Běh na 400 metrů
typ běžeckého závodu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.
Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s v roce 1995).
V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.
V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).
Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.
Remove ads
Historie
Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.
Remove ads
Současné rekordy – dráha
Současní světoví rekordmani
Remove ads
Současné rekordy podle kontinentů
Současné rekordy – hala
Současní světoví rekordmani v hale
Remove ads
10 nejlepších mužů historie dle časů
Remove ads
10 nejlepších žen historie dle časů
Remove ads
Vývoj světového rekordu
Muži
- 47,8 Maxie Long (USA) New York 29. 9. 1900
- 47,7 Ted Meredith (USA) Cambridge,US 27. 5. 1916
- 47,0 Emerson Spencer (USA) Palo Alto 12. 5. 1928
- 46,4 Ben Eastman (USA) Palo Alto 26. 3. 1932
- 46,2 Bill Carr (USA) Los Angeles 05. 8. 1932
- 46,1 Archie Williams (USA) Chicago 19. 6. 1936
- 46,0 Rudolf Harbig (Německo) Frankfurt 12. 8. 1939
- 46,0 Grover Klemmer (USA) Filadelfie 29. 6. 1941
- 46,0 Herb McKenley (Jamajka) Berkeley, USA 5. 6. 1948
- 45,9 Herb McKenley (Jamajka) Milwaukee 2. 7. 1948
- 45,8 George Rhoden (Jamajka) Eskilstuna 22. 8. 1950
- 45,4 Lou Jones (USA) Ciudad de México 18. 3. 1955
- 45,2 Lou Jones (USA Los Angeles 30. 6. 1956
- 44,9 Otis Davis (USA) Řím 6. 9. 1960
- 44,9 Carl Kaufmann (Německo) Řím 6. 9. 1960
- 44,9 Adolph Plummer (USA) Tempe 25. 5. 1963
- 44,9 Mike Larrabee (USA) Los Angeles 12. 9. 1964
- 44,5 Tommie Smith (USA) San José 20. 5. 1967
- 44,1 Larry James (USA) Echo Summit 14. 9. 1968
- 43,8 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
- 43,86 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
- 43,29 Butch Reynolds (USA) Curych 17. 8. 1988
- 43,18 Michael Johnson (USA) Sevilla 26. 8. 1999
- 43,03 Wayde van Niekerk (Jihoafrická republika) Rio de Janeiro 14. 8. 2016[1]
Ženy
- 51,02 Marylin Neufvilleová (Jamajka) Edinburgh 23. 7. 1970
- 50,98 Jelica Pavličićová (Jugoslávie) 3. 8. 1974
- 50,78 Riitta Salinová (Finsko) 17. 8. 1974
- 50,14 Riitta Salinová (Finsko) Řím 4. 9. 1974
- 49,77 Christina Brehmerová (Německo) Drážďany 9. 5. 1976
- 49,75 Irena Szewińská (Polsko) Bydhošť 22. 6. 1976
- 49,28 Irena Szewińská (Polsko) Montréal 29. 7. 1976
- 49,19 Marita Kochová (NDR) Lipsko 2. 7. 1978
- 49,03 Marita Kochová (NDR) Postupim 19. 8. 1978
- 48,94 Marita Kochová (NDR) Praha 31. 8. 1978
- 48,89 Marita Kochová (NDR) Postupim 29. 7. 1979
- 48,60 Marita Kochová (NDR) Turín 4. 8. 1979
- 48,16 Marita Kochová (NDR) Athény 8. 9. 1982
- 47,99 Jarmila Kratochvílová (Československo) Helsinky 10. 8. 1983
- 47,60 Marita Kochová (NDR) Canberra 6. 10. 1985
Remove ads
Zajímavost
Průměrná rychlost běhu světového rekordmana van Niekerka (při rekordním čase 43,03 s.) činí téměř 9,30 m/s (33,47 km/h), v průměru tak zvládl každý stometrový úsek trati za necelých 10,76 s. Ženská světová rekordmanka Kochová při zaběhnutí času 47,60 s. běžela průměrnou rychlostí 8,40 m/s (30,25 km/h) a každý stometrový úsek zvládla průměrně za 11,90 s.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads