Bajt Sahur
město v Palestině, na západním břehu Jordánu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Bajt Sahur (arabsky يت ساحور, doslova „dům pastýřů“, hebrejsky בית סאחור) je město a křesťanské poutní místo v betlémském guvernorátu státu Palestina na Západním břehu Jordánu, stojící přibližně 10 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Žije zde přes přibližně 15 tisíc[1] obyvatel.
Remove ads
Historie
Stopy osídlení ze třetího až čtvrtého století tradice spojuje se svatou Helenou, která zde měla založit jeden z prvních kostelů. Dochovaly se fragmenty sloupů a mozaikové podlahy, které archeologové zdokumentovali v letech 1978–1980, později byly odhaleny také základy byzantské baziliky v blízkosti jeskyní, obývaných prvními přistěhovalci. Bylo to několik muslimských a křesťanských rodin z Wádí Musa poblíž Petry (v dnešním Jordánsku). Místní tradice zaznamenala osídlení až od 14. století. Do Osmanské říše byl Bajt Sahur se zbytkem Palestiny začleněn v roce 1517. Při sčítání lidu v roce 1525/26 měl jen 5 křesťanských a 7 muslimských domácností.[2] Další křesťanská komunita přišla z území říše Ghássánovců v 17. století a v 18. století z Rašdy v Egyptě. Přesto zůstávaly křesťanské rodiny v menšině až do let 1839–1841, kdy tři čtvrtiny muslimů z Palestiny vymřely v armádě Ibrahíma Paši v egyptsko-turecké válce.
Františkáni z Kustodie Svaté země zde sídlili a sloužili bohoslužby v jeskyni u Pole pastýřů od 16. století. V roce 1864 byl dokončen nový římskokatolický kostel a škola.[3] V roce 1870 zde žilo 37 „Latinů“ (katolíků) v 11 domech a ve 48 domech 187 „Řeků“, kteří se hlásili k ortodoxní církvi. V roce 1883 byl Bejt Sahur popsán jako předměstí Betléma, ležící na hřebeni kopce se širokou náhorní plošinou Pole pastýřů... s malým řeckým kostelem v jeskyni, podzemní kaplí, přístupnou po 20 schodech a obsahující obrazy a mozaiku. Nad klenbou této kaple byly ruiny s latinským oltářem. K ní patřil moderní dům kurie. V roce 1896 byla populace obce odhadována na 861 osob a do roku 1945 vzrostla na 2 770 (370 muslimů a 2 400 křesťanů). Po arabsko-izraelské válce z roku 1948 a po dohodě o příměří z roku 1949 se Bajt Sahur dostal pod jordánskou nadvládu a v roce 1961 jeho populace dosáhla 5 316 obyvatel. Od šestidenní války v roce 1967 patří k Izraeli.
Remove ads
Památky
- Základy dvou staveb byzantské baziliky ze 4.–5. století, pobořené v 6. a 7. století[4]
- Řecký ortodoxní kostel Zvěstování Panny Marie melchitské ortodoxní církve jeruzalémského patriarchátu; při něm sídlí řecký ortodoxní klášter San Saba.
- Kaple Zvěstování pastýřům Gloria in excelsis deo, kterou projektoval Antonio Barluzzi (1953). Stojí na jedné z jeskyní, která tvoří podzemní kapli. Má tvar byzantské centrální stavby na půdorysu řeckého kříže s kupolí uprostřed a čtyřmi apsidami v koutech. Nad vstupním průčelím je drobná zvonice ve tvaru štítu se třemi oblouky a v nich třemi zvony. Vnější silueta kaple bývá přirovnávána ke stanu nomádů, k nimž pastýři patřili.[5] Uvnitř jsou na stěnách reliéfy a v apsidách tři velkoformátové freskyː Zjevení betlémské hvězdy pastýřům na poli; Andělské zvěstování klečícím pastýřům o Svaté noci; Adorace Páně s pastýři v betlémské jeskyni. Kapli spravují františkáni.
- Kašna pastýřů – je napájena z historické cisterny
- Herodion – opevněný palác judského krále Heroda I. († 4 př. n. l.) – s Herodovou hrobkou; z Pole pastýřů je výhled na jeho ruiny na protějším kopci.
Remove ads
Galerie
- Základy byzantské baziliky
- Jeskyně pod kostelem
- Kaple Zvěstování pastýřům
- Řecký ortodoxní kostel
- Zahrady na Poli pastýřů
- Kašna pastýřů
- Ulice s bránou
Partnerská města
Manáma, Bahrajn
Roman, Francie
Vaulx-en-Velin, Francie
Clichy, Francie
Concón, Chile
San Fernando, Chile
Anghiari, Itálie
Fiorenzuola d’Arda, Itálie
Laconi, Itálie
Montesarchio, Itálie
Provincie Piacenza, Itálie
Quattro Castella, Itálie
Rimini, Itálie
Mira, Itálie
Fuheis, Jordánsko
Dauhá, Katar
Utena, Litva
Xanten, Německo
Opsterland, Nizozemsko
Tralee, Irsko
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads