Bitva u Inabu

Bitva u Inabu 29. června 1149 byl vojenský střet v době druhé křížové výpravy mezi silami křižáků antiochijského knížete Raimonda z Poitiers a sekty asasínů pod vedením Alího íbn Wafy se syrském atabegem Núr ad-Dínem a vládcem Damašku Mudžírem ad-Dínem. Bitva skončila Núr ad-Dínovým vítězstvím.

Bitva u Inabu
konflikt: Křížové výpravy
Raimondovo mrtvé tělo po bitvě, kronika Passages d'outremer z druhé pol. 15. století
Trvání	29. června 1149
Místo	Inab, Seldžucká říše (dnes Sýrie)
Souřadnice	36°31′5″ s. š., 36°57′13″ v. d.
Výsledek	Núr ad-Dínovo vítězství
Strany
Antiochijské knížectví syrští asasíni Aleppský emirát Damašský emirát
Velitelé
Raimond z Poitiers Ali íbn Wafa Núr ad-Dín Mudžír ad-Dín Damašský
Síla
4 000 jezdců, 1 000 pěšáků 6 000 mužů (především jezdců)
Ztráty
neznámé neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příčiny

Núr ad-Dín

Poté, co roku 1148 druhá křížová výprava skončila nezdarem, rozhodl se vládce Aleppa Núr ad-Dín zaútočit na oslabené křižácké státy. Na jaře 1149 aleppský emír vytáhl proti Antiochijskému knížectví. Muslimské síly čítaly až 6 000 jezdců. Raimond měl k dispozici kolem 1 000 pěších vojáků, avšak existují rozpory, kolik mohl postavit do boje rytířů na koních, mohlo to být 400^[1] až dokonce 4 000.^[2] Kromě toho se s křižáky spojila mocná ší'itská sekta asasínů (hašašínů).

Průběh

Bitva u Inabu v kronice Passages d'outremer z druhé pol. 15. století

Raimond z Poitiers zpočátku využil momentu překvapení a Núr ad-Dína zahnal na útěk. Vládce z Aleppa, který neměl přesné informace o počtu protivníka, však brzy skutečnost prohlédl, obrátil a přešel do protiútoku. Raimond se dopustil taktické chyby, když nařídil na noc rozbít tábor na holém prostranství v soutěsce u Fons Murez. Núr ad-Dín jej v noci obklíčil a ráno kníže poznal, jakou předchozího večera udělal chybu. Jedinou jeho nadějí bylo probít se z obklíčení, ale byl ve velké nevýhodě. Jeho rytíři museli útočit do kopce a proti přesile. Všichni Raimondovi vojáci byli muslimy pobiti a padl i sám Raimond. Mrtvému knížeti nechal Núr ad-Dín uříznout hlavu a poslal ji ve stříbrné skříňce abbásovskému chalífovi do Bagdádu, kde rozšířila po Bohemundu II. jeho sbírku o další exemplář hlavy antiochijského knížete.

„	Tělo tohoto prokletého knížete bylo nalezeno ležící uprostřed mrtvých těl nejstatečnějších z jeho družiny. Uřízli mu hlavu a odevzdali Núr ad-Dínovi.	“
— Ibn Kvalansi