Bitva u Magenty

Bitva u Magenty (4. červen 1859) byla jedna z bitev druhé italské války za nezávislost. Francouzsko-sardinská vojska zde pod vedením Napoleona III. porazila rakouskou armádu vedenou polním maršálem Ferencem Gyulaiem.

Bitva u Magenty
konflikt: Druhá italská válka za nezávislost
Bitva u Magenty od Gerolama Induna, Musée de l'Armée
Trvání	4. červen 1859[1]
Místo	Okolí města Magenta, Itálie
Souřadnice	45°27′22″ s. š., 8°48′7″ v. d.
Výsledek	Vítězství francouzsko-sardinských vojsk
Strany
Druhé Francouzské císařství Sardinské království Rakouské císařství Rakouské císařství
Velitelé
Napoleon III. generál Patrice de Mac-Mahon Viktor Emanuel II. Polní maršál Ferenc Gyulai
Síla
59 100 mužů 191 děl 125 000 mužů[2]
Ztráty
657 mrtvých Francouzů 3 858 raněných 1 368 padlých 4 538 raněných 4 500 zajatých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh

Ke střetnutí došlo poblíž města Magenta v severní Itálii. V ranních hodinách Francouzi ve dvou místech překročili řeku Ticino (císař Napoleon III. u Buffalora a generál Patrice de Mac-Mahon severněji u Turbiga). Napoleon poté napadl rakouské síly u Ponte Nuovo di Magenta. Rakouským jednotkám se však za pomocí rezerv podařilo úspěšně ubránit a dokonce zabít jednoho z francouzských generálů Gustave Clera.

O výsledku bitvy rozhodl až zásah generála Mac-Mahona ze severu. Ze západu jej navíc podpořil generál Canrobert a společnými silami rakouské jednotky porazili. V noci se část rakouských divizí svévolně stáhla a Gyulai tak byl druhý den přinucen stáhnout své vojsko z Lombardie za řeku Mincio, kde byl poté zbaven funkce vrchního velitele vojsk.^[3][4] Na francouzské straně se generál Mac-Mahon naopak dočkal odměny v podobě titulu vévody z Magenty.

Odkaz

Po bitvě u Magenty byla v roce 1859 pojmenována barva magenta^[5] nově objeveného barviva fuchsinu. Baron Haussmann po vítězství pojmenoval právě dokončovaný Boulevard de Magenta, jeden z bulvárů v té době modernizované Paříže.

Galerie

• 
  Plán bitvy
• 
  Meč, kterým byl po bitvě u Magenty obdarován generál Mac-Mahon
• 
  Vyobrazení bitvy v týdeníku Die Gartenlaube