Bezengská stěna

Bezengská stěna, též Stěna Bezengi (rusky Безенгийская стена, Bezengijskaja stěna;^[1] gruzínsky ბეზენგის კედელი, Bezengis kedeli), gruzínsky též Pitsrula,^[2] je nejvyšší částí hlavního kavkazského hřebene. Nese název podle horské oblasti Bezengi v Kabardsko-balkarské republice, která je součástí Ruska.

Bezengská stěna
Tábor Bezengi (2005)
Nejvyšší bod	5 201 m n. m. (Šchara)
Délka	17 km
Nadřazená jednotka	Velký Kavkaz Hlavní kavkazský hřeben
Světadíl	Asie / Evropa
Stát	Gruzie Gruzie Rusko Rusko
Povodí	sever: Těrek jih: Inguri
Souřadnice	43°1′23″ s. š., 43°2′52″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o 12 až 17 km (údaje se různí) dlouhou část masívu hlavního hřebene Velkého Kavkazu. Severní svah stěny se nachází na území ruské Kabardsko-balkarské republiky a vytváří strmou stěnu až do nadmořské výšky přibližně 3000 m k ledovci Bezengi. Jižní svah je na území Gruzie (kraj Samegrelo-Horní Svanetie) a vytváří složitý reliéf, místy se skalními stěnami a ledovcovou náhorní rovinu.

Geologie a geomorfologie

Masiv je tvořen zejména proterozoickými až spodně paleozoickými horninami, zejména plagiogranity, plagiorulami, křemennými diority a krystalickými břidlicemi. Na jihu vystupují v úzkém pásu podél vyvřelých hornin různé spodně jurské břidlice, pískovce, slepence a křemence. Reliéf je utvářen činností současných i pleistocenních ledovců, intenzivním fyzikálním zvětráváním a fluviální erozí. Sněžná čára je ve výškách 3200 – 3500 m a postoupila vzhůru asi o 150 – 200 metrů během 19. a 20. století.^[2]

Geografie

Související informace naleznete také v článku Puškinův štít.

Masív bezengské stěny je ohraničen:

• Na západoseverozápadě průsmykem Caneri (3887 m n. m.) na úbočí hory Lalver
• Na východoseverovýchodě průsmykem Dychnauš (3836 m n. m.) na úbočí hory Šchara^[1]

Bezengskou stěnu přibližně tvoří následující vrcholy (od severozápadu k jihovýchodu):^[3]

• Lalver (4 350 m)^[1]
• Pik Jesenina, též Bezejmenná 4310 (4 310 m), nazvaný podle S. A. Jesenina
• Gistola (vrcholy 4 310 m a 4 960 m)^[1]
• Katyn-Tau (4 970 m)^[1]
• Pik 4859 (4 859 m)
• Džangi-Tau (západní vrchol 5 058 m,^[1] hlavní vrchol 5 059 m, východní vrchol 5 038 m)
• Pik Šota Rustaveli (4 860 m)^[1]
• Šchara (západní vrchol 5 068 m,^[1] hlavní vrchol 5 201 m)

Výčet je sestaven podle horolezeckých průvodců, databází horolezeckých cest a popisů horolezeckých výstupů, takže neodpovídá starým sovětským mapám generálního štábu, které uvádí z velké části odlišnou lokalizaci jednotlivých vrcholů.

Alpinismus

Bezengská stěna je oblíbeným místem alpinistů. Pod severní stěnou je vybudovaná horolezecká základna zvaná „tábor Bezengi“.

Jižní pohled na část masívu Bezengské stěny mezi Katyn-Tau a Šcharou