Bitva o Mongolsko

Bitva o Mongolsko proběhla v březnu 1921 na území dnešního Mongolska a byla součástí ruské občanské války. Jejím hlavním aktérem byl generál baron Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, také přezdívaný „šílený baron“ nebo „krvavý baron“.^[1]

1. bitva o Mongolsko
konflikt: Ruská občanská válka
Důstojník bělogvardějců stojí vedle hlav popravených vězňů po obsazení věznice Gaming.
Trvání	únor–březen 1921
Místo	Vnější Mongolsko, Mongolsko
Výsledek	vítězství bělogvardějců
Strany
bělogvardějci Čína (posádka čínské armády)
Velitelé
Roman von Ungern-Sternberg Boris Razuchin gen. Čang Ťing-chuej gen. Kchuo Songling gen. Ma
Síla
800–1 000 bělogvardějců a kozáků 2 000–3 000 čínských vojáků
Ztráty
400–500 bělogvardějců a kozáků ???
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Situace před konfliktem

Po politických rozbrojích mezi jednotlivými bělogvardějskými frakcemi se oddělila skupina kozáckých regimentů spolupracujících s Japonci kolem Ungerna-Sternberga a Grigorije Semjonova. Ti se vydali přes jižní Rusko a střední Asii na Dálný východ. Tehdy si Ungern-Sternberg vyhlédl právě Mongolsko za svoje nové útočiště. Spojil se s hlavou mongolského státu a představitelem mongolského buddhismu, Bogd-chánem (Bogd-gégenem) a získal jeho politickou podporu v boji proti Číňanům. Ungernovým vojákům se podařilo osvobodit Bogd-chána z čínského zajetí a ten přislíbil politickou záštitu jeho novému režimu.

Průběh konfliktu

Generál Ungern-Sternberg v Mongolsku

V březnu Ungern-Sternberg přepadl vojska čínské republikánské armády. Ta ovšem jeho armádu odrazila. Ungern přešel k chytré lsti. Jedné březnové noci nechal Ungern podpálit lesy v Mongolsku tak, aby si čínští vojáci mysleli, že proti nim postupuje obrovská armáda. Lest byla úspěšná a čínští vojáci se dali se na rychlý ústup.

Důsledky konfliktu

13. března 1921 Ungern vyhlásil svoji loutkovou diktaturu v Mongolsku zaštítěnou politicky Bogd-chánem. Prohlásil se za „převtělení Čingischána“ a za cíl si dal vyhladit všechny skutečné i domnělé komunisty, opozičníky a Židy. Podle očitého svědectví polského cestovatele Ferdinanda Ossendowského byl baron Ungern přesvědčeným buddhistou. Mezitím dostávala nově vznikající pravidelná Ungernova armáda rozsáhlé dodávky zbraní a munice od japonských interventů.