Baringtonie

Baringtonie^[1] (Barringtonia) je rod rostlin z čeledi hrnečníkovité (Lecythidaceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a květy s množstvím nápadných tyčinek. Rod zahrnuje asi 56 druhů a je rozšířen v tropech Starého světa, zejména v Asii. Některé druhy mají jedlá a výživná semena nebo jsou využívány v místní medicíně. Nejrozšířenější druh, Barringtonia racemosa, je v tropech pěstován jako okrasná dřevina.

Kresba Barringtonia calyptrata z roku 1798

Baringtonie
Barringtonia asiatica
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď	hrnečníkovité (Lecythidaceae)
Rod	baringtonie (Barringtonia) J.R.Forst. & G.Forst., 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Zástupci rodu baringtonie jsou stromy nebo keře se střídavými, jednoduchými, celokrajnými nebo na okraji vroubkovanými listy se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou uspořádané v přímých nebo převislých, vrcholových nebo úžlabních hroznech či klasech. Kalich je 4 nebo 5četný, vytrvalý, buď s laloky přirostlými k okraji receptákula, za zralosti pukající ve 2 až 5 vytrvalých pseudolaloků nebo opadávající vcelku a zanechávající na okraji recetákula kruhovou jizvu. Koruna je složená nejčastěji ze 4, řidčeji 3 nebo 6 korunních lístků. Tyčinek je mnoho, ve 3 až 8 kruzích, nitky jsou na bázi srostlé. Tyčinky v nejnižších 1 až 3 kruzích bývají kratší a sterilní. Semeník obsahuje 2 až 4 komůrky, v každé je až 8 vajíček. Čnělka je delší než tyčinky. Plody mají tvrdý endokarp a dužnatý, vláknitý exokarp. Obsahují jediné velké semeno.^[2]

• 
  Větev Barringtonia neocaledonica
• 
  Květy Barringtonia asiatica
• 
  Plodenství Barringtonia racemosa
• 
  Květy Barringtonia acutangula

Rozšíření

Rod baringtonie zahrnuje asi 56 druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa. Většina druhů roste v Asii. Největší areál rozšíření má druh Barringtonia racemosa, který roste jako součást mangrovových porostů na mořských pobřežích od východní Afriky a Madagaskaru přes tropickou Asii až po severní Austrálii.^[2][3]

Ekologické interakce

Květy Barringtonia procera obsahují hojný nektar a navštěvují je včely, ptáci i netopýři, přilákaní pižmovou vůní květů. Ptáci a netopýři také konzumují dužninu plodů. Květy B. racemosa se otevírají na noc a zrána opadávají.^[4][5] Semena B. asiatica se šíří vodou a jsou schopná plavat na hladině až 2 roky.^[6]

Obsahové látky

Z druhu Barringtonia acutangula byl izolován glykosid barringtonin.^[7]

Taxonomie

Někteří taxonomové (např. Tachtadžjan) řadili rod Barringtonia spolu s dalšími 6 rody (Abdulmajidia, Careya, Chydenanthus, Combretodendron, Petersianthus, Planchonia) do samostatné čeledi Barringtoniaceae. V minulsoti byl tento rod nezřídka řazen do čeledi myrtovité (Myrtaceae).

Na rozdíl od většiny zástupců čeledi hrnečníkovité chybí v květech baringtonií typický androfor.^[5]

Význam

Semena baringtonií jsou bohatá na olej. Barringtonia racemosa obsahuje saponiny a je využívána pro domorodý lov ryb. V Bengálsku je používána jako insekticid. Jihoafričtí Zulové používají plody mj. při léčbě malárie. Je to rychle rostoucí dřevina, vysazovaná v tropech jako okrasný strom, vyznačující se hrozny jemných květů se silnou pižmovou vůní. Dřevo je lehké a měkké. Semena B. procera, pocházející z Papuy Nové Guiney a Oceánie, jsou jedlá a výživná. Druh má rovněž medicínské využití.^[8][5][3][4]

• 
  Sklizené plody B. racemosa
• 
  Tradiční suknice z listů B. asiatica ze souostroví Tuvalu