Bitva u Mylae

Bitva u Mylae byla první námořní bitva v rámci první punské války. Floty Římanů a Kartaginců se v ní roku 260 př. n. l. srazily u severního pobřeží Sicílie, nedaleko Mylae (dnes Milazzo).

Bitva u Mylae
konflikt: První punská válka
Bitva u Mylae, J. S. Davis (kolem roku 1900)
Trvání	260 př. n. l.
Místo	pobřežní vody u Mylae, severní pobřeží Sicílie
Souřadnice	38°13′ s. š., 15°14′0″ v. d.
Výsledek	římské vítězství
Strany
Římská republika Římská republika Kartágo Kartágo
Velitelé
Gaius Duilius Hannibal Gisgo †
Síla
103 lodí 130 lodí[1]
Ztráty
neznámé, 11 lodí ztraceno 13 lodí potopeno, 31 lodí zajato, 7 000 mrtvých, 3 000 zajatých, Hannibal popraven
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva skončila vítězstvím Říma a byla klíčová pro ovládnutí vod kolem Sicílie. Byla také prvním nasazením válečného loďstva Římanů.

Před bitvou

Poloha Mylae (Milazza) a Liparských ostrovů

Ačkoliv se po vydrancování Agrigenta Římany přidalo ze strachu z jejich legií mnoho vnitrozemských sicilských měst na římskou stranu, pobřežní města zůstávala pod nadvládou kartaginské floty. Řím dosud nedisponoval námořnictvem, ale v krátkém čase dokázal vybudoval flotu skládající se ze sta kvinkvirém a dvaceti triér.^[2] Předlohou jim přitom byla jedna z kartaginských lodí, kterou zajali, když při útoku na Římany plující na Sicílii najela na mělčinu.^[3]

Bitva u Mylae se stala pro tuto novou flotu ostrou zkouškou.

Průběh

Římský vyloďovací můstek havran

Aby kompenzovali svou nezkušenost na moři, spolehli se Římané na novinku, jíž byl tzv. havran (corvus), vyloďovací můstek vybavený na spodní straně železným hrotem. Pokaždé, když se kartaginská galéra přiblížila k římskému plavidlu, byl corvus spuštěn tak, že jím byla proražena paluba nepřátelské lodi, římští legionáři se pak přes corvus přesunuli, aby obsadili nepřátelské plavidlo.

Výsledkem bitvy byla šokující porážka punských sil.^[4]