Beatenberg

Beatenberg je obec v kantonu Bern, v okrese Interlaken-Oberhasli. Žije zde přibližně 1 200^[2] obyvatel.

Beatenberg
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°41′59″ s. š., 7°48′ v. d.
Nadmořská výška	1 129 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Interlaken-Oberhasli
Beatenberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	29,17 km²[1]
Počet obyvatel	1 196 (2018)[2]
Hustota zalidnění	41 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.beatenberg.ch
Telefonní předvolba	033
PSČ	3803
Označení vozidel	BE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Obec se nachází v pohoří Berner Oberland a rozkládá se od Thunského jezera až vysoko nad Niederhorn. Skládá se z vesnic Beatenberg a Sundlauenen. Obec Beatenberg leží na terase s jedinečným výhledem na vrcholy Eiger, Mönch a Jungfrau. Kromě jednotlivých statků tvoří obec také osady Schmocken, Spirenwald a Waldegg. Centrum vesnice Sundlauenen leží na severním břehu Thunského jezera.

Obě obce spojuje kantonální silnice přes Unterseen.

Sousedními obcemi jsou Eriz, Habkern, Horrenbach-Buchen, Sigriswil a Unterseen.

Historie

Letecký pohled (1952)

V lokalitě Balmfluh-Beatushöhlen byly nalezeny raně středověké hroby. První doložená zmínka o dnešní obci Beatenberg pochází z roku 1230 a souvisela s rozšířenou poutní kaplí v Beatuské jeskyni. V letech 1263 a 1334 přešlo církevní právo na Interlaken. V té době vykonávali svou moc první páni z Rothenfluhu, nicméně vesnice super rupes procházela různými změnami majitelů až do roku 1275, kdy majetky přešly výměnou od Eschenbachů na „krále Rudolfa Habsburského a říšského krále“.^[3] V roce 1281 se obec nazývala ob den fluen a v roce 1357 Sant Beaten berge. V roce 1318 byl Beatenberg zastaven panství Weissenau, které v roce 1334 připadlo opatství Interlaken. Zemědělské obce Spirenwald, Schmocken a Waldegg-Rufenen měly společnou půdu i společné louky. V letech 1394 a 1409 došlo ke sporům o právo pastvy; v roce 1535 byly hranice mezi zemědělskými obcemi definitivně stanoveny. Bývalé panské louky, které byly propůjčeny místním obyvatelům, nyní patří alpským družstvům. V roce 1439 sužovala město Bern ničivá morová epidemie, která podnítila poutě k Beatusově jeskyni u Sundlauenen. U jeskyně, která patřila pod správu opatství Interlaken, stála poutní kaple k poctě světce.^[3]

Během reformace nechala bernská vláda v roce 1528 opatství v Interlakenu klášter do světského panství, nechala zbořit kapli a zazdít vchod do jeskyně, aby zabránila poutím. Katolíci z Unterwaldu se však nenechali odradit od dalších poutí a zeď opět vybourali; zazdívání a bourání pokračovalo ještě několikrát. Jako protiváhu kultu kolem jeskyní sv. Beata nechala bernská vláda v letech 1534 až 1540 na Beatenbergu postavit nový dřevěný kostelík protestantské reformace.^[3]

Od 18. století poskytovalo přádelnictví vlny další příjem k horskému zemědělství. Uhlí se začalo těžit nad Beatenbergem na Gemmenalpu v roce 1771 a na Niederhornu v roce 1795; těžba skončila již v roce 1856. V letech 1822–1829 byly postaveny první školní budovy ve Spirenwaldu, Schmockenu, Waldeggu a Sundlauenen-Ruchenbühlu; střední škola je od roku 1957 ve Spirenwaldu. V roce 1851 postoupil kanton Bern své horské lesy místním zemědělcům.^[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok	1764	1850	1880	1900	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2012	2016	2023
Počet obyvatel	547	1075	1119	1082	1088	1323	1303	1263	1176	1373	1279	1246	1297	1227

Doprava

Obcí prochází regionální silnice. Obsluhu veřejnou dopravou zajišťují autobusy Postauto.