Bitva u Belasice

Bitva u Belasice, známá též jako bitva u Kleidionu, jež se odehrála 29. července 1014, byla jednou z rozhodujících porážek bulharské armády během byzantsko-bulharských válek.^[1][2]

Bitva u Belasice
konflikt: Byzantsko-bulharské války
Výjev z bitvy a následná Samuelova smrt, když pohlédl na zbytky svého vojska
Trvání	29. července 1014
Místo	pohoří Belasica blízko vsi Kleidion, Bulharská říše (dnes Blagoevgradská oblast, Bulharsko)
Souřadnice	41°22′ s. š., 23°1′ v. d.
Výsledek	rozhodné byzantské vítězství
Strany
Byzantská říše Byzantská říše Bulharská říše Bulharská říše
Velitelé
Basileios II. Nikeforos Xiphias Konstantin Diogenes Teofylaktos Botaneiates Samuel I. Gabriel Radomír
Síla
neznámá velká, nejméně 45 000 mužů
Ztráty
neznámé zdrcující, 15 000 zajato
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okolnosti bitvy

Roku 976 usedl na byzantský trůn císař Basileios II., který si vytkl za cíl dobýt bulharský stát a přičlenit jej k byzantské říši. Císař pomocí trvalého postupu a soustavného dobývání měst a pevností postupně podroboval bulharská území své vládě.^[3] Bulharská říše pod vedením cara Samuela tak dokázala udržovat svoje postavení jen za cenu neustálých válek.^[2]

Průběh

Schéma bitvy

Rozhodující bitva se odehrála v údolí mezi horskými hřebeny Belasica a Ogražden, západně od města Petrič. Samuel zde postavil obrannou zeď u obce Ključ (řecky Kleidion, oba názvy znamenají česky Klíč), ale byzantský generál Nikephoros Xiphias ji s částí vojska obešel po hřebeni Belasice a napadl Bulhary zezadu. V nastalém zmatku došlo k opuštění opevněné zdi, jejímu prolomení hlavními silami útočníka a naprosté porážce. Zajetí či zabití se vyhnulo krom Samuela pouze malé množství jeho mužů.^[1]

Následky

Byzantici porážejí Bulhary u Kleidionu, Madrid Skylitzes

Byzantský císař následně nechal 14 000 zajatých Bulharů oslepit^[2][1] a pouze každému stému z nich nechal jedno oko, aby mohl dopravit své společníky domů. Ve chvíli, kdy Samuel průvod oslepených spatřil, ranila jej mrtvice a záhy nato zemřel.^[1] Po jeho smrti se již bulharský stát začal pomalu rozpadat, až byl roku 1018 připojen k byzantské říši a stal se jednou z jejích provincií.