Baruch Placzek

Baruch Jakob Placzek (1. října 1834 Hranice^[1] – 17. září 1922 Brno^[2]) byl brněnský rabín. Své spisy publikoval pod pseudonymem Benno Planek.

Baruch Placzek
Baruch Jakob Placzek
Rodné jméno	Baruch Jakob Placzek
Narození	1. října 1834 (27. elulu 5594) Hranice, Rakouské císařství
Úmrtí	17. září 1922 (24. elulu 5682) (ve věku 87 let) Brno, Československo
Pseudonym	Benno Planek
Povolání	rabín
Denominace	judaismus
Etnický původ	Aškenázové
Stát	Rakouské císařství Rakousko-Uhersko Československo
Hlavní působiště	Brno
Vzdělání	Vídeňská univerzita
Hlavní zaměření	duchovní služba, ornitologie a literární tvorba
Ocenění	Řád Františka Josefa
Otec	Abraham Placzek
Manželka	Karoline
Děti	Sára Linda Ida Emma Alfred Oswald Irma
Příbuzní	Georg Placzek (vnuk)
Pohřben	židovský hřbitov v Brně
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Syn Abrahama Placzka, se narodil 1. října 1834 v Hranicích na Moravě. Vzdělával se na mikulovském a brněnském gymnáziu, a poté na univerzitě ve Vídni. Krátce studoval i v Lipsku, kde byl 6. listopadu 1856 promován doktorem filosofie. V následujících čtyřech letech vyučoval na židovských školách ve Frankfurtu nad Mohanem a v Hamburku.^[3]

Jeho mladší sestra Eva (1840–1926) se provdala za rabína a historika Samuel Baecka (1834–1912).^[4] Jejich syn Leo (1873–1956) byl vrchním berlínským rabínem a představitelem reformního judaismu.^[5]

V roce 1859 byla oficiálně ustavena brněnská židovská obec a již roku 1860 jej povolali představení obce do Brna na pozici vrchního brněnského rabína, kterou zastával až do roku 1905. Je tedy velmi těsně spjat s historií novodobé brněnské židovské obce od jejího počátku. Atmosféra, do které přišel, byla velmi odlišná od doby, kdy jako rabín začínal jeho otec.

V době Placzkova působení se život Židů velmi výrazně měnil. Jejich počet v Brně se tehdy pohyboval kolem dvou tisíc. Stále více se prosazovali ve společenském i profesním životě; vycházely židovské noviny, byly zakládány různé spolky – kulturní, sportovní či společenské, dokonce vznikala i politická uskupení.

On sám, člověk proslulý svou moudrostí, vzděláním a zájmy renesančního rozsahu, věnoval nemalou péči povznesení brněnské židovské náboženské obce, která za doby jeho působení získala dobré učitele pro vlastní obecnou školu a také pro vyučování náboženství. Zasloužil se rovněž o vybudování druhé brněnské synagogy na Ponávce. V roce 1884, po smrti otce, mu byl svěřen úřad moravského zemského rabína, ve kterém setrval až do své smrti v roce 1922. Baruch Placzek, rytíř Řádu Františka Josefa, byl spoluzakladatelem Semináře israelitských studií ve Vídni, jehož součástí byla i škola pro kantory.

Proslul jako kazatel, ale věnoval se i přírodovědnému bádání, patřil mezi uznávané ornitology své doby. Udržoval odborné písemné kontakty s Charlesem Darwinem. Byl též blízkým přítelem Johanna Gregora Mendela a dle rodinné tradice snad jediným, kdo význam jeho genetických objevů (získaných spíše metodami fyziky) již tehdy rozpoznal. Po Mendelově smrti prý dokonce pokračoval na zahradě v podobných botanických pokusech. Významné místo získal i v literární oblasti, kde publikoval pod pseudonymem Benno Planek.

Oženil se s Karolinou, rozenou Löw-Beerovou (z rodu spjatého s pražským Maharalem), se kterou měl sedm dětí: Sáru, Lindu, Idu, Emmu, Alfreda, Oswalda a Irmu.