sedačku nebyla zveřejněna, ESA 2le už 9. června 2023 bez dalších podrobností oznámila, že Polsko zvýšilo svůj příspěvek na programy agentury o 295 milionů eur, což zahrnuje i let polského astronauta na ISS.[8] Uznański se počátkem roku 2025 oženil a ke svému příjmení přijal také příjmení manželky Alexandry Wiśniewské.[9]
Do třetice, i v indickém případě se do posádky Ax-4 teprve dostal druhý astronaut své země v historii po desítkách let čekání – prvního indický kosmonaut Rákeš Šarma, který svůj let absolvoval v dubnu 1984. Poté, co Indická vesmírná výzkumná organizace (ISRO) v srpnu 2023 úspěšně přistála na měsíčním povrchu se svou sondou Čandraján-3,[10] oznámila v říjnu téhož roku dva cíle – do roku 2035 vybudovat vlastní vesmírnou stanici a o pět let později dopravit na měsíční povrch lidskou posádku.[11] Postavit tým astronautů a zajistit jim vhodné zkušenosti je pro takové cíle nutnou podmínkou. A tak šéf NASA Bill Nelson oznámil koncem listopadu 2023 během návštěvy Indie, že agentura zajistí trénink dvou indických astronautů, z nichž jeden poletí na ISS.[12] Koncem února 2024 ISRO představila tým čtyř kandidátů na astronauty pro svou chystanou kosmickou loď Gaganján, čerstvě vybraných testovacích pilotů Indických vzdušných sil (IAF).[13] V souvislosti s návštěvou amerického velvyslance v Indii Erica Garcettiho v sídle ISRO koncem května 2024[14] americká i indická strana potvrdily, že pokračují diskuse o detailech letu indického astronauta na ISS v roce 2024.[15] V červenci ISRO oznámila, že ze čtveřice svých astronautů vybrala dva, kteří budou nominováni pro let na ISS,[16].a veškerá očekávání se naplnila 2. srpna 2024, kdy ISRO podepsala s Axiom Space smlouvu SFA a zveřejnila, že pilotem v hlavní posádce 4. mise Axiom bude Šubanšu Šukla a jeho náhradníkem Prasanth Nair.[17]
Oficiální oznámení o složení posádky včetně jména velitelky mise Peggy Whitsonové Axiom Space zveřejnila 5. srpna 2024, v den zahájení praktického tréninku v zařízeních SpaceX a NASA v USA.[5] Navržené účastníky musela schválit Multilaterální komise pro provoz posádek (Multilateral Crew Operations Panel), kde konsensuální rozhodnutí přijímají zástupci všech pěti mezinárodních partnerů programu ISS – agentur NASA, ESA, Roskosmos, JAXA a CSA.[5] Jejich souhlasné stanovisko bylo zveřejněno koncem ledna 2025.[18]
Remove ads
Vědecký program
Axiom Space připravila pro 4. misi dosud nejrozsáhlejší vědecký program se 60 výzkumy z více než 30 zemí, včetně 13 polských[19] a 25 maďarských.[20] Mezi nejvýznamnější studie podle společnosti patří:[21][22]
- výzkum vlivu vesmírných misí na astronauty s diabetem závislé na inzulínu (zaměření na přesnost monitorování glukóz a stabilitu inzulínu v mikrogravitaci),
- výzkum, jak vesmírné lety ovlivňují lidský mozek, kvůli zlepšení bezpečnosti a výkonu astronautů během delších misí (pomocí technik magnetické rezonance vědci prozkoumají změny v cévní fyziologii a hematoencefalické bariéře),
- vyhodnocení dopadu mikrogravitace na kloubní struktury pomocí ultrazvukového zobrazování (cílem studie je vyvinout neinvazivní diagnostické techniky, zdokonalit cvičební protokoly a zmírnit rizika zranění spojená s cestováním do vesmíru),
- testování léčiva rebecsinib na nádorových organoidech odvozených od pacientů s agresivními druhy rakoviny (porovnáním růstových vzorců v mikrogravitaci a na Zemi se vědci snaží odhalit nové cíle pro léčbu metastatických nádorů),
- výzkum stárnutí kmenových buněk u astronautů (studie vyhodnotí, jak vesmírné lety ovlivňují záněty, získávání mutací a časné markery rakoviny, což by mohlo pomoci prohloubit pochopení stárnutí a nemocí v extrémních podmínkách).
Remove ads
Příprava a průběh letu
Příprava startu a jeho opakované odklady
NASA přidělila čtvrtou soukromou misi na ISS společnosti Axiom Space počátkem srpna 2023 s plánovaným termínem startu „nedříve v srpnu 2024”,[23] už v říjnu téhož roku ale začala pracovat s novým termínem „nejdříve v říjnu 2024”.[24] V srpnu 2024 pak v důsledku komplikaci v programu kvůli prodlouženému letu nové kosmické lodi Starliner NASA informovala, že se mise uskuteční „nejdříve na jaře 2025”.[25] A počátkem února 2025 zástupce polské agentury POLSA informoval, že let je naplánován na přelom května a června 2025 a potrvá 16 dní.[26] S měsíčním předstihem pak NASA oznámila, že je start naplánován na 29. května 2025 v 17:03 UTC,[27] ale v polovině května ho kvůli úpravám harmonogramu přilétajících misí a prací na ISS odložila na 8. června 2025 v 13:11 UTC.[28] Pět dní před termínem došlo bez zmínky o důvodu k dalšímu posunu, tentokrát na 10. června 2026 ve 12:22 UTC.[8] Den před startem přišel jednodenní odklad na 11. června v 12:00 UTC (se záložním termínem 12. června v 11:37 UTC)[29] kvůli předpovědi silného větru ve výstupním koridoru startovní trajektorie,[30] aby jen pár desítek hodin před odletem SpaceX oznámila další změnu, kvůli nutnosti opravit únik kyslíku zjištěný během kontroly po statickém zážehu Falconu 9.[31] Nový termín startu ovšem nebyl stanoven.
NASA sice 12. června na webové stránce s časovým plánem zveřejnila nový termín 13. června v 11:12 UTC s připojením ke stanici o den později v 16:30 UTC,[32] ale ještě téhož dne začátek mise znovu odložila. Kosmonauti Roskosmosu totiž v uplynulých dnech provedli inspekce vnitřních povrchů přetlakového modulu na konci modulu Zvezda a utěsnili některé nové oblasti úniku vzduchu. NASA odložením příletu dalších 4 astronautů na stanici poskytla Roskosmosu dodatečný čas na vyhodnocení situace a určení, zda je nutné další řešení problému.[33] Ruská agentura však už 13. června oznámila, že podle měření se po provedené opravě únik vzduchu z přechodové komory poprvé od jeho objevení v roce 2019 zcela zastavil.[34] O den později to potvrdila i NASA a současně vyhlásila, že start se uskuteční nejdříve 19. června 2025.[35] Ani tento plán ale dlouho nevydržel, protože NASA den před startem přidala další tři dny, aby „získala čas na další vyhodnocení provozu stanice po nedávných opravách v zadní části modulu Zvezda”,[36] a již den po tomto vyhlášení s podobným vysvětlením ustoupila i z nového termínu 22. června.[37]
Průběh letu
S dalším oznámením se čekalo 4 dny, až do 23. června – tentokrát ale již šlo o definitivní termín, který se podařilo využít. Mise z Floridy odstartovala 25. června 2025 v 06:31:53 UTC.[38] Velitelka Peggy Whitsonová po dosažení oběžné dráhy oznámila, že kosmická loď C213, pátý a poslední exemplář lodi Crew Dragon, ponese jméno Grace.[39] K ISS se Ax-4 připojila 26. června 2025 v 10:31 UTC.[40] V 12:14 UTC posádka otevřela poklop spojovacího portu a krátce poté vstoupila na palubu stanice, na níž měla strávit kolem dvou týdnů.[41]
NASA a SpaceX nakonec naplánovaly odpojení lodi od ISS po 18 dnech pobytu, 14. července 2025 v 11:05 UTC.[42] Ve skutečnosti k odpojení došlo o 10 minut později[43] a Crew Dragon Grace poté s posádkou a asi 260 kg nákladu včetně výsledků více než 60 provedených experimentů[42] zamířila k přistání do vod Tichého oceánu při pobřeží Kalifornie.[44] Na hladinu dosedla 15. července 2025 kolem 09:31:36 UTC nedaleko San Diega.[45][46]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads