Rok 2024 (MMXXIV) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1. ledna a skončil v úterý 31. prosince a byl přestupný. V České republice měl 252 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadlo na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5784 a 5785, dle islámského kalendáře 1445 a 1446.
| 3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025 • 2026 • 2027 • 2028 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Remove ads
Události
Česko
- 19. ledna – Byla spuštěna mobilní aplikace eDoklady, která umožňuje prokazování se digitálním občanským průkazem.
- 24. ledna
- Dvacet zraněných a jednoho mrtvého si vyžádala srážka vlaku s kamionem u obce Dolní Lutyně.
- Ústavní soud zamítl návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí, kterou podala vládní opozice.
- 2. února – Se zpožděním byl spuštěn digitální přihlašovací systém DiPSy pro podávání přihlášek na střední školy.
- 7.–18. února – Ve Vysočina Aréně v Novém Městě na Moravě se po jedenácti letech uskutečnilo Mistrovství světa v biatlonu.
- 12. dubna – Horolezkyně Klára Kolouchová jako první Češka stanula na vrcholu Annapurny.
- 10.–26. května – V O2 areně v Praze a v Ostravar Aréně v Ostravě se po devíti letech konalo mistrovství světa v hokeji.
- 26. května – Česká hokejová reprezentace vyhrála mistrovství světa v ledním hokeji, když ve finále porazila Švýcarsko 2:0.
- 5. června – Při srážce nákladního vlaku a nočního expresu v Pardubicích zemřeli čtyři lidé, dalších 22 jich bylo zraněných.
- 13. července – Tenistka Barbora Krejčíková se stala čtvrtou českou wimbledonskou vítězkou ve dvouhře.
- 13. září
- Česko zasáhla ničivá povodeň způsobená tlakovou níží Boris. Na mnoha místech na Moravě a ve Slezsku byla voda větší než v roce 1997.
- V Praze došlo kvůli povodním původně preventivně, nakonec po stanovení rozsahu škod definitivně, k zastavení provozu třetí lanové dráhy na Petřín.
- 20.– 21. září – V Česku proběhly krajské a senátní volby.
- 26. října – České aerolinie (ČSA) přestaly provozovat vlastní lety a ze společnosti se stala zastřešující společnost skupiny Smartwings. Poslední let proběhl z Paříže do Prahy (OK 767) a ČSA tak po 101 letech ukončila svoje působení jako letecká společnost.
- 28. listopadu – Byl slavnostně otevřen Schwarzenberský most. S rozpětím 156 m největší železobetonový obloukový most v Česku.
- 17. prosince – proběhlo otevření dálnice D4.
Svět
- 1. ledna
- Belgie se ujala Předsednictví EU.
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2024 jsou estonská Tartu, rakouský Bad Ischl a norské Bodø.
- Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se staly členy BRICS.[1]
- Západní pobřeží Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 7,5 Mww, při kterém zemřelo nejméně přes 100 lidí a dalších 79 lidí bylo zraněno.
- 2. ledna – Po srážce letadel v Tokiu na letišti Haneda vzplál po přistání Airbus A350-900 letecké společnosti Japan Airlines.
- 3. ledna – V íránském Kermánu zemřelo po dvou explozích nejméně 84 lidí. K výbuchům došlo v průvodu, který šel uctít památku Kásima Sulejmáního. K útoku se přihlásil Islámský stát.
- 8. ledna – Francouzská premiérka Élisabeth Borneová podala demisi. Ve funkci ji o den později vystřídal Gabriel Attal.
- 13. ledna – V prezidentských volbách na Tchaj-wanu zvítězil Laj Čching-te se ziskem 40,05 % hlasů.
- 14. ledna – Dánská královna Markéta II. abdikovala a předala moc svému staršímu synovi Frederikovi X.
- 18. ledna – Více než 100 000 zaměstnanců veřejného sektoru v Severním Irsku stávkovalo za zvýšení mezd, dle BBC šlo o největší protest za posledních 50 let.
- 19. ledna – Japonská sonda SLIM přistála v měsíčním moři Mare Nectaris. Japonsko se stalo pátou zemí, která přistála na měsíčním povrchu.
- 19. ledna – 1. února – V jihokorejské provincii Kangwon se konaly IV. zimní olympijské hry mládeže.
- 4. února – Zemřel úřadující namibijský prezident Hage Geingob. Ve funkci jej nahradil viceprezident Nangolo Mbumba.
- 5. února – Buckinghamský palác uvedl, že britský král Karel III. má rakovinu.
- 6. února – Bývalý chilský prezident Sebastián Piñera zemřel při pádu vrtulníku, který sám pilotoval.
- 7. února – Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev si v prezidentských volbách zajistil moc na dalších sedm let.
- 10. února – Po vlně veřejné kritiky oznámila maďarská prezidentka Katalin Nováková v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí, že na svou funkci rezignuje.
- 11. února – Ve dvoukolových prezidentských volbách ve Finsku zvítězil Alexander Stubb.
- 16. února – V trestanecké kolonii na Sibiři zemřel nejvýznamnější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj. Ruská policie zadržela několik lidí účastnících se pietních akcí.
- 5. března – Do funkce maďarského prezidenta byl po vítězství v tajné volbě jmenován Tamás Sulyok.
- 7. března – Švédsko se stalo 32. členem NATO.
- 10. března – Proběhl 96. ročník udílení Oscarů, nejlepším filmem se stal Oppenheimer, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Cillian Murphy a Emma Stoneová.
- 15.–17. března – V ruských prezidentských volbách vyhrál dosavadní prezident Vladimir Putin se ziskem více než 87 % hlasů a zajistil si mandát na dalších šest let.
- 20. března – Na Slovensku zanikl Úřad speciální prokuratury.
- 22. března – Nejméně 115 lidí zemřelo a více než sto dalších bylo zraněno při teroristickém útoku v ruském Krasnogorsku.
- 23. března – V prvním kole prezidentských voleb na Slovensku uspěli Ivan Korčok (42,51 %) a Peter Pellegrini (37,02 %). Volby se účastnilo 51,91 % voličů.
- 24. března – Výnosem prezidenta byl v Rusku vyhlášen státní smutek za oběti teroristického útoku.[2][3]
- 26. března – Po srážce s kontejnerovou lodí MV Dali se zřítil most Francise Scotta Keye v Baltimoru v americkém státě Maryland. Nehodu pravděpodobně nepřežilo šest dělníků, kteří na mostě pracovali.[4]
- 27. března–10. dubna – zvířetníkové světlo
- 31. března – Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Schengenského prostoru.[5]
- 6. dubna – Druhé kolo slovenských prezidentských voleb vyhrál Peter Pellegrini (53,12 %). Volby se zúčastnilo 61,14 % voličů.
- 8. dubna – úplné zatmění Slunce (střední Tichý oceán, severní Mexiko, východní a střední Spojené státy, jihovýchodní Kanada a severní Atlantský oceán)
- 8. dubna – zatmění Slunce pozorovatelné v Mexiku, USA a Kanadě.
- 9. dubna – Po rezignaci irského předsedy vlády Lea Varadkara jej ve funkci vystřídal Simon Harris.
- 10. dubna 20.40 – konjunkce Jupitera, Měsíce a Uran
- 11. dubna 5.15 – konjunkce Marsu a Saturnu
- 16. dubna – V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Plameny zachvátily také věž, která se následně zřítila.
- 5. května – V panamských prezidentských volbách zvítězil pravicový politik José Raúl Mulino se ziskem více než 34 procent hlasů.[6]
- 7.–11. května – Proběhla soutěž Eurovision Song Contest v Malmö ve Švédsku, vítězem se stal Nemo ze Švýcarska.
- 15. května – Byl spáchán pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica.
- 19. května – Íránský prezident Ebráhím Raísí zahynul spolu s dalšími sedmi lidmi při nehodě vrtulníku Bell 212 ve Východním Ázerbájdžánu.
- 26. května – Litevský prezident Gitanas Nausėd obhájil v prezidentských volbách svůj post a zajistil si druhé pětileté funkční období.
- 1. června – V islandských volbách byla zvolena Halla Tómasdóttir prezidentkou země.
- 2. června – V mexických prezidentských volbách zvítězila Claudia Sheinbaumová se ziskem téměř 60% hlasů. Půjde o první ženu ve funkci prezidenta Mexika.
- 10. června – Při nehodě letounu malawiských ozbrojených sil zahynulo všech devět osob na palubě, včetně viceprezidenta Saulose Chilima a bývalé první dámy Patricii Shanil Dzimbiriové.[7]
- 27. června – Při železniční nehodě u slovenského města Nové Zámky zemřelo sedm lidí a minimálně pět dalších bylo zraněno.
- 29. června – Mauritánský prezident Muhammad uld Ghazuání obhájil v prezidentských volbách svůj post a zajistil si druhé pětileté funkční období.
- 1. července – Maďarsko se ujalo Předsednictví EU.
- 4. července – Všeobecné volby ve Spojeném království drtivě vyhrála opoziční Labouristická strana v čele s Keirem Starmerem, který nahradí Rishi Sunaka ve funkci premiéra Spojeného království.
- 5. července – V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján.
- 7. července – V předčasných francouzských parlamentních volbách překvapivě zvítězila levicová Nová lidová fronta. Druhá skončila koalice Spolu. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení skončilo třetí.
- 9. července – Poprvé odstartovala nejsilnější evropská nosná raketa Ariane 6.
- 13. července – Byl spáchán pokus o atentát na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.
- 14. července – Španělská fotbalová reprezentace vyhrála Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 v Německu.
- 16. července – Na sjezdu republikánské strany si Donald Trump vybral za kandidáta ohijského senátora J.D. Vance do listopadových prezidentských voleb.
- 21. července – Americký prezident Joe Biden se vzdal své demokratické nominace pro listopadové prezidentské volby.
- 26. července – 11. srpna – se konaly XXXIII. letní olympijské hry v Paříži.
- 28. července – prezidentské volby ve Venezuele podle volební komise vyhrál současný prezident Nicolás Maduro, ale podle opozice a několika států je vyhrál Edmundo González Urrutia.
- 31. července – Byl, pravděpodobně Izraelem, zabit vůdce Hamásu a dvojka Hizballáhu, Ismáíl Haníja a Fuáda Šukra.
- 31. července – konjunkce Jupiteru, Marsu a Měsíce
- 6. srpna – Ukrajinské síly zahájily tažení do ruské Kurské oblasti, načež několik ruských oblastí vyhlásilo stav nouze.
- 7. srpna – Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala demokratickou nominaci pro listopadové prezidentské volby a jako kandidáta na viceprezidenta si vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze.
- 13. srpna – vrchol meteorického roje Perseidy (50–80 meteorů během hodiny)
- 14. srpna – Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli epidemii opičích neštovic globální stav zdravotní nouze.
- 14. srpna 18.52 – velmi těsná konjunkce Jupitera a Marsu
- 17. srpna – Nusantara se stala novým hlavním městem Indonésie, čímž nahradila Jakartu.[8][9]
- 19. srpna 20.28 – tzv. modrý úplněk
- 21. srpna – zákryt Saturnu Měsícem
- 28. srpna – 8. září – se konaly XVII. letní paralympijské hry v Paříži
- 3.–16. září – zvířetníkové světlo
- 17.–18. září – Při výbuchu komunikačních zařízení používaných libanonskou teroristickou organizací Hizballáh na území Libanonu a Sýrie zemřelo nejméně 42 osob.
- 18. září 4.44 – částečné zatmění Měsíce (zakryto 8,5 % plochy)
- 27. září – Přesný izraelský nálet na ústředí hnutí Hizballáh v Bejrútu zabil vůdce hnutí, Hasana Nasralláha.
- konec září a říjen – průlet komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS)
- 1. října – Írán vypálil několik set balistických raket na Izrael. Velkou část z nich se povedlo setřelit, některé způsobily škody.
- 6. října – V prezidentských volbách v Tunisku byl znovuzvolen Kaís Saíd.
- 13. října – první kolo parlamentních voleb v Litvě.
- 16. října – Při izraelském útoku byl ve městě Rafah v Pásmu Gazy zabit Jahjá Sinvár, druhý nejmocnější muž Hamásu.
- 17. října 2.47 – superúplněk (přiblížení Měsíce k Zemi na 357 172 km)
- 1. listopadu – Při zřícení betonového přístřešku nad vchodem železničního nádraží v srbském městě Novi Sad zemřelo 14 osob.
- 3. listopadu – Ve dvoukolových prezidentských volbách v Moldávii obhájila svůj post současná prezidentka Maia Sanduová.
- 4. listopadu – Byli objeveni původní autoři písně, pro kterou se na internetu vžil název The Most Mysterious Song on the Internet a která byla internetovým fenoménem.
- 5. listopadu – Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách jako druhý americký prezident v nenavazujícím volebním období.
- 11.–22. listopadu – proběhla Konference OSN o změně klimatu 2024 v Baku.
- 12. listopadu – Canterburský arcibiskup a hlava anglikánské církve Justin Welby rezignoval na svůj post po skandálu, kdy měl zatajovat informace o sexuálním zneužívání v církvi.
- 24. listopadu – proběhly prezidentské volby v Rumunsku, které byly po zjištění z ovlivňováni ze strany Ruska celé anulovány.
- 25. listopadu – V litevském hlavním městě Vilniusu se zřítil nákladní letoun společnosti DHL na dvoupatrovou budovu. Nejméně jeden člověk zahynul.
- 7. prosince – Katedrála Notre-Dame byla po pěti letech od ničivého požáru slavnostně znovuotevřena.[10][11]
- 8. prosince – Po několikadenní ofenzivě oznámily protiasadovské syrské milice pád režimu Bašára al-Asada, který uprchl i s rodinou do Ruska.
- 11. prosince – FIFA oznámila, že mistrovství světa ve fotbale 2030 společně uspořádají Argentina, Paraguay a Uruguay, zatímco Saúdská Arábie byla potvrzena jako hostitel mistrovství světa 2034.[12]
- 12. prosince – Indický šachový talent Gukeš Dommaradžu porazil bývalého mistra světa Ting Li-žena v mistrovství světa v šachu 2024. Gukeš překonal věkový rekord 22 let stanovený Garrim Kasparovem, když se stal šampionem ve věku 18 let a 195 dní.[13]
- 14. prosince
- Prezidentské volby v Gruzii 2024: Michail Kavelašvili ze strany Lidová moc byl zvolen bez protikandidáta.[14]
- Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl zbaven pravomocí a funkcí poté, co poslanci hlasovali pro jeho odvolání. To následovalo po jeho vyhlášení stanného práva minulý týden.[15]
- Cyklón Chido zasáhl ostrov Mayotte, způsobil nejméně 20 úmrtí a přinesl ničivé škody na ostrově.[16]
- 20. prosince – Na vánočních trzích v německém Magdeburku najel automobil do davu lidí, zemřelo 5 osob a přibližně 200 bylo zraněno.
Remove ads
Úmrtí
Česko
_II.jpg)
.png)
.jpg)
- 1. ledna – Pavel Vondra, herec a dabér (* 13. dubna 1969)
- 6. ledna – Ivo Oberstein, architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog (* 18. května 1935)
- 9. ledna – Pavel Dyba, fotbalista (* 22. dubna 1944)
- 11. ledna – Jiří Neuwirt, malíř, grafik a ilustrátor (* 27. února 1948)
- 12. ledna
- František Janouch, jaderný fyzik, disident a zakladatel Nadace Charty 77 (* 22. září 1931)
- Stanislav Zippe, výtvarník, malíř a sochař (* 20. ledna 1943)
- 13. ledna
- Jana Hlaváčová, herečka (* 26. března 1938)
- Ladislav Svoboda, lékař a politik, místopředseda Senátu PČR (* 25. prosince 1938)
- 16. ledna – Norbert Lichý, herec a hudebník (* 29. prosince 1964)
- 22. ledna – Vladimír Czumalo, historik umění (* 15. prosince 1954)
- 23. ledna – Kateřina Černá, malířka a grafička (* 17. února 1937)
- 25. ledna – Josef Šťastný, basketbalista (* 30. ledna 1961)
- 26. ledna – Jiří Bičák, fyzik a vědec (* 7. ledna 1942)
- 30. ledna – Zdeněk Pecka, veslař (* 6. února 1954)
- 2. února – František Černý, velvyslanec Československa a Česka v Berlíně (* 8. června 1931)
- 3. února – Pavel Ploc, biatlonista (* 26. prosince 1943)
- 9. února – Martin Černohorský, fyzik a vysokoškolský pedagog (* 31. srpna 1923)
- 11. února – Jozef Sinčák, manažer (* 17. ledna 1970)
- 14. února – Ervín Hoida, válečný veterán (* 30. listopadu 1918)[17]
- 16. února – Aleš Lamr, malíř, grafik a sochař (* 12. června 1943)
- 19. února
- Lubomír Drožď, prozaik, publicista, esejista a překladatel (* 22. srpna 1955)
- Roman Procházka, politik (* 23. listopadu 1968)
- 23. února – Petr Moos, dopravní inženýr a politik (* 3. února 1946)
- 27. února – Eva Smolková Keulemansová, chemička, vysokoškolská profesorka (* 27. dubna 1927)
- 5. března – Pavel Zajíček, básník, textař a výtvarník (* 15. dubna 1951)
- 17. března – Miloš Velemínský, pediatr (* 14. srpna 1936)
- 19. března
- 22. března – Anna Váchalová, aktivistka organizací osob se zdravotním postižením a politička (* 13. ledna 1932)
- 27. března – Tomáš Kára, kardiolog (* 15. října 1967)
- 30. března – Věra Nováková, malířka, ilustrátorka a sochařka (* 17. ledna 1928)
- 31. března – Pavel Svojanovský, veslař (* 12. srpna 1943)
- 7. dubna – Jaroslav Bašta, politik, poslanec (* 15. května 1948)
- 12. dubna – Olga Fikotová, diskařka, olympijská vítězka (* 13. listopadu 1932)
- 20. dubna
- Josef Laufer, zpěvák, herec, tlumočník (* 11. srpna 1939)
- Miroslav Švejda, operní pěvec, tenorista (* 7. prosince 1939)
- 25. dubna – Hana Storchová, malířka, grafika, ilustrátorka (* 14. září 1936)
- 27. dubna – Robert Kvaček, historik (* 5. července 1932)
- duben – Hana Brejchová, herečka (* 12. prosince 1946)
- 1. května – Miroslav Macek, politik, stomatolog a publicista (* 7. prosince 1944)
- 4. května – Miroslav Imrich, zpěvák a skladatel (* 27. března 1953)
- 5. května – Simona Postlerová, divadelní, filmová a dabingová herečka (* 9. listopadu 1964)
- 10. května – Alois Marhoul, básník a spisovatel (* 24. června 1951)
- 11. května – Rudolf Kučera, fotbalista (* 23. ledna 1940)
- 13. května – Josef Michl, chemik (* 12. března 1939)
- 15. května – Vlastimil Harapes, herec, tanečník a režisér (* 24. července 1946)
- 18. května – Ivan Mráz, fotbalista a trenér (* 24. května 1941)
- 19. května – Pavel Smutný, advokát a podnikatel (* 17. října 1959)
- 20. května – Otakar Binar, akademický architekt (* 17. června 1931)
- 21. května – Vojtěch Adam, chemik a molekulární biolog (* 2. května 1982)
- 24. května – Jan Kačer, herec a režisér (* 3. října 1936)
- 27. května – Naďa Hynková Dingová, tlumočnice do znakového jazyka (* 16. února 1975)
- 3. června – Jan Schmid, herec, režisér a divadelník, zakladatel Studia Ypsilon (* 14. června 1936)
- 7. června – Hermína Franková, spisovatelka a scenáristka (* 6. července 1928)
- 16. června – Oldřich Karásek, mořeplavec (* 21. ledna 1933)
- 21. června – František Macek, dirigent, sbormistr, varhaník, skladatel a pedagog (* 30. listopadu 1946)
- 22. června – Ivo Urban, fotbalista a novinář (* 7. května 1931)
- 23. června – Jan Jíra, filmový producent (* 9. února 1937)
- 25. června – Zbyněk Čeřovský, generál a disident (* 13. července 1931)
- 27. června – Alois Mikulka, výtvarník (* 13. srpna 1933)
- 29. června
- Adam Černý, novinář (* 22. července 1950)
- Stanislav Kratochvíl, klinický psycholog (* 25. srpna 1932)
- 4. července – Josef Dovalil, vysokoškolský pedagog a sportovní činovník (* 10. června 1944)
- 18. července – Marcela Martiníková, tanečnice a choreografka (* 31. října 1940)
- 21. července – Jiří Žák, herec, spisovatel a překladatel (* 9. září 1946)
- 22. července – Karel Dyba, teoretický ekonom, politik a diplomat (* 21. října 1940)
- 23. července – Vladimír Novák, malíř, grafik a ilustrátor (* 30. dubna 1947)
- 27. července – Oldřich Janota, písničkář, kytarista a zpěvák (* 27. srpna 1949)
- 29. července – Karel Sýs, básník a spisovatel (* 26. července 1946)
- 1. srpna – Zdeněk Prokeš, fotbalista (* 13. června 1953)
- 3. srpna – Jiří Opelík, literární kritik, historik, editor a učitel (* 21. října 1930)
- 4. srpna – Josef Beránek, hokejista a trenér (* 22. května 1942)
- 5. srpna – Václav Martinec, režisér, choreograf, pedagog a herec (* 5. března 1937)
- 8. srpna – Miroslav Coufal, lékař a politik (* 10. ledna 1952)
- 10. srpna – Rudolf Jelínek, herec (* 27. února 1935)
- 12. srpna – Zdeněk Pololáník, hudební skladatel, varhaník a pedagog (* 25. října 1935)
- 14. srpna – Milan Špinka, motocyklový závodník, reprezentant v ploché dráze a ledové ploché dráze (* 5. května 1951)
- 15. srpna – Jana Prachařová, herečka a loutkoherečka (* 7. prosince 1937)
- 16. srpna – František Hýbl, regionální historik, komeniolog a muzeolog (* 10. června 1941)
- 17. srpna – Eva Mudrová, rozhlasová moderátorka a televizní hlasatelka a reportérka (* 5. února 1933)
- 22. srpna – Jiří Hanibal, spisovatel, scenárista a režisér (* 18. února 1929)
- 24. srpna – Karel Heřmánek, herec (* 17. října 1947)
- 29. srpna – Josef Bartončík, politik a právník (* 18. března 1943)
- 30. srpna – Daniela Hodrová, spisovatelka a literární teoretička (* 5. července 1946)
- 1. září – Radek Ptáček, psycholog (* 26. prosince 1975)
- 3. září – Zdeněk Rylich, československý basketbalista (* 7. března 1931)
- 8. září – Jan Fojtík, český novinář a politik (* 1. března 1928)
- 9. září – Ivo Winkler, lední hokejista (* 29. srpna 1940)
- 22. září – Běla Paclíková, volejbalistka (* 22. března 1928)
- 25. září – Lubomír Man, spisovatel (* 23. března 1930)
- 27. září – Jaroslava Skleničková, pamětnice vyhlazení Lidic a spisovatelka (* 27. března 1926)
- 30. září – Věra Černá, sportovní gymnastka (* 17. května 1963)
- 1. října – Rastislav Trtík, házenkář a trenér slovenského původu (* 6. března 1961)
- 5. října – Pavla Vošahlíková, historička (* 20. března 1951)
- 6. října – Gejza Valent, československý diskař (* 3. října 1953)
- 7. října – Pavel Protiva, rapper (* 4. září 1997)
- 12. října – Oldřich Vlasák, politik (* 26. listopadu 1955)
- 13. října – Věra Plívová-Šimková, filmová režisérka (* 29. května 1934)
- 14. října – Jiří Hromada, herec, dabér, gay aktivista a politik (* 14. června 1958)
- 20. října – Jindra Kramperová, krasobruslařka a klavíristka (* 28. září 1940)
- 24. října – Josef Průša, elektrotechnik, rektor Západočeské univerzity v Plzni (* 3. února 1939)
- 25. října – Libor Zavislan, divadelní herec (* 11. září 1957)
- 30. října
- František Čaloun, fotbalista (* 12. května 1938)
- Roman Kraus, politik a lékař (* 27. října 1955)
- 31. října – Jiří Hlušička, historik umění a výtvarný kritik (* 24. dubna 1929)
- 6. listopadu – Vojtěch Vašíček, paralympijský sportovec (* 5. dubna 1956)
- 11. listopadu – Marie Benešová, právnička a politička (* 17. dubna 1948)
- 12. listopadu – Antonín Burdych nejmladší, český občan, kterému v roce 1942 Nacisté vyvraždili velkou část rodiny (* 8. dubna 1934)
- 13. listopadu – František Zvardoň, fotograf (* 20. června 1949)
- 16. listopadu
- Vendula Hradilová, shibari riggerka, performerka a lektorka (* 5. listopadu 1985)
- Petr Komínek, herec (* 16. dubna 1960)
- Jiří Pospíšil, politik a psycholog (* 9. května 1949)
- 21. listopadu – Karla Diváková, divadelní herečka (* 15. května 1939)
- 23. listopadu – Karel Holý, lední hokejista (* 3. února 1956)
- 25. listopadu – Jaroslav Jeroným Neduha, zpěvák a kytarista (* 7. srpna 1945)
- 29. listopadu
- Miloš Dokulil, filozof a univerzitní profesor (* 23. července 1928)
- Josef Jelínek, fotbalista (* 9. ledna 1941)
- 30. listopadu – Ladislav Rygl, sdruženář (* 16. července 1947)
- 3. prosince – Rudolf Stärz, herec (* 15. srpna 1946)
- 5. prosince – Barbora Bühnová, odbornice v oblasti informačních technologií (* 18. února 1981)
- 7. prosince – Ibra Ibrahimovič, fotograf (* 2. prosince 1967)
- 8. prosince – Jelena Mašínová, scenáristka, redaktorka a spisovatelka (* 14. října 1941)
- 9. prosince – Boris Malák, voják a válečný veterán (* 25. května 1926)
- 11. prosince – Ivan Novák, fotbalista (* 5. června 1942)
- 14. prosince – Zbyněk Merunka, moderátor (* 19. prosince 1950)
- 15. prosince – Pavel Pospíšil, šéfkuchař (* 20. března 1944)
- 20. prosince – Helena Zeťová, zpěvačka (* 7. listopadu 1980)
- 23. prosince
- Svatava Hubeňáková, herečka (* 9. června 1928)
- Vladimír Kubát, tanečník (* 5. listopadu 1951)
- 25. prosince – Alena Morávková, překladatelka, redaktorka a historička (* 29. července 1935)
- 27. prosince – Jana Synková, herečka (* 18. dubna 1944)
Svět
.jpg)
_2.jpg)
.jpg)
_(cropped).jpg)
_(cropped).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
_(cropped).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
- 1. ledna – Niklaus Wirth, švýcarský informatik (* 15. února 1934)
- 2. ledna
- Sálih Arúrí, palestinský politik, vedoucí pracovník Hamásu a architekt útoku na Izrael 7. října 2023 (* 19. srpna 1966)
- Cvi Zamir, izraelský voják, generálmajor Izraelských obranných sil a ředitel Mosadu (* 3. března 1925)
- 3. ledna – Daniel Revenu, francouzský šermíř (* 5. prosince 1942)
- 4. ledna
- Christian Oliver, německý herec (* 3. března 1972)
- Kišin Šinojama, japonský fotograf (* 3. prosince 1940)
- Glynis Johnsová, britská herečka (* 5. října 1923)
- 5. ledna – Mário Zagallo, brazilský fotbalista a trenér (* 9. srpna 1931)
- 7. ledna – Franz Beckenbauer, německý fotbalista a trenér (* 11. září 1945)
- 8. ledna
- Phill Niblock, americký hudební skladatel, filmový režisér a fotograf (* 2. října 1933)
- Carl-Erik Asplund, švédský rychlobruslař (* 14. září 1923)
- J. P. R. Williams, velšský ragbista (* 2. března 1949)
- 9. ledna – James Kottak, americký bubeník (* 26. prosince 1962)
- 17. ledna – Shawnacy Barber, kanadský skokan o tyči (* 27. května 1994)
- 18. ledna – Amnon Rubinstein, izraelský vědec (* 5. září 1931)
- 22. ledna
- Gary Graham, americký herec (* 6. června 1950)
- Arno Allan Penzias, americký fyzik (* 26. dubna 1933)
- Luigi Riva, italský fotbalista (* 7. listopadu 1944)
- 23. ledna
- Frank Farian, německý hudebník a producent (* 18. července 1941)
- Melanie Safka, americká zpěvačka (* 3. února 1947)
- 24. ledna – Carl Andre, americký sochař a básník (* 16. září 1935)
- 25. ledna – Milan Stanislav Ďurica, slovenský historik a římskokatolický duchovní (* 13. srpna 1925)
- 28. ledna – Luis Tejada, panamský fotbalista (* 28. března 1982)
- 1. února
- Michel Jazy, francouzský běžec (* 13. června 1936)
- Carl Weathers, americký herec a hráč amerického fotbalu (* 14. ledna 1948)
- 2. února – Wayne Kramer, americký kytarista, zpěvák a hudební skladatel (* 30. dubna 1948)
- 3. února – Viktor Emanuel Savojský, jediný syn posledního italského krále Umberta II. (* 12. února 1937)
- 4. února
- Kurt Hamrin, švédský fotbalista (* 19. listopadu 1934)
- Hage Geingob, namibijský prezident (* 3. srpna 1941)
- Barry John, velšský ragbista (* 6. ledna 1945)
- 5. února – Toby Keith, americký zpěvák a skladatel country písní (* 8. července 1961)
- 6. února
- Seidži Ozawa, japonský dirigent (* 1. září 1935)
- Sebastián Piñera, chilský prezident (* 1. prosince 1949)
- 10. února – Günter Brus, rakouský výtvarný umělec (* 27. září 1938)
- 11. února
- Ladislav Burlas, slovenský hudební skladatel (* 3. dubna 1927)
- Walter Schamschula, německý slavista (* 23. prosince 1929)
- Kelvin Kiptum, keňský běžec, maratonec (* 2. prosince 1999)
- 14. února – Jacques Rousseau, francouzský atlet, dálkař (* 10. března 1951)
- 15. února
- Gérard Barray, francouzský herec (* 2. listopadu 1931)
- Henry Rono, keňský vytrvalec (* 12. února 1952)
- 16. února
- Dmitrij Markov, ruský novinář a fotograf (* 23. dubna 1982)
- Alexej Navalnyj, ruský opoziční aktivista a politik (* 4. června 1976)
- 17. února
- Johan Galtung, norský politolog, sociolog a matematik (* 24. října 1930)
- Levan Tedyjašvili, sovětský zápasník gruzínské národnosti (* 15. března 1948)
- 18. února – Ira von Fürstenberg, německo-italská herečka a modelka (* 18. dubna 1940)
- 19. února
- Jan Assmann, německý egyptolog a religionista (* 7. července 1938)
- Josef Ábel, slovenský operní pěvec, herec a tanečník (* 16. srpna 1941)
- 20. února – Andreas Brehme, německý fotbalista (* 9. listopadu 1960)
- 21. února – Roger Guillemin, francouzsko-americký lékař a endokrinolog (* 11. ledna 1924)
- 23. února
- Irene Camberová, italská sportovní šermířka (* 12. února 1926)
- Wilson Fittipaldi, brazilský automobilový závodník, pilot Formule 1, a podnikatel (* 25. prosince 1943)
- Claude Montana, francouzský módní návrhář a designér (* 29. června 1947)
- 24. února – Ulrik le Fevre, dánský fotbalista (* 25. června 1946)
- 25. února – Georg Riedel, švédský hudebník a hudební skladatel pocházející z Československa (* 8. ledna 1934)
- 27. února
- Richard Lewis, americký herec a komik (* 29. června 1947)
- Richard Truly, americký astronaut a ředitel NASA (* 12. listopadu 1937)
- 29. února – Brian Mulroney, kanadský premiér (* 20. března 1939)
- 4. března – Kees Rijvers, nizozemský fotbalista a trenér (* 27. května 1926)
- 7. března – Steve Lawrence, americký zpěvák a herec (* 8. července 1935)
- 8. března – Herbert Kroemer, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 25. srpna 1928)
- 10. března – Eric Carmen, americký hudebník (* 11. srpna 1949)
- 13. března
- Marcello Gandini, italský automobilový designér (* 26. srpna 1938)
- Aribert Reimann, německý hudební skladatel (* 4. března 1936)
- Neofit Bulharský, patriarcha Bulharské pravoslavné církve (* 15. října 1945)
- 17. března – Steve Harley, britský zpěvák (* 27. února 1951)
- 18. března – Thomas Stafford, americký vojenský letec a astronaut (* 17. září 1930)
- 20. března – Martin Greenfield, americký krejčovský mistr původem z Československa (* 9. srpna 1928)
- 21. března – Ervín Adam, americko-český epidemiolog a přeživší holokaustu (* 7. listopadu 1922)
- 22. března – Alek Popov, bulharský spisovatel a publicista (* 16. ledna 1966)
- 23. března – Maurizio Pollini, italský klavírista (* 5. ledna 1942)
- 25. března – Fritz Wepper, německý herec (* 17. srpna 1940)
- 26. března – Richard Serra, americký sochař (* 2. listopadu 1938)
- 27. března
- Daniel Kahneman, izraelsko-americký psycholog a ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 5. března 1934)
- Joe Lieberman, americký politik, lobbista a právník (* 24. února 1942)
- 28. března – Igor Rausis, sovětsko-lotyšsko-bangladéšsko-český šachista (* 7. dubna 1961)
- 29. března – Louis Gossett Jr., americký herec (* 27. května 1936)
- 2. dubna
- Maryse Condé, guadeloupská spisovatelka (* 11. února 1934)
- John Sinclair, americký básník (* 2. října 1941)
- John Simmons Barth, americký spisovatel (* 27. května 1930)
- Juan Vicente Pérez, venezuelský zemědělec a nejstarší muž světa (* 27. května 1909)
- 3. dubna
- Veljko Bulajić, černohorský filmový režisér (* 22. března 1928)
- Albert Heath, americký jazzový bubeník (* 31. května 1935)
- 8. dubna
- Peter Higgs, britský fyzik (* 29. května 1929)
- André Boniface, francouzský ragbista (* 14. srpna 1934)
- 9. dubna – Vladimir Aksjonov, sovětský kosmonaut (* 1. února 1935)
- 10. dubna – O. J. Simpson, hráč amerického fotbalu (* 9. července 1947)
- 11. dubna – Akebono Taró, americko-japonský zápasník sumo (* 8. května 1969)
- 12. dubna
- Roberto Cavalli, italský módní návrhář (* 15. listopadu 1940)
- Eleanor Coppola, americká dokumentaristka (* 4. května 1936)
- 15. dubna
- Bernd Hölzenbein, německý fotbalista (* 9. března 1946)
- Josip Manolić, chorvatský politik (* 22. března 1920)
- 18. dubna – Dickey Betts, americký kytarista a zpěvák (* 12. prosince 1943)
- 20. dubna
- Antonio Cantafora, italský herec (* 2. února 1944)
- Gediminas Kirkilas, litevský politik (* 30. srpna 1951)
- 21. dubna – Ján Bahna, slovenský architekt a pedagog (* 8. dubna 1944)
- 22. dubna – Dušan Grúň, slovenský zpěvák a hudebník (* 26. května 1942)
- 23. dubna – Jukio Kasaja, japonský skokan na lyžích, olympijský vítěz (* 17. srpna 1943)
- 28. dubna – Georgij Mondzolevskij, sovětský volejbalista židovského původu (* 26. ledna 1934)
- 30. dubna – Paul Auster, americký spisovatel židovského původu (* 3. února 1947)
- 1. května – Richard Tandy, britský rockový hudebník, kytarista a klávesista (* 26. března 1948)
- 4. května – Frank Stella, americký malíř a sochař (* 12. května 1936)
- 5. května
- Bernard Hill, anglický herec (* 17. prosince 1944)
- César Luis Menotti, argentinský fotbalista a trenér (* 5. listopadu 1938)
- Alexander Reichenberg, švédsko-norský hokejista (* 13. června 1992)
- 8. května
- Chris Cannon, americký advokát a politik (* 20. října 1950)
- Giovanna Marini, italská zpěvačka a kytaristka (* 19. ledna 1937)
- 9. května – Roger Corman, americký filmový producent, režisér a herec (* 5. dubna 1926)
- 10. května – James Harris Simons, americký matematik a filantrop židovského původu (* 25. dubna 1938)
- 13. května – Alice Munroová, kanadská spisovatelka (* 10. července 1931)
- 17. května
- Avtandil Džorbenadze, gruzínský politik (* 23. února 1951)
- Mark Wells, americký hokejista (* 18. září 1957)
- 18. května – Ja'el Dajanová, izraelská politička a spisovatelka (* 2. prosince 1939)
- 19. května
- Hosejn Amírabdolláhján, íránský politik a ministr zahraničí (* 23. dubna 1964)
- Ebráhím Raísí, íránský prezident (* 14. prosince 1960)
- 20. května
- Ivan Boesky, americký obchodník s cennými papíry a investor (* 6. března 1937)
- Karl-Heinz Schnellinger, německý fotbalista (* 31. března 1939)
- 24. května – Walter Kappacher, rakouský spisovatel (* 24. října 1938)
- 27. května – Ștefan Birtalan, rumunský házenkář (* 25. září 1948)
- 31. května – Robert Pickton, kanadský sériový vrah (* 24. října 1949)
- 1. června
- 2. června – David Levy, izraelský politik (* 21. prosince 1937)
- 3. června
- Brigitte Bierleinová, rakouská politička a právnička (* 25. června 1949)
- Jürgen Moltmann, německý reformovaný teolog (* 8. dubna 1926)
- 6. června
- Sergej Petrovič Novikov, ruský matematik (* 20. března 1938)
- Fumihiko Maki, japonský architekt (* 6. září 1928)
- 7. června – William Anders, americký astronaut (* 17. října 1933)
- 9. června
- Beata Maksymowová, polská judistka (* 27. července 1967)
- Edward C. Stone, americký astrofyzik (* 23. ledna 1936)
- 11. června – Françoise Hardyová, francouzská zpěvačka (* 17. ledna 1944)
- 12. června
- Vjačeslav Zudov, sovětský letec a kosmonaut (* 8. ledna 1942)
- Jerry West, americký basketbalista (* 28. května 1938)
- 16. června – Robert Schul, americký atlet, běžec na dlouhých tratích (* 28. září 1937)
- 17. června – Dario G, anglický hudebník (* 19. května 1971)
- 18. června
- Anouk Aimée, francouzská herečka (* 27. dubna 1932)
- James Chance, americký hudebník, zpěvák a saxofonista (* 20. dubna 1953)
- Willie Mays, americký baseballista (* 6. května 1931)
- Franjo Vladić, jugoslávský fotbalový záložník (* 19. října 1950)
- 20. června
- Gerhard Aigner, německý amatérský fotbalista a rozhodčí (* 1. září 1943)
- Eberhard Hertel, německý zpěvák lidové hudby (* 29. listopadu 1938)
- Guram Kostava, sovětský sportovní šermíř gruzínského původu (* 18. června 1937)
- Donald Sutherland, kanadský herec (* 17. července 1935)
- Paul Davidson, americký makroekonom (* 23. října 1930)
- 22. června – Rafa'el Edri, izraelský politik (* 10. září 1937)
- 26. června – Sergej Berezin, ruský hokejista (* 5. listopadu 1971)
- 29. června – Lalla Latifa, marocká princezna, vdova po králi Hasanovi II. (* asi 1946)
- 1. července – Ismail Kadare, albánský básník a spisovatel (* 28. ledna 1936)
- 2. července – Comunardo Niccolai, italský fotbalový trenér a reprezentant (* 15. prosince 1946)
- 4. července – Cas Janssens, nizozemský fotbalista (* 3. srpna 1944)
- 5. července
- Jon Landau, americký filmový producent (* 23. července 1960)
- Vic Seixas, americký tenista (* 30. srpna 1923)
- 7. července – Bengt Samuelsson, švédský biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 21. května 1934)
- 9. července
- James Inhofe, americký politik (* 17. listopadu 1934)
- Jerzy Stuhr, polský herec, režisér a scenárista (* 18. května 1947)
- 10. července
- Joseph Engle, americký astronaut (* 26. srpna 1932)
- Thomas Höpker, německý fotograf (* 10. června 1936)
- 11. července – Shelley Duvallová, americká herečka (* 7. července 1949)
- 12. července
- Tonke Dragtová, nizozemská spisovatelka (* 12. listopadu 1930)
- Ruth Westheimerová, americká sexuální terapeutka, komička a moderátorka (* 4. června 1928)
- Bill Viola, americký výtvarný umělec (* 25. ledna 1951)
- 13. července
- Muhammad Dajf, palestinský terorista (* 12. srpna 1965)
- Shannen Doherty, americká herečka (* 12. dubna 1971)
- 17. července – Anton Hykisch, slovenský politik, spisovatel a dramatik (* 23. února 1932)
- 18. července – Bob Newhart, americký herec (* 5. září 1929)
- 19. července
- Iryna Farionová, ukrajinská lingvistka a politička (* 29. dubna 1964)
- Nguyễn Phú Trọng, vietnamský prezident (* 14. dubna 1944)
- Elijahu Rips, izraelský matematik lotyšského původu (* 12. prosince 1948)
- 22. července – John Mayall, britský bluesový zpěvák a hudebník (* 29. listopadu 1933)
- 23. července – Robin Warren, australský patolog (* 11. června 1937)
- 27. července – Edna O'Brienová, irská spisovatelka (* 15. prosince 1930)
- 29. července – Józef Szmidt, polský trojskokan (* 28. března 1935)
- 30. července – Franziska Diana Sternbergová, rakouská šlechtična českého původu (* 22. února 1936)
- 31. července – Ismáíl Haníja, palestinský politik a předseda Hamásu (* 29. ledna 1963)
- 4. srpna – Li Čeng-tao, americký fyzik čínského původu, nositel Nobelovy ceny (* 24. listopadu 1926)
- 5. srpna – Vjačeslav Ivanov, sovětský veslař (* 30. července 1938)
- 6. srpna – James D. Bjorken, americký teoretický fyzik (* 22. června 1934)
- 7. srpna – Jon McBride, americký vojenský letec a astronaut (* 14. srpna 1943)
- 8. srpna – Issa Hayatou, kamerunský sportovní funkcionář (* 9. srpna 1946)
- 9. srpna – Susan Wojcicki, americká podnikatelka, výkonná ředitelka YouTube (* 5. července 1968)
- 10. srpna – Galina Zybinová, sovětská atletka (* 22. ledna 1931)
- 14. srpna – Gena Rowlands, americká herečka (* 19. června 1930)
- 15. srpna
- Lars Björn, švédský hokejista (* 16. prosince 1931)
- Ľubomír Paulovič, slovenský herec a režisér (* 7. listopadu 1952)
- 18. srpna
- Alain Delon, francouzský herec (* 8. listopadu 1935)
- Franciszek Smuda, polský fotbalista a fotbalový trenér (* 22. června 1948)
- Dušan Šinigoj, slovinský politik (* 7. listopadu 1933)
- 19. srpna – Maria Branyasová, španělská zdravotní sestra amerického původu a nejstarší člověk světa (* 4. března 1907)
- 20. srpna – Humberto Maschio, argentinsko-italský fotbalista a fotbalový trenér (* 10. února 1933)
- 23. srpna – Peter Lundgren, švédský tenista a trenér (* 29. ledna 1965)
- 24. srpna – George Rhoden, jamajský sprinter (* 13. prosince 1926)
- Christoph Daum, německý fotbalový trenér (* 24. října 1953)
- 26. srpna
- Sid Eudy, americký wrestler (* 16. prosince 1960)
- Sven-Göran Eriksson, švédský fotbalový trenér (* 5. února 1948)
- 27. srpna – Juan Izquierdo, uruguayský fotbalista (* 4. července 1997)
- 29. srpna
- Johnny Gaudreau, americký lední hokejista (* 13. srpna 1993)
- Miroslav Bázlik, slovenský hudební skladatel (* 12. dubna 1931)
- Mihaela Peneșová, rumunská atletka, oštěpařka (* 22. července 1947)
- 31. srpna – Sol Bamba, fotbalista z Pobřeží slonoviny (* 13. ledna 1985)
- 2. září – Alexandr Medveď, sovětský zápasník–volnostylař (* 16. září 1937)
- 3. září – Vladimir Bure, sovětský plavec (* 4. prosince 1950)
- 5. září
- Sérgio Mendes, brazilský skladatel, zpěvák a producent (* 11. února 1941)
- Rebecca Cheptegeiová, ugandská atletka, běžkyně na dlouhých tratích (* 22. února 1991)
- Rich Homie Quan, americký rapper (* 4. února 1989)
- 6. září – Ron Yeats, skotský fotbalista (* 15. listopadu 1937)
- 9. září – James Earl Jones, americký herec a dabér (* 17. ledna 1931)
- 11. září
- Peter Klashorst, nizozemský malíř, sochař a fotograf (* 11. února 1957)
- Alberto Fujimori, peruánský politik (* 26. července 1938)
- 14. září – Otis Davis, americký atlet, sprinter (* 12. července 1932)
- 15. září – Tito Jackson, americký zpěvák, textař a kytarista (* 15. října 1953)
- 18. září
- Salvatore Schillaci, italský fotbalista (* 1. prosinec 1964)
- Sam Malcolmson, novozélandský fotbalista (* 2. dubna 1947)
- 21. září – Benny Golson, americký saxofonista a hudební skladatel (* 25. ledna 1929)
- 22. září
- Ján Michalko, československý reprezentant v běhu na lyžích (* 18. listopadu 1947)
- Fredric Jameson, americký filozof a politolog (* 14. dubna 1934)
- 27. září
- Hasan Nasralláh, libanonský duchovní a generální tajemník Hizballáhu (* 31. srpna 1960)
- Maggie Smithová, britská herečka (* 28. prosince 1934)
- 28. září – Kris Kristofferson, americký zpěvák a herec (* 22. června 1936)
- 29. září – Ron Ely, americký herec a spisovatel (21. června 1938)
- 30. září – Dan Tichon, izraelský politik (* 5. ledna 1937)
- 3. října
- Ješa'jahu Gaviš, izraelský voják a politik (* 25. srpna 1925)
- Hášim Safí ad-Dín, libanonský duchovní a předseda výkonné rady Hizballáhu (* 3. května 1964)
- 4. října
- Willi Giesemann, německý fotbalista (* 2. září 1937)
- Anatolij Koňkov, ukrajinský fotbalista (* 19. září 1949)
- Lea Pericoliová, italská tenistka (* 22. března 1935)
- 5. října – Ildar Dadin, ruský obhájce lidských práv a opoziční aktivista (* 14. dubna 1982)
- 6. října – Johan Neeskens, nizozemský fotbalista (* 15. září 1951)
- 7. října – Elchanan Tannenbaum, izraelský obchodník a plukovník Izraelských obranných sil (* 12. srpna 1946)
- 8. října
- Wu Pang-kuo, čínský politik (* 24. července 1941)
- Tim Johnson, americký právník a politik (* 28. prosince 1946)
- 9. října
- George Baldock, řecký fotbalista anglického původu (* 9. března 1993)
- Dieter Burdenski, německý fotbalista a trenér (* 26. listopadu 1950)
- Alexandr Pučkov, sovětský atlet, běžec, sprinter a překážkář (* 25. března 1957)
- Leif Segerstam, finský dirigent a hudební skladatel (* 2. března 1944)
- 12. října
- Ka, americký rapper (* 11. srpna 1972)
- Alex Salmond, skotský politik (* 31. prosince 1954)
- Jackmaster, skotský diskžokej (* 11. ledna 1986)
- 14. října – Philip Zimbardo, americký psycholog (* 23. března 1933)
- 15. října – Antonio Skármeta, chilský diplomat, scenárista, politik a spisovatel (* 7. listopadu 1940)
- 16. října
- E. Allen Emerson, americký informatik (* 2. června 1954)
- Liam Payne, anglický zpěvák a skladatel (* 29. srpna 1993)
- Jahjá Sinvár, palestinský politik a vůdce Hamásu (* 29. října 1962)
- 17. října – Andrew Schally, americký biochemik a lékař polského původu (* 30. listopadu 1926)
- 18. října – Jehuda Bauer, izraelský historik českého původu (* 6. dubna 1926)
- 20. října
- Eugenio Dal Corso, italský římskokatolický kněz (* 16. května 1939)
- Fethullah Gülen, turecký islámský učenec (* 27. dubna 1941)
- Tung Č’-ming, čínský paleontolog (* 1. ledna 1937)
- 21. října – Paul Di'Anno, britský zpěvák, člen heavy metalové skupiny Iron Maiden (* 17. května 1958)
- 22. října
- Bernd Bauchspieß, východoněmecký fotbalista (* 10. října 1939)
- Annelie Ehrhardtová, východoněmecká atletka (* 18. června 1950)
- Gustavo Gutiérrez, peruánský teolog a zakladatel Teologie osvobození (* 8. června 1928)
- 23. října
- Geoffrey Capes, britský koulař (* 23. srpna 1949)
- Leon Cooper, americký fyzik a nositel Nobelovy ceny (* 28. února 1930)
- Jack Jones, americký zpěvák (* 14. ledna 1938)
- 24. října – Clark Kent, panamsko-americký hudební producent (* 28. září 1966)
- 25. října – Phil Lesh, americký baskytarista (* 15. března 1940)
- 28. října
- Manuel Guajiro Mirabal, kubánský trumpetista (* 5. května 1933)
- Paul Morrissey, americký filmový režisér (* 23. února 1938)
- Jamshid Sharmahd, íránsko-německý novinář (* 23. března 1955)
- 29. října – Suzanne Ostenová, švédská filmová a divadelní režisérka a scenáristka (* 20. června 1944)
- 30. října – Elisabeth Ohlson Wallin, švédská fotografka a umělkyně (* 28. května 1961)
- 2. listopadu – Clement Quartey, ghanský boxer (* 14. dubna 1938)
- 3. listopadu – Quincy Jones, americký hudebník a trumpetista (* 14. března 1933)
- 4. listopadu – Tyka Nelson, americká zpěvačka (* 18. května 1960)
- 5. listopadu – Marise Chamberlainová, novozélandská běžkyně (* 5. prosince 1935)
- 6. listopadu – Dorothy Allisonová, americká spisovatelka (* 11. dubna 1949)
- 7. listopadu – Jürgen Becker, německý spisovatel a překladatel (* 10. července 1932)
- 8. listopadu
- Micha'el Ejtan, izraelský politik (* 3. června 1944)
- Geneviève Gradová, francouzská herečka (* 5. července 1944)
- Peter, arcibiskup Ruské pravoslavné církve v zahraničí (* 9. srpna 1948)
- 9. listopadu – Ram Narayan, indický hudebník (* 25. prosince 1927)
- 11. listopadu
- Marco Angulo, ekvádorský fotbalista (* 8. května 2002)
- Thomas Eugene Kurtz, americký informatik (* 22. února 1928)
- 13. listopadu – Shel Talmy, americký hudební producent, skladatel a hudební aranžér (* 11. srpna 1937)
- 14. listopadu – Peter Sinfield, britský básník a hudebník (* 27. prosince 1943)
- 15. listopadu
- Juriko, japonská princezna (* 4. června 1923)
- Béla Károlyi, rumunský gymnasta a trenér (* 13. září 1942)
- István Nemere, maďarský esperantista, spisovatel a překladatel (* 8. listopadu 1944)
- 16. listopadu – Vladimir Škljarov, ruský baletní tanečník (* 9. února 1985)
- 17. listopadu – Bernard Chiarelli, francouzský fotbalista (* 24. února 1934)
- 19. listopadu
- Tony Campolo, americký sociolog, řečník a baptistický kazatel (* 25. února 1935)
- Vojislav Vojo Stanić, černohorský malíř (* 3. února 1924)
- 20. listopadu – Mike Pinera, americký rockový kytarista a zpěvák, člen skupiny Iron Butterfly (* 29. září 1948)
- 22. listopadu – Gianfranco Dalla Barba, italský sportovní šermíř (* 11. června 1957)
- 24. listopadu – Breyten Breytenbach, jihoafricko-francouzský básník (* 16. září 1939)
- 26. listopadu
- Jim Abrahams, americký filmový režisér a scenárista (* 10. května 1944)
- Jan Furtok, polský fotbalista (* 9. března 1962)
- 27. listopadu – Thomas Hylland Eriksen, norský antropolog, spisovatel a publicista (* 6. února 1962)
- 28. listopadu – Silvia Pinalová, mexická herečka a politička (* 12. září 1931)
- 1. prosince
- Fred Jüssi, estonský biolog, spisovatel a fotograf (* 29. ledna 1935)
- Ilke Wyluddaová, německá diskařka (* 28. března 1969)
- 2. prosince
- Lucjan Brychczy, polský fotbalista (* 13. června 1934)
- Helmuth Duckadam, rumunský fotbalista (* 1. duben 1959)
- Neale Fraser, australský tenista (* 3. října 1933)
- 4. prosince
- Milan Sládek, slovenský herec, mim, choreograf, režisér a divadelní pedagog (* 23. února 1938)
- Birgitta Švédská, členka švédské královské rodiny (* 19. ledna 1937)
- 5. prosince
- Jacques Roubaud, francouzský básník, dramatik, prozaik a matematik (* 5. prosince 1932)
- Jevgenij Velichov, ruský fyzik (* 2. února 1935)
- 8. prosince – Şerif Gören, turecký filmový režisér (* 1. července 1944)
- 12. prosince
- Wolfgang Becker, německý filmový režisér (* 22. června 1954)
- Amaury Pasos, brazilský basketbalista (* 11. prosince 1935)
- Martial Solal, francouzský jazzový klavírista a hudební skladatel (* 23. srpna 1927)
- 17. prosince
- Aigars Fadejevs, lotyšský sportovní chodec (* 27. prosince 1975)
- Igor Kirillov, ruský generál (* 13. července 1970)
- Marisa Paredes, španělská herečka (* 3. dubna 1946)
- Jānis Timma, lotyšský basketbalista (* 2. července 1992)
- 18. prosince – Klaus Wolfermann, německý oštěpař (* 31. března 1946)
- 20. prosince
- George Eastham, anglický fotbalista (* 23. září 1936)
- Rey Misterio Sr., mexický profesionální wrestler (* 8. ledna 1958)
- 21. prosince – Hudson Meek, americký dětský herec (* 5. srpna 2008)
- 24. prosince – Dési Bouterse, surinamský prezident (* 13. října 1945)
- 26. prosince – Manmóhan Singh, indický premiér (* 26. září 1932)
- 27. prosince – Olivia Hussey, argentinská herečka (* 17. dubna 1951)
- 29. prosince – Jimmy Carter, americký prezident (* 1. října 1924)
- 30. prosince – Hugo Sotil, peruánský fotbalista (* 18. května 1949)
- 31. prosince
- Arnold Rüütel, estonský agronom a politik (* 10. května 1928)
- Angelo Amato, italský kardinál (* 8. června 1938)
- Andreas Laun, rakouský biskup a teolog (* 13. října 1942)
Remove ads
Výročí
Výročí narození
- 4. ledna – Josef Suk starší, hudební skladatel (150 let)
- 15. února – Jiří Šlitr, herec (100 let)
- 2. března – Bedřich Smetana, hudební skladatel (200 let)
- 24. března – Harry Houdini, maďarsko-americký kouzelník a iluzionista (150 let)
- 3. dubna – Marlon Brando, americký herec (100 let)
- 22. dubna – Immanuel Kant, filozof (300 let)
- 30. dubna – Ilja Prachař, herec (100 let)
- 9. května – Howard Carter, britský archeolog a egyptolog (150 let)
- 8. června – Josef Bláha, herec (100 let)
- 12. června – George H. W. Bush, americký prezident (100 let)
- 10. srpna – Herbert Hoover, americký prezident (150 let)
- 27. září – Josef Škvorecký, spisovatel (100 let)
- 28. září – Otakar Brousek st., herec (100 let)
- 1. října – Jimmy Carter, americký prezident (100 let)
- 19. října – Lubomír Štrougal, československý premiér (100 let)
- 30. listopadu – Winston Churchill, britský premiér (150 let)
Výročí úmrtí
- 3. ledna – Jiří Wolker, český básník (100 let)
- 8. ledna – Marco Polo, benátský cestovatel (700 let)
- 18. ledna – Vladislav II., král (850 let)
- 21. ledna – Vladimir Iljič Lenin, ruský revolucionář (100 let)
- 3. února – Woodrow Wilson, americký prezident (100 let)
- 7. března – Tomáš Akvinský, filozof a teolog (750 let)
- 19. dubna – George Gordon Byron, anglický básník (200 let)
- 10. května – Ludvík XV., francouzský král (250 let)
- 21. května – Jaroslav Marvan, český herec (50 let)
- 3. června – Franz Kafka, spisovatel (100 let)
- 1. července – Juan Perón, argentinský politik (50 let)
- 19. července – Francesco Petrarca, renesanční učenec a básník (650 let)
- 30. července – Karel Škréta, barokní malíř (350 let)
- 16. září – Ludvík XVIII., francouzský král (200 let)
- 11. října – Jan Žižka, vojevůdce (600 let)
- 8. listopadu – John Milton, anglický básník (350 let)
- 29. listopadu – Giacomo Puccini, italský hudební skladatel (100 let)
- 24. prosince – Vasco da Gama, portugalský mořeplavec (500 let)
Hlavy států
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2024.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Petr Pavel (od 2023)
- Dánsko
- královna Markéta II. (1972–2024)
- král Frederik X. (od 2024)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie – prezidentka Draupadí Murmúová (od 2022)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
- Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
- Maďarsko
- prezidentka Katalin Nováková (2022–2024)
- prezident Tamás Sulyok (od 2024)
- Mexiko
- prezident Andrés Manuel López Obrador (2018–2024)
- prezidentka Claudia Sheinbaumová (od 2024)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko
- prezidentka Zuzana Čaputová (2019–2024)
- prezident Peter Pellegrini (od 2024)
- Spojené království– král Karel III. (od 2022)
- Spojené státy americké – prezident Joe Biden (2021–2025)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (2013–2025)
Remove ads
Fikce
Zde jsou uvedena některá díla, jejichž děj se odehrává (zcela nebo částečně) v roce 2024.
Počítačové hry a videohry
- Jet Set Radio Future (2002)
- Frontlines: Fuel of War (2008)
Filmy
- Chlapec a jeho pes (1974)
- Highlander 2 – Síla kouzla (1991)
- Třinácté patro (1999)
Webové komiksy
- Homestuck Last free US elections
Televize
- Jistě, pane ministře: deníky dvojctihodného Jima Hackera jsou publikovány
- Star Trek: Nová generace („Ušlechtilé důvody“, 1990): podle Data bylo v roce 2024 pomocí terorismu dosaženo sjednocení Irska
- Star Trek: Stanice Deep Space Nine („Minulý čas“, 1995)
- Kōkaku kidōtai: Stand Alone Complex (2002–2003)
- Pán času („The Disappearing Act“): probíhá IV. světová válka
Hudba
- 2024, píseň z roku 1982 z alba „Requiem“ od Arthura Browna
- 2024, píseň z roku 2011 z alba „Than You, Happy Birthday“ od skupiny Cage the Elephant
Remove ads
Nobelovy ceny
- Nobelova cena za chemii – David Baker za výpočetní návrh proteinů a Demis Hassabis a John M. Jumper za predikci struktury proteinů[18]
- Nobelova pamětní cena za ekonomii – Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Alan Robinson za studie o tom, jak se instituce formují a jak ovlivňují prosperitu[19]
- Nobelova cena za literaturu – Han Kang za svou intenzivní poetickou prózu, která konfrontuje historická traumata a odhaluje křehkost lidského života[20]
- Nobelova cena za mír – Nihon Hidankjó za její úsilí o dosažení světa bez jaderných zbraní a za to, že prostřednictvím svědeckých výpovědí prokázala, že jaderné zbraně již nikdy nesmí být použity[21]
- Nobelova cena za fyziku – John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton za jejich základní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení pomocí umělých neuronových sítí[22]
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její roli v post-transkripční genové regulaci[23]
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads