Balsfjord

Balsfjord (severní sámština: Báhccavuotna; kvenština: Paatsivuono) je norská obec nacházející se v kraji Troms. Jejím administrativním centrem je vesnice Storsteinnes. Mezi ostatní osady patří například Mestervik a Mortenhals.

Balsfjord kommune Báhccavuona suohkan
Nordkjosbotn
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Storsteinnes
Souřadnice	69°18′17″ s. š., 19°12′13″ v. d.
Rozloha	1 497 km²
• z toho vodní plochy	56,97 km²
Časové pásmo	UTC+01:00
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	5 595 (2025)
Hustota zalidnění	3,7 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Norsko Norsko
Druh celku	Obec
Vznik	1860
Oficiální web	www.balsfjord.kommune.no
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

Balsfjorden – fjord, od kterého je odvozen název obce

Název Balsfjord je odvozen od jména místního fjordu, Balsfjorden (severní sámština: Báhccavuotna). Význam první části názvu, Bals, je neznámý, ale mohl by potenciálně odkazovat na severského boha Baldra nebo staré severské slovo bals, které znamená "hrouda". Poslední část názvu, fjord, znamená fjord.

Dne 6. ledna 1908 bylo královským dekretem stanoveno nové hláskování názvu obce na Balsfjord. Před touto změnou se oficiálně nazývala Balsfjorden.

Historie

Balsfjord byl dříve součástí velké obce Tromsøysund, ale v roce 1860 došlo k oddělení za účelem vytvoření vlastní, nové obce. Zpočátku měl Balsfjord populaci čítající 3610 obyvatel.

Prvního ledna 1871 se severozápadní část Balsfjordu oddělila a zformovala novou obec pojmenovanou Malangen. V roce 1875 byla k Balsfjordu připojena malá část obce Lyngen a v roce 1905 byla malá část přidělena Målselvu.^[1]

Během 60. let bylo díky práci Scheiského výboru po celém Norsku spojeno mnoho obcí; Balsfjord nebyl výjimkou. 1. ledna 1964 se obec spojila s většinou sousedícího Malangenu, díky čemuž vznikla nová obec Balsfjord. Stejného dne byla Målselvu přidělena oblast Skogli ved Heia a obci Storfjord byla přidělena neobydlená farma Elvebakken. V lednu 1966 byla k Målselvu připojena ještě oblast Sørelvmo.^[1]

Geografie

V Balsfjordu se nachází dva fjordy (Balsfjorden a Malangen), kolem kterých se nachází úrodná půda vhodná pro zemědělství. V jižní části obce se nachází několik velkých jezer: Sagelvvatnet, Josefvatnet, Indre Fiskelausvatnet a Ytre Fiskelausvatnet.

Poloha

Balsfjord se nachází v Severním Norsku. Sousedí s obcemi Tromsø (sever), Storfjord (východ) a Målselv (jih). Na západě je fjordy oddělen od obce Senja.

Rozléhá se přes obě strany fjordu Balsfjord. Jeho jihovýchodní hranice zasahují až téměř k hranicím Švédska.

Rostafjellet

Rozloha

Balsfjord má rozlohu 1497 kilometrů čtverečních, což ho činí 58. největší obcí v Norsku.^[2]

Topografie

Nejvyšší horou Balsfjordu je Rostafjellet, která dosahuje výšky 1590 m n. m. Těsně ji následuje Vassdalsfjellet s 1587 metry. Dalšími vysokými horami v obci jsou Lille Russetinden (1527 metrů) a Rasmustinden (1224 metrů).

Podnebí

Podle Köppenovy klasifikace podnebí se Balsfjord nachází v subpolárním podnebí (Dfc).

Meteorologická stanice Malangen - Pålfinnmoen – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Nejvyšší teplota [°C]	8	7,5	8,9	14,5	18,9	29,8	29,7	25,5	16,5	10,9	10	3,4	29,8
Průměrná teplota [°C]	−4,7	−5,6	0,5	0,4	5,6	11,6	13,4	12,7	7,9	3,6	−0,5	−4,9	3,3
Nejnižší teplota [°C]	−17,9	−18,5	−12,9	−15,6	−7,2	3,4	4,6	3,6	−0,4	−7,5	−8,8	−19	−19
Zdroj: Observasjoner og værstatistikk. seklima.met.no [online]. 2022 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.

Dělení

Balsfjord se dělí do tří statistických podoblastí:

• Malangen
• Západní Balsfjord
• Východní Balsfjord

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Populace v obci dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 1951 čítal Balsfjord 7 485 obyvatel, o padesát let později (2001) to bylo jen 5 742.

Velikost populace (1951–2022)^[3]

	2020	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013	2012	2011
Populace	5 559	5 625	5 653	5 685	5 701	5 720	5 593	5 562	5 502	5 517
Narozených	43	43	44	39	54	43	53	37	43	41
Úmrtí	65	79	73	77	73	65	46	78	57	58
Imigrace	267	273	250	251	258	275	352	280	239	223
Emigrace	245	304	249	246	256	271	231	208	165	226
	2010	2009	2008	2007	2006	2005	2004	2003	2002	2001
Populace	5 515	5 497	5 529	5 569	5 569	5 560	5 611	5 638	5 642	5 742
Narozených	34	58	49	52	70	46	52	48	52	53
Úmrtí	58	59	62	74	73	56	60	86	74	62
Imigrace	249	239	189	208	240	214	171	232	244	215
Emigrace	224	220	208	227	239	195	213	228	227	305
	2000	1999	1998	1997	1996	1995	1994	1993	1992	1991
Populace	5 749	5 814	5 848	5 910	5 976	6 085	6 118	6 181	6 248	6 319
Narozených	69	74	84	71	64	70	84	69	76	72
Úmrtí	78	82	62	81	97	86	84	80	74	98
Imigrace	278	193	209	279	274	218	249	225	182	208
Emigrace	276	249	264	332	309	319	278	280	250	255
	1990	1989	1988	1987	1986	1985	1984	1983	1982	1981
Populace	6 378	6 450	6 532	6 657	6 717	6 776	6 873	6 889	6 950	6 973
Narozených	82	74	64	77	71	54	78	71	82	78
Úmrtí	84	81	81	84	74	62	62	82	89	72
Imigrace	235	216	278	226	242	220	182	224	216	210
Emigrace	296	276	346	346	296	270	296	228	270	238
	1980	1979	1978	1977	1976	1975	1974	1973	1972	1971
Populace	7 056	7 060	7 033	7 008	7 094	7 023	6 905	6 871	6 747	6 734
Narozených	55	61	89	72	83	109	113	103	110	120
Úmrtí	93	77	72	72	89	67	54	73	51	89
Imigrace	211	239	270	247	209	285	321	265	315	231
Emigrace	256	215	258	223	289	253	263	259	253	242
	1970	1969	1968	1967	1966	1965	1964	1963	1962	1961
Populace	6 874	6 903	6 944	6 897	6 962	7 090	6 993	7 167	7 205	7 275
Narozených	112	145	130	165	134	134	169	121	132	131
Úmrtí	64	57	76	63	86	64	80	72	53	71
Imigrace	266	185	204	244	204	205	204	154	181	150
Emigrace	428	296	290	299	326	272	196	257	298	280
	1960	1959	1958	1957	1956	1955	1954	1953	1952	1951
Populace	7 322	7 336	7 326	7 317	7 405	7 447	7 449	7 454	7 467	7 485
Narozeních	137	142	142	135	146	134	172	146	157	148
Úmrtí	62	52	56	49	74	50	53	54	68	59
Imigrace	247	147	146	190	139	113	85	125	97	106
Emigrace	382	251	222	267	299	261	206	222	199	213

Pohlaví

V Balsfjordu se nachází mírně více mužů než žen.

Struktura obyvatelstva podle pohlaví^[4]

	2020	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013	2012	2011
Muži	2 893	2 910	2 917	2 928	2 926	2 949	2 884	2 851	2 815	2 833
Ženy	2 666	2 715	2 739	2 757	2 775	2 771	2 709	2 711	2 687	2 684
	2010	2009	2008	2007	2006	2005	2004	2003	2002	2001
Muži	2 844	2 837	2 847	2 866	2 876	2 877	2 897	2 933	2 994	2 977
Ženy	2 671	2 660	2 682	2 703	2 693	2 683	2 714	2 705	2 698	2 765
	2000	1999	1998	1997	1996	1995	1994	1993	1992	1991
Muži	2 985	3 022	3 050	3 083	3 134	3 190	3 203	3 230	3 271	3 307
Ženy	2 764	2 792	2 798	2 798	2 842	2 895	2 915	2 951	2 977	3 012
	1990	1989	1988	1987	1986	1985	1984	1983	1982	1981
Muži	3 307	3 372	3 413	3 840	3 504	-	-	-	-	-
Ženy	3 012	3 059	3 119	3 177	3 213	-	-	-	-	-

Věková struktura

Věková struktura obyvatelstva (1986–2020)^[4]

	2020	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013	2012	2011
0–9 let	485	521	512	540	559	564	541	561	563	553
10–19 let	648	651	696	710	690	705	728	738	741	771
20–29 let	641	650	633	629	655	646	612	571	551	546
30–39 let	573	566	561	552	537	543	518	534	539	562
40–49 let	688	735	766	789	795	820	844	815	811	797
50–59 let	854	815	782	755	785	777	722	713	680	693
60–69 let	664	688	720	747	759	752	740	748	766	753
70–79 let	643	637	621	610	577	576	570	550	530	539
80–89 let	304	306	204	294	283	275	265	281	275	259
90–99 let	57	55	57	58	60	62	53	51	46	44
> 100 let	2	1	1	1	1	0	0	0	0	0
	2010	2009	2008	2007	2006	2005	2004	2003	2002	2001
0–9 let	591	594	630	657	639	663	706	722	741	759
10–19 let	762	771	745	748	754	730	732	712	686	701
20–29 let	515	484	507	490	480	483	487	518	546	601
30–39 let	580	626	643	705	732	749	804	780	763	760
40–49 let	791	755	740	709	719	711	672	689	686	723
50–59 let	688	712	738	765	778	778	795	799	817	805
60–69 let	760	753	739	718	702	697	692	681	654	648
70–79 let	529	507	495	485	479	467	451	453	462	470
80–89 let	262	259	258	254	253	250	238	245	248	239
90–99 let	37	36	34	38	33	32	34	39	39	36
> 100 let	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
	2000	1999	1998	1997	1996	1995	1994	1993	1992	1991
0–9 let	750	752	729	731	730	727	701	690	691	706
10–19 let	674	653	679	670	676	719	754	821	863	898
20–29 let	651	741	789	859	909	937	962	948	971	987
30–39 let	754	738	733	708	731	739	725	733	734	756
40–49 let	731	753	778	805	815	831	840	848	864	853
50–59 let	796	783	761	759	729	732	733	731	710	708
60–69 let	637	626	623	613	612	618	622	637	648	657
70–79 let	482	484	484	500	514	516	521	520	517	519
80–89 let	242	253	243	235	223	230	227	219	220	220
90–99 let	32	31	32	29	37	36	32	33	29	34
> 100 let	0	0	0	1	0	0	1	1	1	1
	1990	1989	1988	1987	1986	1985	1984	1983	1982	1981
0–9 let	695	670	689	688	692	-	-	-	-	-
10–19 let	966	1 242	1 138	1 242	1 291	-	-	-	-	-
20–29 let	944	908	923	917	951	-	-	-	-	-
30–39 let	784	797	823	849	863	-	-	-	-	-
40–49 let	847	846	825	816	790	-	-	-	-	-
50–59 let	706	706	695	700	694	-	-	-	-	-
60–69 let	674	680	674	694	698	-	-	-	-	-
70–79 let	512	513	515	505	501	-	-	-	-	-
80–89 let	217	215	222	223	218	-	-	-	-	-
90–99 let	32	33	28	23	19	-	-	-	-	-
> 100 let	1	0	0	0	0	-	-	-	-	-

Vláda

Související informace naleznete také v článku Volby v Balsfjordu.

Nejvyšším vkládním orgánem v Balsfjordu je obecní rada (Kommunestyre), která se skládá z 19 zástupců volených každé 4 roky. Je zodpovědná za volbu starosty, přičemž tou současnou je Laila Monica Johannessen.^[5][1]

Obecní rada je zodpovědná například za zdaňování a vzdělání.

Volby do obecní rady Balsfjordu; 2019^[6]

Strana		Hlasy		Míst v radě
		Počet	%
	Strana středu (Senterpartiet)	787	28,3%	6
	Strana práce (Arbeiderpartiet)	759	27,3%	6
	Strana konzervativní (Høyre)	578	20,8%	4
	Pokroková strana (Fremskrittspartiet)	306	11,0%	2
	Strana rudých (Rødt)	96	3,4%	1
	Strana zelených (Miljøpartiet De Grønne)	83	3,0%	0
	Křesťanská lidová strana (Kristelig Folkeparti)	72	2,6%	0
	Strana socialistické levice (Sosialistisk Venstreparti)	71	2,6%	0
	Strana křesťanská (Partiet De Kristne)	32	1,1%	0
Celkem		2784	-	19

Hospodářství

K roku 2020 bylo v Balsfjordu 2 600 pracujících osob, přičemž 399 do něj dojíždělo z jiných obcí.^[7]

Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je v obci zemědělství, které patří mezi nejrozvinutější v kraji Troms. V menší míře se zde nachází i výroba. Mlékárna společnosti Tine ve Storsteinnesu každý rok vyprodukuje zhruba 5 200 tun sýra.^[8][9]

Doprava

Nordkjosbotn – křižovatka mezi E6 a E8

Obcí procházejí dvě evropské silnice: E6 a E8. E6 spojuje oblast s Målselvem na jihu a Storfjordem na východě, zatímco E8 zajišťuje spojení do Tromsø a Finska. Obě cesty se setkávají v osadě Nordkjosbotn, což ji činí důležitou dopravní křižovatkou.

Balsfjord je s Tromsø kromě E8 spojován také silnicí Fylkesvei 858, která prochází přes osady Sørkjosen (v obci Nordreisa) a Storsteinnes.

Do poloviny 20. století byla v Balsfjordu nejdůležitější vodní doprava.

Náboženství

Kostel Balsfjord

Norská církev má v Balsfjordu dvě farnosti (sokn).

Kostely v Balsfjordu

Farnost	Název	Umístění	Rok postavení
Balsfjord	Kostel Balsfjord	Balsfjord	1856
	Kostel Nordkjosbotn	Nordkjosbotn	1987
	Kaple Storsteinnes	Storsteinnes	1968
Malangen	Kostel Malangen	Mortenhals	1853
	Kaple Mestervik	Mestervik	1968