Biologicky rozložitelný odpad

Biologicky rozložitelný odpad, obecně označovaný jako bioodpad, je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Jedná se o odpad, jehož respirační aktivita po čtyřech dnech (AT₄) je nad 10 mg O₂/g sušiny a dynamický respirační index je nad 1 000 O₂/kg spal. látek/h. Po proběhnutí biologického rozkladu se odpad mění ve stabilizovaný odpad.

Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.

Tento článek potřebuje úpravy.

---

Zahradní odpad v kompostárně

Biologicky rozložitelný komunální odpad

Velmi důležitou částí biologicky rozložitelných odpadů jsou biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO), které dle Plánu odpadového hospodářství ČR tvoří tyto druhy:

Druhy odpadů podle Katalogu odpadů tvořící BRKO

Katalogové číslo	Název druhu	Podíl biologicky rozložitelné složky (% hmotnostní)
20 01 01	Papír a/nebo lepenka	100
20 01 07	Dřevo	100
20 01 08	Organický kompostovatelný odpad	100
20 01 10	Oděv	75
20 01 11	Textilní materiál	75
20 02 01	Kompostovatelný odpad z údržby zeleně	100
20 03 01	Směsný komunální odpad	40[pozn. 1]
20 03 02	Odpad z tržišť	75

Z toho tedy plyne, že obsah bioodpadů ve směsném, přesněji ve zbytkovém komunálním odpadu je ještě vyšší. Lokálně může dosahovat až 60 % hmotnostních.

Kontejner na bioodpad

Výhody biologického rozkladu

Biologicky rozložitelné odpady jsou skupinou odpadů, které lze dobře využít např. kompostováním nebo k výrobě bioplynu. Výhody:

• snížení množství skladovaného či spalovaného odpadu
• snížení produkce skleníkových plynů (především metan)
• zabránění nestability odpadu na skládce
• produkce kvalitních hnojiv

Skládkování

Skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů je omezováno, tato povinnost vyplývá ze směrnice Rady č. 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, která byla implementována do Plánu odpadového hospodářství ČR (Nařízení vlády č. 197/2003 Sb.).^[1]

Problémy skládkování bioodpadu

• způsobuje nestabilitu skládky (propadáním po rozkladu org. látek, nebo hromaděním plynu – nebezpečí vzdouvání terénu nebo výbuchu vznikajících plynů)
• přispívá ke skleníkovému efektu produkcí metanu
• zvyšuje množství skládkového odpadu a snižuje tak životnost skládky jako celku