Bernhard Grueber

Bernhard (Bernard) Grueber (27. března 1807, Donauwörth – 12. října 1882, Schwabing) byl německý architekt působící v Čechách, první profesor architektury na Akademii výtvarných umění v Praze a historik umění.

Bernhard Grueber
Bernhard Grueber na portrétní kresbě Georga Kordika z roku 1853
Narození	27. března 1807 Donauwörth Bavorsko Bavorsko
Úmrtí	12. října 1882 (ve věku 75 let) Schwabing Bavorsko Bavorsko
Povolání	architekt
Zaměstnavatel	České vysoké učení technické v Praze
Děti	Bernhard Erwin Grueber
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi v Praze, přestavěný podle návrhu B. Gruebera

Grueber vystudoval malířství a architekturu na mnichovské Akademii výtvarných umění (Akademie der Bildenden Künste München).

Od roku 1830 byl asistentem architekta Josepha Daniela Ohlmüllera při stavbě kostela v Au.^[1] Po studiích se jako architekt podílel na obnově katedrály v Řezně a v letech 1833-44 vyučoval na tamější Královské polytechnice (Königlichen Polytechnischen Schule Regensburg). V letech 1834 a 1837 podnikl studijní cesty do Itálie. Roku 1844 ho povolala Společnost vlasteneckých přátel umění, aby se stal profesorem architektury na nově zřízené stolici architektury pražské Akademie. Romantický styl architektury importovaný z Bavorska se měl stát alternativou k rakouskému státnímu utilitarismu.

Od 30. let trpěl vážnou ztrátou sluchu, která mu ztěžovala kontakt s kolegy a své působení na pražské Akademii ukončil roku 1870. Po roce 1848 sílil odpor domácích historiků proti Grueberově nacionální německé předpojatosti v interpretaci historie. Grueber se proto roku 1874 vrátil do Schwabingu, kde roku 1882 zemřel.^[2]

Dílo

Stavby a rekonstrukce

• Reprezentační sál, Salmovský palác v Praze
• Staroměstské nábřeží Vltavy (40. léta)
• Letohrádek královny Anny, klasicistní schodiště (1845-46)
• Aehrenthalský palác v Praze (jednalo se o část paláce vzniklou parcelací v 19. století; dům ve Štěpánské ulici z let 1847-1848 vznikl sloučením dvou menších domů a na části zahrady Aehrenthalského paláce a měl čp. 628; zanikl v roce 1912 při stavbě jihovýchodní části paláce Lucerna, čp. 704; nejednalo se o palác, který by sloužil jako sídlo Aehrenthalů)
• Úprava jižního křídla Staroměstské radnice, Praha (1854 – 57)
• Obnova kláštera servitů s kostelem Zvěstování Panny Marie Na trávníčku, Na slupi, Praha (1858)
• Kostel Narození Panny Marie v Turnově
• Hřbitovní kaple Svatý Jan pod Skalou
• Zámek Sychrov – úpravy
• Zámek Hrubá Skála – úpravy
• Zámek Sychrov – přestavba (1847-51)
• Zámek Orlík – přestavba (1850-62)
• Novogotická kaple v Lanžově ( základní kámen 1854, vysvěcení 1862)
• Zámek Blatná – úprava (1850-56)
• Klášter ve Vyšším Brodě (regotizace kostela, do r. 1862)
• Kostel sv. Martina v Sedlčanech - úpravy 1862-1864
• Vyšebrodský dům, České Budějovice (1863-64)

Publikace autora (výběr)

• Die Kunst des Mittelalters in Böhmen, Wien 1871-1879, 4 svazky
• Die Elemente der Kunsttätigkeit, Leipzig 1875
• Über die Entwicklung der Bautechnik in Böhmen, Technische Blätter 3, 1871, s. 217-224
• Die Kathedrale des heil. Veit zu Prag und die Kunstthätigkeit Kaiser Karl IV.: Eine architektonisch-archäologische Studie, Praha 1869 archive.org
• Die Kathedrale des Hl. Veit zu Prag und die Kunsttätigkeit Kaiser Karls IV. Eine architektonisch-archäologische Studie, Praha 1869
• Dřevěné stavby v Čechách, Zprávy spolku architektů a inženýrů v království Českém 4, 1869, s. 37-41
• Die Junker von Prag. Steinmetzen des 15. Jahrhunderds, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 4, 1866, s. 172-178
• Die Kaiserburg zu Eger und die an diesen Bauwerk sich anschliessender Denkmale, Prag 1860
• Charakteristik der Baudenkmale Böhmens, Wien 1856