Bitva o Bir Hakeim

Bitva o Bir Hakeim bylo první významné střetnutí Svobodných Francouzů ve druhé světové válce. Odehrálo se od 26. května do 11. června 1942 asi 80 km jihozápadně od Tobruku v Libyi, blízko egyptských hranic a skončilo porážkou Francouzů.

Bitva o Bir Hakeim
konflikt: Druhá světová válka v Africe, bitva u Gazaly
Příslušníci 13. půlbrigády Cizinecké legie v bitvě
Trvání	26. května – 11. června 1942
Místo	oáza Bir-Hakeim, Kyrenaika
Souřadnice	31°35′38″ s. š., 23°28′47″ v. d.
Výsledek	vítězství Osy[1][2] úspěšný zadržovací boj Francouzů[2]
Strany
Nacistické Německo Italské království Italské království Svobodní Francouzi
Velitelé
Erwin Rommel Marie Pierre Kœnig
Síla
přesně neznámá,[p 1] 270 děl ráží od 75 do 210 mm[3] 3 703 mužů,[1] 54 děl ráže 75 mm[3]
Ztráty
asi 3 000 padlých a raněných, 277 zajatých; 49 letadel, 52 tanků, 11 obrněných automobilů[4] 270 padlých a raněných, 814 zajatých,[5][6] 40 děl ráže 75 mm[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mapa bitvy o Bir Hakeim (dole uprostřed) a Tobruk (vpravo nahoře)

Popis

Bir Hakeim je osamělá oáza v Západní poušti a dřívější turecká pevnost. Během bitvy o Gazalu se zde 1. brigáda Svobodné Francie brigádního generála Marie Pierre Kœniga čtrnáct dní bránila přesile německých a italských sil pod velením generálplukovníka Erwina Rommela, než před hrozbou obklíčení spořádaně ustoupila. Později byla bitva propagandisticky využita všemi zúčastněnými stranami. Pod náporem Rommelových sil o deset dnů později padl Tobruk^[2][7] a Rommelův nápor pokračoval navzdory zadržovacím akcím, dokud nebyl v červenci zastaven Brity v první bitvě u El Alameinu. Tehdy dosáhly síly Osy největších územních zisků během severoafrického tažení.

Význam

Bir Hakeim sice padl, vojska Osy však utrpěla velké ztráty a jejich postup se zdržel. Během té doby se britské jednotky mohly po předchozích porážkách opět soustředit a Svobodní Francouzi si získali u spojeneckého velení autoritu, která pomohla k jejich politickému uznání.

Osobnosti účastnící se bitvy

• Pierre Messmer – pozdější gaullistický ministerský předseda Francie
• Admirál Walter Cowan
• Richard Zdráhala – společně s Františkem Fajtlem sepsal o bitvě u Bir Hakeimu knihu Válčil jsem v poušti
• Otto Wagner^[8]

Poznámky

1. Na postavení francouzské formace útočila nejprve italská 132. tanková divize „Ariete“ a později kombinované síly 101. divize motorizované pěchoty „Trieste“ a německé 90. lehké divize. Podle německé Wikipedie celkem 45 000 mužů